Jaroslav Lazar
Jaroslav Lazar | |
---|---|
Narození | 6. února 1915 Litoboř Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. června 1952 (ve věku 37 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Lazar (6. února 1915[1] Litoboř – 10. června 1952[2] Věznice Pankrác) byl český řidič a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.
Životopis
Narodil se v roce 1915 v Litoboři. Neměl žádné sourozence. V mládí se vyučil zámečníkem, ale pracoval jako řidič. Později se oženil se svou partnerkou Jaroslavou.[3]
V rámci akce „Teror Náchod“ byl za svou protikomunistickou činnost v prosinci 1951 zatčen. O několik dní později, v lednu 1952, byl převezen do vazby v Hradci Králové. Státní bezpečnost v jeho případu vykonstruovala obvinění, že měl ve svém voze vědomě vést teroristu, který zavraždil funkcionáře lidové správy.[4] V politickém procesu byl za trestné činy velezrady a pokus vraždy ještě na konci ledna 1952 ve veřejném politickém procesu odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv.[5][6] Když se chtěl během procesu hájit, nesouhlasně jej překřičel dav v publiku.[7] Žádosti o prezidentskou milost, kterou podal jeho otec Josef, nebylo vyhověno.[4] Popraven byl v červnu 1952.[6] Rodině byl po jeho odsouzení zároveň zkonfiskován majetek.[3]
V květnu 1991 byl rehabilitován a v únoru 1994 byl rozsudek z roku 1952 zrušen. V roce 2008 byl v Litoboři odhalen pomník místním obětem komunistického režimu, na kterém se nachází i jeho jméno.[8]
Jeho žena byla v případu rovněž zatčena. V době zatčení přitom byla v pátém měsíci těhotenství a nedlouho poté potratila. Sama byla odsouzena k dlouholetému trestu odnětí svobody a propuštěna byla nakonec v roce 1960. V roce 1981 spáchala sebevraždu a v červenci 1991 byla rehabilitována.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Lazar. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c GALUŠČÁKOVÁ, Alena. Politické procesy 50. let: kauza Teror Náchod. dspace.tul.cz. 2020-11-12. Dostupné online [cit. 2024-05-12].
- ↑ a b Památník obětem komunismu :: Obec Litoboř. litobor.webnode.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ V Litoboři odhalili památník obětem komunismu. Hradec Králové [online]. 2008-08-18 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ KOŽÍŠKOVÁ, Judita. Represe venkova v 50. letech 20. století a její vliv na život v obci Litoboř. theses.cz. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“