Jaroslav Mitlener
MUDr. Jaroslav Mitlener | |
---|---|
2. senátor za obvod č. 38 – Mladá Boleslav | |
Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006 | |
Předchůdce | Jarmila Filipová |
Nástupce | Jaromír Jermář |
Radní Mladé Boleslavi | |
Ve funkci: 1998 – 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (1991–2012) Svobodní (od 2012) |
Narození | 22. ledna 1958 (66 let) Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | LF UK HK |
Profese | politik, lékař |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Mitlener (* 22. ledna 1958)[1] je český politik a lékař, bývalý senátor za obvod č. 38 – Mladá Boleslav, bývalý člen ODS a člen Svobodných.
Vzdělání, profese a rodina
Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, poté nastoupil na ortopedické oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, kde působil sedmnáct let, z toho osm let vedl toto oddělení jako primář. Po rozporech s vedením nemocnice v červnu 2000 odešel, založil si soukromou praxi a působí také v Pírkově sanatoriu.[2][3] Po neúspěšné obhajobě senátorského mandátu vykonával funkci náměstka ředitele Klaudiánovy nemocnice, z tohoto postu odešel v září 2008.[4] Je ženatý, má dvě dcery.
Politická kariéra
V letech 1998[5]–2002 zastával funkci zastupitele a radního města Mladá Boleslav,[6] přestože dostal nejvíce prefenčních hlasů a byl navržen na starostu, nominaci odmítl a zůstal pouze radním.
V primárních volbách ODS se na Mladoboleslavsku ucházel o nominaci na senátora proti stávající senátorce Jarmile Filipové, volby skončily nerozhodně, Mitlener se vzdal kandidatury ve prospěch Filipové, přesto jej některé místní organizace nominovaly.[7] Proto se primárky opakovaly a v nich překvapivě vyhrál právě Mitlener.[8] Filipová poté kandidovala jako bezpartijní za nezávislé kandidáty a skončila na třetím místě.
Ve volbách 2000 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil nestraník kandidující za ČSSD Jiří Dienstbier v poměru 30,01 % ku 25,59 % hlasů, ve druhém kole ovšem Mitlener obdržel 50,21 % hlasů a byl zvolen.[9] V senátu se angažoval ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
V roce 2006 podpořil vznikající motoristickou iniciativu ChceteZmenu.cz, která požadovala snížení postihů za různé dopravní přestupky, výstavbu rychlostní silnice R35 (od roku 2016 značené dálnice D35) a zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 140–160 km/h.[10]
Ve volbách 2006 svůj mandát obhajoval a přestože v prvním kole získal 42,75 % hlasů a jeho protivník z ČSSD Jaromír Jermář 31,13 % hlasů, tak ve druhém kole se situace obrátila a Mitlener skončil s 49,45 % druhý.[11] Výsledek voleb napadl, jako argumenty uváděl například negativní kampaň Jermáře, v jehož letácích stálo, že občanský demokrat šel do horní komory pouze pro peníze. Nejvyšší správní soud ovšem lékařovu žalobu zamítl.[12]
Ve volbách do Senátu v roce 2012 kandidoval za Svobodné[13]. Se ziskem 5,68 % hlasů však skončil až na sedmém místě už v prvním kole.
Reference
- ↑ Výpis z OŘ
- ↑ Druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu. www.volby-2006.cz [online]. [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-12.
- ↑ FIDLER, Jan. Mladoboleslavští chirurgové vyzkoušeli unikátní přístroj. Mladá fronta DNES. 14-4 2000, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Zástupce ředitele nemocnice Jaroslav Mitlener rezignoval
- ↑ Volby 1998
- ↑ Koho postavily strany na první místo kandidátek. Mladá fronta DNES. 14-10 2002, s. 4. ISSN 1210-1168.
- ↑ jfi. Kvůli senátním volbám hrozí mladoboleslavské ODS rozkol. Mladá fronta DNES. 28-4 2000, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ jfi. Senátorka Filipová prohrála primárky. Mladá fronta DNES. 16-6 2000, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ Volby 2000
- ↑ ChceteZmenu.cz
- ↑ Volby 2006
- ↑ buš. Soud zamítl žalobu na neplatnost senátních voleb. Mladá fronta DNES. 29-11 2006, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Za euroskeptické Svobodné kandidují exsenátoři ODS
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“