Jaroslav Lazar

Jaroslav Lazar
Narození6. února 1915
Litoboř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. června 1952 (ve věku 37 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Lazar (6. února 1915[1] Litoboř10. června 1952[2] Věznice Pankrác) byl český řidič a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.

Životopis

Narodil se v roce 1915 v Litoboři. Neměl žádné sourozence. V mládí se vyučil zámečníkem, ale pracoval jako řidič. Později se oženil se svou partnerkou Jaroslavou.[3]

V rámci akce „Teror Náchod“ byl za svou protikomunistickou činnost v prosinci 1951 zatčen. O několik dní později, v lednu 1952, byl převezen do vazby v Hradci Králové. Státní bezpečnost v jeho případu vykonstruovala obvinění, že měl ve svém voze vědomě vést teroristu, který zavraždil funkcionáře lidové správy.[4] V politickém procesu byl za trestné činy velezrady a pokus vraždy ještě na konci ledna 1952 ve veřejném politickém procesu odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv.[5][6] Když se chtěl během procesu hájit, nesouhlasně jej překřičel dav v publiku.[7] Žádosti o prezidentskou milost, kterou podal jeho otec Josef, nebylo vyhověno.[4] Popraven byl v červnu 1952.[6] Rodině byl po jeho odsouzení zároveň zkonfiskován majetek.[3]

V květnu 1991 byl rehabilitován a v únoru 1994 byl rozsudek z roku 1952 zrušen. V roce 2008 byl v Litoboři odhalen pomník místním obětem komunistického režimu, na kterém se nachází i jeho jméno.[8]

Jeho žena byla v případu rovněž zatčena. V době zatčení přitom byla v pátém měsíci těhotenství a nedlouho poté potratila. Sama byla odsouzena k dlouholetému trestu odnětí svobody a propuštěna byla nakonec v roce 1960. V roce 1981 spáchala sebevraždu a v červenci 1991 byla rehabilitována.[3]

Odkazy

Reference

  1. Jaroslav Lazar. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  2. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  3. a b c GALUŠČÁKOVÁ, Alena. Politické procesy 50. let: kauza Teror Náchod. dspace.tul.cz. 2020-11-12. Dostupné online [cit. 2024-05-12]. 
  4. a b Památník obětem komunismu :: Obec Litoboř. litobor.webnode.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  5. V Litoboři odhalili památník obětem komunismu. Hradec Králové [online]. 2008-08-18 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  6. a b vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  7. KOŽÍŠKOVÁ, Judita. Represe venkova v 50. letech 20. století a její vliv na život v obci Litoboř. theses.cz. Dostupné online. 
  8. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“