Jaroslav Mattuš
Jaroslav Mattuš | |
---|---|
Jaroslav Mattuš | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | staročeská str. Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 9. ledna 1867 Mladá Boleslav Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. prosince 1919 (ve věku 52 let) Podolí Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
Rodiče | Karel Mattuš |
Profese | soudce a politik |
Commons | Jaroslav Mattuš |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Mattuš (9. ledna 1867 Mladá Boleslav[2] – 22. prosince 1919 Podolí[3]) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Aktivně sportoval a propagoval sport; po roce 1908 zastával funkce v SK Slavia Praha.
Biografie
Narodil se 9. ledna 1867 v Mladé Boleslavi jako syn staročeského politika a starosty města Karla Mattuše. Po absolvování mladoboleslavského gymnázia a pražské právnické fakulty se věnoval soudní praxi v Ústí nad Labem, Bílině a Praze.[4] Dosáhl titulu rady zemského soudu.[5]
Od mládí byl veřejně činný, nejprve ve studentských spolcích (zejména v Akademickém čtenářském spolku).[4] Byl aktivním sportovcem a sportovním organizátorem. Navzdory slabozrakosti cvičil v Sokole, věnoval se horské turistice a lyžování. Zalíbil si i fotbal; roku 1907 byl zvolen do výboru SK Slavia Praha, později se stal místostarostou a nakonec starostou klubu. Měl velký respekt; když se musel pro zaneprázdněnost této funkce vzdát, byl z vděčnosti jmenován čestným předsedou. Sport podporoval i v pražské městské radě.[6]
V meziválečném období byl členem národně demokratické strany. Za její předchůdkyni byl roku 1906 zvolen do sboru obecních starších a později do městské rady v Praze.[5] V roce 1910 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách na Říšskou radu za staročeskou stranu.[7]
Po vzniku ČSR zasedal v Revolučním národním shromáždění[8] za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.[9] I zde se angažoval v podpoře turistického ruchu a sportu.[10]
Těšil se pevnému zdraví a tělesné i duševní svěžesti. Koncem roku 1919 se ale nešťastně zranil na ruce a z infekce se vyvinul zápal plic. Zemřel na zástavu srdce v sanatoriu v Podolí u Prahy, nedlouho po smrti svého otce a jeho vrstevníka Zeithammera (na jehož pohřbu ještě promluvil). Pohřben byl do rodinné hrobky na Vyšehradě.[5]
„Mladý Mattuš“ (jak byl přezdíván) byl oblíbený ve společnosti pro noblesu a zábavnost. Byl milovníkem hudby.[5] Spolustraníci si jej vážili pro řečnické a debatérské schopnosti; byl pokládaný za jednoho z nejnadanějších a nejschopnějších mladších českých politiků.[4]
V roce 1923 po něm byla pojmenována rozhledna Pancíř na Šumavě.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ hrob Jaroslava Mattuše na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Člen Národního shromáždění českoslov. Jaroslav Mattuš. Národní politika. 1919-12-23, roč. 37, čís. 351, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-14].
- ↑ a b c d Jaroslav Mattuš. Národní listy. 1919-12-23, roč. 59, čís. 299, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-14].
- ↑ Jaroslav Mattuš mrtev. Národní listy. 1919-12-23, roč. 59, čís. 299, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-02-14].
- ↑ Národní listy, 13. 1. 1910, s. 2.
- ↑ Jaroslav Mattuš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-14]. Dostupné online.
- ↑ 103. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ The look-out tower at Pancíř [online]. rejstrik.cz [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Mattuš na Wikimedia Commons
- Jaroslav Mattuš v Revolučním národním shromáždění roku 1919
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Mattuš, c. k. okresní soudce, I. místopředseda S.K. Slavia Praha