Jaroslav Mazáč

PhDr. Jaroslav Mazáč
Narození24. března 1934
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. dubna 2006 (ve věku 72 let)
Přerov
ČeskoČesko Česko
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Palackého
Povoláníspisovatel, básník a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mazáč (24. března 1934, Přerov28. dubna 2006, Přerov) byl moravský pedagog a básník.

Život

Narodil se v dělnické rodině Josefa Mazáče (1900–1987) a Marie Mazáčové-Kočí. Maturoval na přerovském gymnáziu r. 1952. Studoval na Univerzitě Palackého v Olomouci český a ruský jazyk na Pedagogické fakultě a potom dálkově češtinu na Filozofické fakultě. (Dizertační práce Poezie Karla Tomana).[1]

Učil na základních a středních školách v Šumperku, Starém Městě pod Sněžníkem, Zábřehu a Kojetíně. Od roku 1965 pak na Střední zemědělské škole v Přerově. Vzhledem k tomu, že byl katolík a předseda Československé strany lidové, mu komunistická strana tehdy neumožnila učit na prestižních školách (gymnázia). Mezi jeho žáky patřil např. Vladimír Hučín.

Jaroslav Mazáč byl členem Obce spisovatelů [1]. Debutoval r. 1961 v Červeném květu, přispíval do Lidové demokracie, Akordu, Nové svobody, Mladé fronty, Ostravského kulturního měsíčníku, Tvorby, Literárního měsíčníku, Učitelských novin aj. Publikoval i v okresním tisku: Kultura Přerova, Kulturní život Šumperska, Průvodce kulturou Zábřeha. Jako samizdat byla v 80. letech rozšiřována jeho sbírka Tichá mše.[1]

Tvorba Jaroslava Mazáče měla několik předností, které by neměly zůstat nepovšimnuty: První předností bylo programové navazování básníka na tvorbu všedního dne, na tvorbu niterného neokázalého prožitku. K tomu se vázalo básníkovo ladění veršů do civilní tóniny a výrazová svébytnost. Básník svého čtenáře nikde nevodil exotickými zahradami s pohárkovými vůněmi, barvami a tvary. Jeho verše byly spíše řadami světel, ozařujících cestu do nejbližšího času, ale i do věčnosti. Básník chápal svou tvorbu jako poetickou službu zušlechťující naši dobu a obohacující čtenáře o citové parametry, o víru a naději.

—Bohumír Kolář

Dílo

Publikace – básnické sbírky

  • Havraní stříbroOstrava: Profil, 1965
  • Laskavý soud – Ostrava: Profil, 1969
  • Setkání křídel – Ostrava: Profil, 1974
  • Hvězdná země – Ostrava: Profil, 1980
  • Sen o širé pláni – s kresbami Jany Pivovarské – Ostrava: Kroužek bibliofilů DKP Vítkovic, 1984
  • Dálkový pochod – Ostrava: Profil, 1985
  • Předpověď na noc a zítřek: ilustrace Jarmila Totušková; typografie Jan Jordán – Brno: Blok 1987
  • Nehasnoucí ohně – ilustrace Eva Siblíková-Chmelařová; obálka, vazba a grafická úprava Karel Aubrecht – Praha: Naše vojsko, 1989
  • Tichá mše – Přerov: Děkanát římskokatolické církve, 1991
  • Alfa konce – omega letu: výbor z díla 1965–1995 – ilustrace Jana Pivovarská. Ostrava: Volné sdružení autorů moravskoslezských, 1996
  • Konec návštěv – ilustrace Leoš Faltýnek. Přerov: Proavis, 1996
  • Světlo mezi krami – Ostrava: Volné sdružení autorů moravskoslezských, 1997
  • Jupiter nízko nad obzorem – Přerov: Proavis, 1999
  • Bílé zeravy: Leopoldu Čadovi k jeho 85. narozeninám – ilustrace Karel Haruda; grafická úprava Bruno Karásek. Ostrava: Knihvazárna Atyp, 1999
  • Oidipus nabývá zraku – ilustrace Karel Haruda; grafická úprava Bruno Karásek. Ostrava: Volné sdružení autorů moravskoslezských, 2001
  • Stín za žalmistou: dvacet básní – ilustrace Evy Siblíkové. Přerov: Muzeum Komenského, 2004

Jiné

  • Sjezd absolventů[2]
  • Eva Siblíková – setkání s osobností: upomínkový list – text Jaroslav Mazáč. Přerov: Muzeum Komenského, 1996

Odkazy

Reference

  1. a b Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  2. MAZÁČ, Jaroslav. Almanach k 100. výročí založení gymnasia v Přerově. Přerov: Ředitelství školy a výbor SRPŠ, 1970. 287 s. S. 9. 

Literatura

  • Jaroslav Mazáč: setkání s osobností 31. března 1998 – text napsal, bibliografii zpracoval a redigoval Oldřich Fiala. Přerov: Proavis, 1998
  • Životní jubileum přerovského pedagoga a básníka Jaroslava Mazáče: (bibliografie) – Oldřich Fiala. Přerov: Státní okresní archiv, 1999

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“