Jaroslav Lančík

pplk. Jaroslav Lančík
Narození13. května 1921
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. července 1941 (ve věku 20 let)
Lower Park Farm, Wiltshire
AnglieAnglie Anglie
Příčina úmrtísestřelení
Místo pohřbeníHulín
Národnostčeská
Vzdělánístřední
Alma materObchodní akademie Přerov
Povoláníradiooperátor a palubní střelec
ZaměstnavatelRoyal Air Force
RodičeFrantišek Lančík, Hermína Dvořáková
Příbuznísestra Eva Lančíková, tety Věra Dvořáková a Marie Dřevojánková, strýc Josef Dřevojánek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Lančík (13. května 1921 Přerov2. července 1941 Lower Park Farm) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě padlý v druhé světové válce.

Život

Jaroslav Lančík se narodil 13. května 1921 v Přerově v rodině Františka Lančíka, komunálního politika, a Hermíně rozené Dvořákové. Vystudoval přerovskou obchodní školu. Jeho otec se v roce 1938 stal starostou Přerova, funkci musel opustit po německé okupaci v březnu 1939. V září téhož roku spustili nacisté preventivní zatýkací Akci Albrecht I., v jejímž sítě měl jeho otec uváznout. Byl ale varován svými německými známými a tak oba uprchli z protektorátu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do francouzského Agde, kde se přihlásili do československé armády v zahraničí. Jaroslav Lančík u sebe nesl i šifrovací klíč a seznam vlnových délek dvou vysílaček přerovských odbojářů, které v Agde 8. března 1940 odevzdal. Po porážce Francie se přesunul do Velké Británie a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě a vyškolen na radiooperátora a palubního střelce. Dosáhl hodnosti četaře. Dne 2. července 1941 se jako nováček na pozici zadního střelce letounu Vickers Wellington Mk. IC R1516 KX-U vracel z bombardování Cherbourgu. Stroj byl poškozený a proto zaostal za formací, což společně s poruchou vysílače identifikujícího vlastní letadla zmátlo britskou obranu, která na něj navedla nočního stíhače. Tím byl velitel 604. noční stíhací perutě RAF Charles Henry Appleton na stroji Bristol Beaufighter a ten se nemýlil.[1] Letoun explodoval a společně s Jaroslavem Lančíkem v něm uhořeli Adolf Dolejš, Richard Hapala, Oldřich Helma, Jaroslav Petrucha a Antonín Plocek. Ostatky Jaroslava Lančíka identifikoval jeho otec, nechal je 7. července zpopelnit v krematoriu v Salisbury a po skončení druhé světové války dopravil a pohřbil v rodinném hrobě v Hulíně.

Rodina

Matka Jaroslava Lančíka Hermína Lančíková jakož i sestra Eva, tety Věra DvořákováMarie Dřevojánková se strýcem Josefem Dřevojánkem spolupracovali při podpoře příslušníků sovětských výsadků, za což byli během června 1942 popraveni na brněnských Kounicových kolejích.[2][3][4][5][6]

Posmrtná ocenění

  • Jaroslav Lančík byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka
  • Po rodině Lančíkových je pojmenována jedna z přerovských ulic.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“