Jaroslav Mathon
Jaroslav Mathon | |
---|---|
Narození | 8. března 1867 Brno Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. května 1953 (ve věku 86 let) Kroměříž Československo |
Místo pohřbení | Měrotín |
Povolání | medik, sběratel, lékař, básník, prozaik a publicista |
Národnost | Češi |
Témata | zdravotnictví, literatura, výtvarné umění a poezie |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Mathon (8. března 1867 Brno[1] – 25. května 1953 Kroměříž) byl český lékař, sběratel a amatérský historik umění.
Životopis
Narodil se v Brně jako syn pedagoga a politika Františka Mathona.[2] Vystudoval medicínu ve Vídni, mezi léty 1897–1933 byl primářem na chirurgicko-gynekologickém oddělení a ředitelem veřejné nemocnice v Prostějově. Zasloužil se o výstavbu a rozšíření nemocnice a založil protituberkulózní poradnu. Věnoval se historii umění na Prostějovsku. Po odchodu do důchodu odešel do Prahy, později žil v Kroměříži, kde také zemřel.[3][4] Je po něm pojmenovaná ulice, v níž stojí prostějovská nemocnice.[5]
Dílo
- Dojmy a profily. Prostějov 1910.
- Jano Köhler a jeho dílo. Olomouc 1948.
- Jarní intermezzo. Prostějov 1916.
- Kroměříž. Praha 1948.
- (společně s Janem Kühndlem): Pernštejnský zámek v Prostějově. Prostějov 1932.
- (společně s Janem Kühndlem): Plumlovský zámek a jeho knížecí architekt. Prostějov 1937.
- Prostějov. Praha 1947.
- Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov 1924.
- Příspěvek ke studiu krásných madon na Moravě. Prostějov 1931.
- Tvář moravského baroka. Praha 1954.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17157, sn. 140 [online]. MZA [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ encyklopedie.brna.cz
- ↑ CYDLÍK, Tomáš; MACÍK, Miroslav; NĚMCOVÁ, Romana; ROHÁČKOVÁ, Dagmar; VÁCLAVÍK, Oldřich. Osobnosti Prostějovska. Prostějov: [s.n.], 2012. S. 114–115.
- ↑ Před sto padesáti lety se narodil Jaroslav Mathon. Prostějov.eu [online]. 2017-03-08 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Google Maps. Google Maps [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
Literatura
- CYDLÍK, Tomáš: Jaroslav Mathon lékař a milovník umění. Prostějov 2003.
- CYDLÍK, Tomáš – MACÍK, Miroslav – NĚMCOVÁ, Romana – ROHÁČKOVÁ, Dagmar – VÁCLAVÍK, Oldřich: Osobnosti Prostějovska. Prostějov 2012, s. 114–115.
- CYDLÍK, Tomáš: Prostějovský pobyt Jaroslava Mathona a jeho podíl na rozvoji zdejšího kulturního a společenského života. Ročenka prostějovského archivu, 2001, s. 56-71.
- DOLÍVKA, Josef: Jaroslav Mathon, lékař, sběratel a historik. Prostějovský týden, 2. 12. 2015, s. 9.
- ELIÁŠ, Bohuslav: Jaroslav Mathon. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1968, č. 137, s. 14–18.
- GADASOVÁ, Jarmila: Jaroslav Mathon: Bibliograficko-faktografické informace. Prostějov 1983.
- SLAVĚTÍNSKÝ, Milan: Moderní medicínské aspekty a kulturní dílo MUDr. Jaroslava Mathona. Štafeta, 1973, č. 12, s. 17–19.
- SLAVĚTÍNSKÝ, Milan: Významný odborník z Prostějova. Hanácké noviny, 18. 1. 1997, Příloha Na neděli, s. 10.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Mathon
- Jaroslav Mathon v informačním systému abART
- Jaroslav Mathon v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroslav Mathon (M. Navrátil - Almanach českých lékařů, 1913)