Jaroslav Mackerle
Jaroslav Mackerle | |
---|---|
Narození | 8. srpna 1913 Jevíčko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. listopadu 1964 (ve věku 51 let) nebo 13. listopadu 1964 (ve věku 51 let) Svitavy Československo |
Povolání | architekt a etnograf |
Příbuzní | Julius Mackerle bratr Ivan Mackerle synovec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Mackerle (8. srpna 1913, Jevíčko – 3. listopadu 1964 Svitavy) byl český architekt, výtvarník, amatérský archeolog, historik a etnograf.
Životopis
V letech 1924–1931 studoval na jevíčském gymnáziu, 1931–1938 pokračoval ve studiu architektury v Brně. Po roce 1948 jako bývalý člen sociální demokracie perzekvován, bylo mu znemožněno vykonávat profesi architekta. Před rokem 1948 projektoval např. budovu záložny v Jevíčku, hřbitovní kapli v Úsobrně, úpravu a pomník hřbitova rudoarmějců ve Vísce u Jevíčka. Po roce 1948 se podílel na projektu a stavbě kostela v Úsobrně[1]. Neuskutečněn zůstal pozdější návrh z let 1962–1963 na adaptaci synagogy v Boskovicích na budovu archivu.
Průkopník amatérského animovaného filmu v Česku, první kreslený film vytvořil už během studií na brněnské architektuře. Snímek s názvem Pejsek Čokl, alegorie na nerovný boj Habešanů proti italské agresi, získal první cenu na celostátní soutěži amatérských filmů v roce 1935 a rok později uspěl také na mezinárodní soutěži v Berlíně. Kromě kresleného filmu se věnoval také linorytu a perokresbě, vytvořil několik desítek ilustrací, z nichž část vyšla také knižně.
Amatérsky se zajímal o archeologii, regionální historii a národopis Malé Hané. Po válce působil jako správce archeologických sbírek jevíčského muzea, později jako pracovník jevíčského městského archivu. Prostudoval archeologické sbírky regionálních muzeí, prováděl archeologickou prospekci a povrchové sběry. Získané poznatky zúročil v publikaci Pravěk Malé Hané (F. Kučera, 1948) a především v rozsáhlé nepublikované práci Stará sídelní oblast severozápadní Moravy (rkp., 1952). Při správě a pořádání jevíčského archivu se důkladně seznámil s dochovanými písemnostmi, to mu umožnilo sepsat podrobného průvodce Archiv města Jevíčka (ONV Moravská Třebová, 1958), ale především knihu Letopis města Jevíčka (Krajské nakladatelství v Brně, 1958, reprint Město Jevíčko, 2008), v níž zpracoval dějiny města do roku 1850. Ještě před válkou vyšla v bibliofilské úpravě kniha Pohádky z okolí Jevíčka (F. Kučera, 1939), doprovozená kolorovanými linoryty. Je také autorem několika časopiseckých článků, jak z oblasti archeologie, tak i regionální historie a etnografie. Posledním, už posmrtně vydaným dílem byla drobná publikace o dějinách hradu Cimburku u Městečka Trnávky. Několik pozoruhodných prací, např. o lidových stavbách nebo malovaných štítech na Malé Hané, zůstalo v rukopisech.
Jaroslav Mackerle zemřel 3. listopadu 1964 na následky zranění, které utrpěl o dva roky dříve, když při opravě svého domu spadl z lešení.[2] Pohřben je na hřbitově v Jevíčku.
Reference
- ↑ Kostel v Úsobrně je raritou: pochází z roku 1951. Blanenský deník. 2011-01-05. Dostupné online [cit. 2018-08-08].
- ↑ Jiří Šmeral: Jaroslav Mackerle a jeho historiografické dílo. www.jevicko.cz [online]. [cit. 2010-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-10.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Mackerle
- Jiří Šmeral: Jaroslav Mackerle a jeho historiografické dílo
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“