Jaroslav Maria

JUDr. Jaroslav Maria
JUDr. Jaroslav Maria, asi 1930 (fotografie: ateliér Šechtl a Voseček)
JUDr. Jaroslav Maria, asi 1930
(fotografie: ateliér Šechtl a Voseček)
Rodné jménoJaroslav Mayer
Narození24. únor 1870
Rakovník Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1942 (ve věku 72 let)
Německá říše Auschwitz-Birkenau, Německo
Příčina úmrtíinfekční onemocnění
Povoláníprávník, spisovatel, dramatik
Literární hnutínaturalismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Maria, vlastním jménem Jaroslav Mayer (24. února 1870 Rakovník[1] – 3.  listopadu 1942 Auschwitz-Birkenau), byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista.

Životopis

Mládí a studia

Jaroslav Maria se narodil v rodině rakovnického advokáta JUDr. Karla Mayera, jehož rodina pocházela ze Švýcarska[2], a matky Františky, rozené Grimové. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát (JUDr.) složil v roce 1893.

Praxe

První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně (1903–1908) v Berouně a v roce 1909 v Táboře,[3] kde žil až do roku 1942. JUDr. Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ (1895, 1897) a „Čas“ (1897).

Druhá světová válka

V červnu 1942 – ve dnech stanného práva za heydrichiády – byl Jaroslav Maria v Táboře gestapem zatčen a uvězněn. Důvodem mělo být písemné udání týkající se schvalování atentátu. Po dnech v kobce suterénu služebny gestapa byl 6. července 1942 (tři dny po zrušení osmatřicetidenního stanného práva a zastavení poprav u zdi kasáren v Táboře) jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny gestapa do táborské věznice, 8. července do Prahy, do pankrácké věznice, pak do Terezína odtud v září do koncentračního tábora Osvětim. Zde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus.[4]

Rodinný život

Dne 27. dubna 1896 se v Praze v kostele sv. Jindřicha oženil se Zdenkou Fikarovou (1875–1943), dcerou advokáta z Křivoklátu.[5] Byl strýc autora justičních románů Jiřího Mayera.[2]

Spisovatel a dramatik

Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Panstvo v taláru, Váhy a meč, Peklo). Jeho dílo-román Werther (z roku 1907) byl zfilmován (1926), divadelní hry Johanna Radimská, Torquato Tasso a Má jest pomsta uvedlo Národní divadlo v Praze. Je autorem libreta k opeře Otakara Jeremiáše Bratři Karamazovi. O jeho tvorbu se zajímal také Karel Čapek (navštívil jej v Táboře 20. června 1928, druhý den Čapek odjel za básníkem Antonínem Sovou do Pacova).

Základní námět rozsáhlého díla byl značně ovlivněn naturalismem a dekadencí z přelomu 19. a 20. století; podstatu života viděl v zápas a zničení protivníka, ve střetu postav opačného charakteru nebo pohlaví. Zajímal se o rozvrat a úpadek způsobovaný diktátem sexu nebo rodovou degenerací, nedostatečností kulturních institucí. V poválečném období přešel od dramatu k romanopisectví. Kladl důraz na boj s mocnými tohoto (republikánského) světa, demaskování poměrů ve společnosti a zobrazování (bez falešných ohledů) různých profesních vrstev. Pronášel i příkrá obvinění proti celé soudní praxi a neúmorně pranýřoval příslušníky justice; pro svoji provokativní volbu témat a také vyrovnávání osobních účtů a pro sebevědomé obhajování vlastních názorů se ocitl v mnoha veřejných konfliktech a připravená sazba jeho autobiografie Já byla po autorově uvěznění zničena, vydána až roku 2020.[6][7]

Dílo

Jaroslav Maria: Torquato Tasso, Národní divadlo Praha, 1918

Dramata

  • V podvečer věku /cyklus tří dramat: I. Prokurátor Rein, II. Děti pana prokurátora, III. Soumrak – (1898)
  • Dobráci (1899)
  • Dramatická sonata: Johanna Radimská (1904), Irlacherové (1907), V exilu (1907)
  • Tristan (1908)
  • Má jest pomsta (1908)
  • Hellenská kněžna (zpěv o Tristaně ve třech dějstvích; Praha, Kamilla Neumannová, 1911) [8]
  • Trilogie: Parisina (1917) – tragédie o třech dějstvích, Michelangelo Buonarotti (1912), Torquato Tasso (1918) – tragédie o 4 dějstvích. Dostupné online.
  • Dolfa (truchlohra o nevěstce ve třech dějstvích; Praha, Otakar Štorch-Marien, 1919)
  • Lucretia Borgia (1920)
  • Lichoběžník (1922)
  • My a vy (scénický pamflet – 1920)
  • Kyvadla věčnosti (1920)
  • Bratři Karamazovi (text k opeře o třech dějstvích podle románu F. M. Dostojevského, hudba Otakar Jeremiáš; Praha; Bedřich Bělohlávek, 1928 a Státní hudební vydavatelství 1962)

Próza

Jaroslav Maria: Kyvadla věčnosti, obálka 1920
  • Werther (1907 a Vyškov, Obzina 1925) [9]
  • Spravedlnost (román; Praha, Vilímek, 1917)
  • Menší prósy (Plzeň, Beníško, 1919)
  • Památník Jaroslavu Jeremiášovi (Praha, Aventinum, 1919)
  • justiční trilogie: Spravedlnost (1917), Panstvo v taláru (1924, Sfinx 1932, L. Mazáč 1937), Váhy a meč (1928, Sfinx 1934, L. Mazáč 1937), doplněné románem z věznice Peklo (1931)
  • Tajnosnubní (román; Praha, Obelisk, 1922 a Sfinx 1930)
  • Italie (cestovní příručka; Vyškov na Moravě, F. Obzina, 1925)
  • Sladký upír (básník a jeho musa – pražský literární román; Ve Vyškově na Moravě, Obzina, 1925)
  • Italie a my – cestopis (1925 a Sfinx 1932)[10]
  • Emausy (dřevoryty František Kobliha; V Plzni, V. Žikeš, 1926)
  • Dekameron melancholický (italské novely; Praha, B. Janda, 1927)
  • Olginka (Novela; Praha, Legio-nakladatelství, 1927)
  • Světice, dámy a děvky (román; Vyškov, F. Obzina, 1927)
  • Ďábelská nokturna, Díl 1 a 2 (Praha, Sfinx-Janda, 1928)
  • Dvě slzy –: San Martino al Cimino, Trani (Kladno, Svatopluk Klír a F.J. Klír, 1928)
  • V objetí železné panny (Praha, Sfinx, B. Janda, 1928)
  • Viktorka (choulostivá historie, román; Praha, Melantrich, 1928)
  • Raketa a míč (sportovní novela; Tábor, J. Matoušek, 1929 a Sfinx 1931)
  • Grabbe – rysy generální (Tábor, nákl. vlast., 1930)
  • Parnas (Praha, Sfinx, Janda, 1930)
  • Tři krůpěje (leptem a kresbami vyzdobila Zdenka Braunerová; Praha, Trianon Dr. Prokop Toman ml., 1930)
  • Vojáci a diplomati (román; Praha, Kvasnička a Hampl, 1930) Svazek I., [11] Svazek II., [12] Svazek III. [13]
  • Peklo (román; V Praze, Sfinx (Bohumil Janda), 1931)
  • Jedy (román velkých srdcí; Praha, Sfinx (B. Janda), 1932) [14]
  • Korále (Praha, Sfinx (Bohumil Janda), 1932)
  • Kantoři a inspektoři (román; Praha, L. Mazáč, 1933, v tir. 1934 a 1937) [15]
  • Tajemství sexu (1934) – román o láskách ošemetných [16]
  • Bankéři a proletáři (román; V Praze, L. Mazáč, 1934 a 1935)
  • Hilar (V Praze, A. Neubert, 1935)
  • Chudina (román malých lidí; V Praze, L. Mazáč, 1935)
  • Sodoma 1.-3. (fantastický román; V Praze, L. Mazáč, 1935) Svazek I. [17] Svazek II. [18] Svazek III. [19]
  • Advokáti (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
  • Král (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
  • Kyvadla věčnosti 1.-2. (románová truchlohra; Praha, L. Mazáč, 1937)
  • Zdenka Braunerová (knihu vyzdobil Jan Konůpek; Praha, Emporium, Alois Dyk, 1937)
  • Žena a soud (román; Praha, L. Mazáč, 1938)
  • Jaroslav Maria a Kristian Grabbe, rysy generální (úvod napsal Vladimír Havel; kresba akademického malíře Josefa Stainochra; Táboře Petr Frank, 1940)

Autobiografie

  • Já. Vlastní životopis (Edice Paměť, sv. 112, Academia, 2020)

Filmografie

  • Podle románu Jaroslava Marii Werther natočil v roce 1920 režisér Miloš Hajský stejnojmenný film a sám se obsadil do titulní role.[20]

Zajímavost

Jaroslav Maria byl dlouholetým přítelem a právním zástupce Zdenky Braunerové.[21]

Galerie

  • Jaroslav Maria, 1918

    Jaroslav Maria, 1918

  • Jaroslav Maria, 1920

    Jaroslav Maria, 1920

  • Scéna z filmu Werther, 1926

    Scéna z filmu Werther, 1926

Odkazy

Reference

  1. ↑ Farnost Rakovník. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b OPELÍK, Jiří. Jaroslav Maria. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–Ř. S. 114–117.
  3. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Maria, Jaroslav, s. 145. 
  4. ↑ STEJSKALOVÁ, Lenka. Památníky obětí nacistické okupace v Táboře. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné online.
  5. ↑ Křivoklát, matrika oddaných, 1835–1900, snímek 58 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jaroslav Maria: Já. Vlastní životopis (recenze). Advokátní deník [online]. 2020-09-30 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ MARIA, JAROSLAV,. Já : vlastní životopis. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 299, 16 dokumentačních příloh s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-3073-3, ISBN 80-200-3073-5. OCLC 1152967482 
  8. ↑ MARIA, Jaroslav. Hellenská kněžna [online]. Praha: Neumannová, 1911 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ MARIA, Jaroslav. Werther [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1918 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOBLIHA, František. Mariova „Italie“. Rozpravy Aventina. Duben 1926, čís. 8, s. 102. Dostupné online. 
  11. ↑ MARIA, Jaroslav. Vojáci a diplomati [online]. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ MARIA, Jaroslav. Vojáci a diplomati [online]. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ MARIA, Jaroslav. Vojáci a diplomati [online]. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ MARIA, Jaroslav. Jedy [online]. Praha: Sfinx (B. Janda), 1932 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ MARIA, Jaroslav. Kantoři a inspektoři [online]. Praha: L. Mazáč, 1934 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ KŘÍŽ, Martin. Tajemství sexu [online]. Praha: L. Mazáč, 1934 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ MARIA, Jaroslav. Sodoma [online]. Praha: L. Mazáč, 1935 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ MARIA, Jaroslav. Sodoma [online]. Praha: L. Mazáč [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ MARIA, Jaroslav. Sodoma [online]. Praha: L. Mazáč, 1935 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Werther ve Filmové databázi
  21. ↑ JEŽKOVÁ, Petra. Jaroslav Maria. In: Česká divadelní encyklopedie. Praha: Kabinet pro studium českého divadla, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 25–27.

Literatura

  • heslo Mayer Jaroslav, český spisovatel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XVI.. S. 1030.
  • JEŽKOVÁ, Petra. Jaroslav Maria. In: Česká divadelní encyklopedie. Praha: Kabinet pro studium českého divadla, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 25–27.
  • Jůna Jindřich: Monografie Hořovicka a Berounska. Praha: Česká grafická unie, 1930. 431 s.
  • Lexikon české literatury 3/1. M-Ř. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3
  • Státník Dalibor: Jaroslav Maria a Zdenka Braunerová; Středočs.vlastivědný sborník, nakl. Středočs. muzeum Roztoky u Prahy 2001, str. 36–66.
  • FROLÍK, František. Osobnosti Berounska a Hořovicka : sbírka autogramů. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2014. 285 s. ISBN 978-80-87194-46-1. Kapitola Jaroslav Maria, s. 28–29. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jaroslav Maria, s. 269–270. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Jaroslav Maria 1918.jpg
Jaroslav Maria, Czech writer, 1918
Jaroslav Maria Werther.jpg
Scene from the Czech movie Werther, 1926
Jaroslav Maria.jpg
Jaroslav Maria (Jaroslav Mayer, 1870-1942) byl český právník, spisovatel a dramatik
Jaroslav Maria Kyvadla věčnosti 1920.jpg
cover page Jaroslav Maria: Kyvadla věčnosti, published 1920
Jaroslav Maria 1920.jpg
Jaroslav Maria, Czech writer, 1920
Jaroslav Maria Torquato Tasso 1918.jpg
Torquato Tasso by Jaroslav Maria, National Theatre Prague 1918