Jaroslav Panáček

Jaroslav Panáček
Narození12. dubna 1908 nebo 11. dubna 1908
Čejetičky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. dubna 1992 (ve věku 84 let)
Česká Lípa
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel
DětiJaroslav Panáček
PříbuzníJosef Panáček (sourozenec)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Panáček (11. dubna 1908 Čejetičky[1] – 15. dubna 1992 Česká Lípa) byl kronikář, regionální historik a dlouholetý organizátor společenského života v České Lípě. Později byl jmenován jejím čestným občanem.[2]

Rodina

Narodil se jako mladší syn do rodiny železničáře. Starším bratrem byl Josef Panáček, pozdější redaktor časopisu Železničář a v roce 1970 autor knihy o Karlu Hynkovi Máchovi.[3][4]

Ze života

V letech 1920 až 1924 absolvoval reálku v Mladé Boleslavi a pak pokračoval v studiích v České Lípě.[5] Patřil mezi jedenáct prvních absolventů českého reformního reálného gymnázia v České Lípě, v té době převážně německé (součást pozdějších Sudet). Po ukončení středoškolského studia maturitou v roce 1928 vystudoval v letech 1928 až 1932 češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze a nastoupil jako učitel na různých školách Čech i Moravy, mj. na státní české chlapecké škole v České Lípě. Se svým kolegou učitelem Janem Doušou spoluzaložili operetu i pochodovou píseň.[6] Roku 1937 se oženil s Hedvikou Skrbkovou.

V Sezemicích

V roce 1938 se s celou rodinou odstěhoval do českého vnitrozemí, do Sezemic na Pardubicku. Strávil tu více než 6 let. Zde učil, staral se o obecní archiv, hrál divadlo i sportoval. Po osvobození vlasti se do České Lípy v červnu 1945 vrátil a už zde zůstal natrvalo.[7]

V České Lípě

Stal se zde roku 1945 prvním poválečným archivářem a kronikářem města. Městský archiv jako dobrovolník vedl 6 let. Po skončení 2. světové války přednášel, organizoval řadu besed, založil v České Lípě Arbesův festival. Byl jmenován na několika školách zástupcem ředitele školy a v roce 1967–1968 byl ředitelem na ZDŠ Tyršova v Mánesově ulici. V srpnu 1968 odešel do důchodu.[8]

Další mimoškolní aktivity

S Marií Vojtíškovou byl spoluautorem knihy o historii města Česká Lípa. Jedná se o autora zpracování historie divadelního souboru Jirásek z České Lípy, historie kopané ve městě. Činný byl desítky let i v jiných oblastech života, zejména v lehké atletice. Oddíl lehké atletiky zde založil a vedl jej po řadu let. Pro atlety vedl kroniku a pomáhal i jako rozhodčí. Byl členem městské komise pro regeneraci památek Do důchodu odešel z Tyršovy školy a jako důchodce se znovu ujal městské kroniky a pomáhal jako brigádník v Okresním archivu.[9]

V roce 1983 onemocněl, nemohl chodit, pomáhal tedy z domova. Ve svých 84 letech 15. dubna 1992 zemřel.[10]

Čestné občanství města

V listopadu 2008 obdržel „Za celoživotní pedagogickou, historickou, literární a sportovní činnost, kterou významnou měrou přispěl ke společenskému a duchovnímu rozvoji města Česká Lípa“, in memoriam titul čestný občan města Česká Lípa. Vyznamenání od členů rady převzal jeho syn Ing. Jaroslav Panáček (předseda Vlastivědného spolku Českolipska)[11] ve Vlastivědném muzeu města, kde byla právě instalována pamětní výstava o životě jeho otce. Písemná pozůstalost byla uložena v Okresním archivu.[12]

Vydané práce

Samostatné knižní práce

  • Pozůstalost Amauda A.Paudlera (1973)
  • Václav Studnička (1972)

Spoluautor knih

Spoluautor operety

  • Modrá armáda (1937, s Janem Doušou)

Autor slov hudebního pochodu

  • Stráž vlasti (1938, hudbu aložil Jan Douša)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mladá Boleslav
  2. ↑ BLAŽKOVÁ, Jana. Pozůstalost Jaroslava Panáčka. Bezděz : vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 477. ISSN 1211-9172. 
  3. ↑ SOVADINA, Miloslav. Dějiny Okresního archivu Česká Lípa. Ústí nad Labem: Alois International, 1997. ISBN 80-86067-07-6. Kapitola IV.Vznik a první období, s. 80. 
  4. ↑ MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Josef Panáček, s. 75. 
  5. ↑ Bezděz 2000, str. 477
  6. ↑ Dějiny Okresního archivu, str.80
  7. ↑ Bezděz 2000, str. 477
  8. ↑ Dějiny Okresního archivu, str.81
  9. ↑ Bezděz 2000, str. 477
  10. ↑ Dějiny Okresního archivu, str.81
  11. ↑ BLAŽKOVÁ, Jana. Jaroslavu Panáčkovi k šedesátinám. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 313. ISSN 1211-9172. 
  12. ↑ Bezděz 2000, str. 477

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“