Jaroslav Lazar

Jaroslav Lazar
Narození	6. února 1915 Litoboř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. června 1952 (ve věku 37 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Lazar (6. února 1915^[1] Litoboř – 10. června 1952^[2] Věznice Pankrác) byl český řidič a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.

Narodil se v roce 1915 v Litoboři. Neměl žádné sourozence. V mládí se vyučil zámečníkem, ale pracoval jako řidič. Později se oženil se svou partnerkou Jaroslavou.^[3]

V rámci akce „Teror Náchod“ byl za svou protikomunistickou činnost v prosinci 1951 zatčen. O několik dní později, v lednu 1952, byl převezen do vazby v Hradci Králové. Státní bezpečnost v jeho případu vykonstruovala obvinění, že měl ve svém voze vědomě vést teroristu, který zavraždil funkcionáře lidové správy.^[4] V politickém procesu byl za trestné činy velezrady a pokus vraždy ještě na konci ledna 1952 ve veřejném politickém procesu odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv.^[5][6] Když se chtěl během procesu hájit, nesouhlasně jej překřičel dav v publiku.^[7] Žádosti o prezidentskou milost, kterou podal jeho otec Josef, nebylo vyhověno.^[4] Popraven byl v červnu 1952.^[6] Rodině byl po jeho odsouzení zároveň zkonfiskován majetek.^[3]

V květnu 1991 byl rehabilitován a v únoru 1994 byl rozsudek z roku 1952 zrušen. V roce 2008 byl v Litoboři odhalen pomník místním obětem komunistického režimu, na kterém se nachází i jeho jméno.^[8]

Jeho žena byla v případu rovněž zatčena. V době zatčení přitom byla v pátém měsíci těhotenství a nedlouho poté potratila. Sama byla odsouzena k dlouholetému trestu odnětí svobody a propuštěna byla nakonec v roce 1960. V roce 1981 spáchala sebevraždu a v červenci 1991 byla rehabilitována.^[3]