Jaroslav Mitlener

MUDr. Jaroslav Mitlener
2. senátor za obvod č. 38 – Mladá Boleslav
Ve funkci:
19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006
PředchůdceJarmila Filipová
NástupceJaromír Jermář
Radní Mladé Boleslavi
Ve funkci:
1998 – 2002
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (1991–2012)
Svobodní (od 2012)

Narození22. ledna 1958 (66 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materLF UK HK
Profesepolitik, lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mitlener (* 22. ledna 1958)[1] je český politik a lékař, bývalý senátor za obvod č. 38 – Mladá Boleslav, bývalý člen ODS a člen Svobodných.

Vzdělání, profese a rodina

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, poté nastoupil na ortopedické oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, kde působil sedmnáct let, z toho osm let vedl toto oddělení jako primář. Po rozporech s vedením nemocnice v červnu 2000 odešel, založil si soukromou praxi a působí také v Pírkově sanatoriu.[2][3] Po neúspěšné obhajobě senátorského mandátu vykonával funkci náměstka ředitele Klaudiánovy nemocnice, z tohoto postu odešel v září 2008.[4] Je ženatý, má dvě dcery.

Politická kariéra

V letech 1998[5]–2002 zastával funkci zastupitele a radního města Mladá Boleslav,[6] přestože dostal nejvíce prefenčních hlasů a byl navržen na starostu, nominaci odmítl a zůstal pouze radním.

V primárních volbách ODS se na Mladoboleslavsku ucházel o nominaci na senátora proti stávající senátorce Jarmile Filipové, volby skončily nerozhodně, Mitlener se vzdal kandidatury ve prospěch Filipové, přesto jej některé místní organizace nominovaly.[7] Proto se primárky opakovaly a v nich překvapivě vyhrál právě Mitlener.[8] Filipová poté kandidovala jako bezpartijní za nezávislé kandidáty a skončila na třetím místě.

Ve volbách 2000 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil nestraník kandidující za ČSSD Jiří Dienstbier v poměru 30,01 % ku 25,59 % hlasů, ve druhém kole ovšem Mitlener obdržel 50,21 % hlasů a byl zvolen.[9] V senátu se angažoval ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

V roce 2006 podpořil vznikající motoristickou iniciativu ChceteZmenu.cz, která požadovala snížení postihů za různé dopravní přestupky, výstavbu rychlostní silnice R35 (od roku 2016 značené dálnice D35) a zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 140–160 km/h.[10]

Ve volbách 2006 svůj mandát obhajoval a přestože v prvním kole získal 42,75 % hlasů a jeho protivník z ČSSD Jaromír Jermář 31,13 % hlasů, tak ve druhém kole se situace obrátila a Mitlener skončil s 49,45 % druhý.[11] Výsledek voleb napadl, jako argumenty uváděl například negativní kampaň Jermáře, v jehož letácích stálo, že občanský demokrat šel do horní komory pouze pro peníze. Nejvyšší správní soud ovšem lékařovu žalobu zamítl.[12]

Ve volbách do Senátu v roce 2012 kandidoval za Svobodné[13]. Se ziskem 5,68 % hlasů však skončil až na sedmém místě už v prvním kole.

Reference

  1. Výpis z OŘ
  2. Druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu. www.volby-2006.cz [online]. [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-12. 
  3. FIDLER, Jan. Mladoboleslavští chirurgové vyzkoušeli unikátní přístroj. Mladá fronta DNES. 14-4 2000, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  4. Zástupce ředitele nemocnice Jaroslav Mitlener rezignoval
  5. Volby 1998
  6. Koho postavily strany na první místo kandidátek. Mladá fronta DNES. 14-10 2002, s. 4. ISSN 1210-1168. 
  7. jfi. Kvůli senátním volbám hrozí mladoboleslavské ODS rozkol. Mladá fronta DNES. 28-4 2000, s. 1. ISSN 1210-1168. 
  8. jfi. Senátorka Filipová prohrála primárky. Mladá fronta DNES. 16-6 2000, s. 1. ISSN 1210-1168. 
  9. Volby 2000
  10. ChceteZmenu.cz
  11. Volby 2006
  12. buš. Soud zamítl žalobu na neplatnost senátních voleb. Mladá fronta DNES. 29-11 2006, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  13. Za euroskeptické Svobodné kandidují exsenátoři ODS

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“