Jaroslav Lorman

ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.
Narození18. ledna 1973 (51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Povoláníteolog, překladatel, jáhen a vysokoškolský učitel
Choťrozvedený
Děti4
RodičeBlanka Lormanová
PříbuzníJosef Mach (prastrýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Lorman (* 18. ledna 1973 Praha) je český morální teolog, bývalý římskokatolický jáhen, vysokoškolský pedagog a překladatel.

Život

Je synem rozhlasového režiséra Jana Lormana a herečky Blanky Lormanové.

V sedmnácti letech se připojil k evangelikálům. Protože se evangelikálové vymezovali vůči katolické teologii, začal ji studovat a oslovila jej do té míry, že konvertoval ke katolické církvi.[1]

Vystudoval latinu a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Státní závěrečné zkoušky vykonal v letech 1996 (germanistika), 1997 (psychologie a pedagogika) a 1999 (latina). Tématem jeho diplomové práce bylo Paulus Orosius – křesťanský interpret dějin.[2] Dále studoval v letech 2000–2006 na Katolické teologické fakultě UK. Studia zakončil diplomovou prací Milovat život je pravá bohoslužba – analýza vybraných morálně-teologických josefinských traktátů. Ve stejném roce mu byla udělena rektorem Univerzity Karlovy Cena Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických oborů.

Titul Th.Lic. získal v roce 2008 na základě obhajoby rigorózní práce Láska je pramenem vší ctnosti – Ověření konceptu autonomní morálky v díle Augustina Zippeho.[2]

Doktorandský titul Th.D. získal na základě disertační práce Etika mezi rozumem a zjevením – Analýza morálně-teologického konceptu Augustina Zippeho (1746/7 – 1816).[2] Získal jáhenské svěcení.[1]

V roce 2015 zprostředkoval vystoupení americké řeholnice Jeannie Gramick v rámci akce Prague Pride 2015. Její přednáška O šikaně v církvi a mimo ni měla proběhnout v pražské Akademické farnosti. Arcibiskup Dominik Duka přednášku zakázal.[3] Přednáška poté proběhla na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[4]

Je zastáncem obnovení jáhenství pro ženy.[1]

Od roku 2019 působil jako výkonný ředitel organizace ŽIVOT 90, zaměřené na podporu seniorů. Na této pozici vystřídal svého otce Jana, který organizaci v roce 1990 spolu se svou ženou Blankou založil. Ke dni 1. ledna 2021 mu pak otec předal funkci jejího ředitele a statutárního zástupce.[5]

Osobní život

Byl ženatý, je otcem čtyř dětí. V roce 2015 zveřejnil svou homosexuální orientaci.[1][6] Rozvedl se a začal se věnovat aktivismu. V září 2015 mu byl odňat souhlas s výukou na KTF UK a snížen pracovní úvazek[1] .[7]

Spisy

  • Post tenebras spero lucem : duchovní tvář českého osvícenství, editoři: Jaroslav Lorman, Daniela Tinková: Praha : Casablanca, 2009, 414 s.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e SLAČÁLEK, Ondřej. Strašně silný budíček. Nový Prostor. 15. 09. 2016, čís. 484, s. 20–23. ISSN 1213-191. 
  2. a b c ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. [online]. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2017-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  3. POSPÍŠIL, Ignác. Kardinál Duka zakázal kontroverzní akce Akademické farnosti spojené s Prague Pride [online]. Duše a hvězdy : časopis psaný katolíky převážně pro katolíky, 2015-07-31 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  4. O šikaně v církvi i mimo ni s jeptiškou Jeannine Gramick [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2015-08-17 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  5. ŽIVOT 90. Máme nového ředitele – Aktuality. Život 90 [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  6. ZOUBKOVÁ, Alice. Přiznání, které změní život. jádu : česko-německý online magazín Goethe-Institutu Praha [online]. 2016-02 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  7. STRACH, Jiří. Reakce na článek „Dialog podle Badala“. Christnet [online]. 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“