Jaroslav Panenka
Jaroslav Panenka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. února 1908 Berdičev, ![]() |
Úmrtí | 22. října 1948 (ve věku 40 let) Praha, ![]() |
Příčina úmrtí | popraven |
Bydliště | Nad Kuliškou 587/1, Praha 5 – Košíře |
Povolání |
|
Zaměstnavatelé |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Panenka (1. února 1908 Berdičev, Ukrajina – 22. října 1948 Praha) pracoval za první republiky jako inspektor policie v Krušných horách (Přísečnice). Za protektorátu jej využívalo pražské gestapo při různých akcích a to nejen jako tlumočníka. Po druhé světové válce byl za svoji konfidentskou spolupráci s Němci popraven.
Život
Kriminální inspektor protektorátní policie (a konfident pražského gestapa) Jaroslav Panenka bydlel na adrese Nad Kuliškou 587/1, Praha 5 – Košíře (za protektorátu se ulice jmenovala „Nad Turbovou“).[1] V případě zatýkání odbojáře Oldřicha Frolíka, který Panenkovi důvěřoval,[2] a jeho manželky Barbory Frolíkové Panenka aktivně spolupracoval s gestapem.[1][3]
Po prvním neúspěšném pokusu o Frolíkovo zatčení (15. září 1942) již gestapo neponechalo nic náhodě. Blízký spolupracovník Oldřicha Frolíka z Janečkovy zbrojní továrny v Praze, odbojář a podporovatel členů paravýsadku Anthropoid Otakar Šrámek byl po zatčení (21. září 1942) přinucen přistoupit na špinavou hru gestapa, které slíbilo jemu a jeho manželce Anně Šrámkové beztrestnost výměnou za napsání lstivého dopisu, v němž nabídl Frolíkovi „bezpečný úkryt“.[p. 1] Součástí léčky, do níž se Oldřich Frolík dostal, bylo celkem asi sto mužů z řad protektorátních policistů a gestapa, kteří byli rozmístěni v okolí místa, kde se Frolík a jeho žena Barbora ukrývali. Dne 23. září 1942 vylákal Panenka Oldřicha Frolíka na ulici s tím, že jej přišel vyzvednout (a dopravit do „bezpečného úkrytu“). Při nastupování do přistaveného automobilu Panenka chytil Frolíka takovým způsobem, že zatýkaný nemohl použít zbraň, kterou měl připravenou v ruce pod kabátem. Jakmile se Frolík Panenkovi vytrhl, začal se tvrdě bránit pěstmi,[2] ale ihned přiskočilo dalších 7 mužů, načež byl zatýkaný nakonec udolán přesilou osmi mužů.[3][2][p. 2]
Jaroslav Panenka ovšem postavou jednoznačně zápornou nebyl, protože také prokazatelně pomáhal štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi tím, že jej informoval o připravovaných akcích gestapa.[1] Jaroslav Panenka byl po skončení druhé světové války zatčen a v rámci retribučních procesů souzen mimořádným lidovým soudem (MLS).[1] Trest smrti, který dostal za spolupráci s gestapem jako konfident, byl vykonán v Praze dne 22. října 1948.[1][4][5]
Galerie
- Otakar Šrámek
- Anna Šrámková
Odkazy
Poznámky
- ↑ Otakar Šrámek se tak podílel na zradě Oldřicha Frolíka, ale gestapo slib nedodrželo a tak nakonec Šrámek zemřel 22. února 1943 v koncentračním táboře Osvětim.
- ↑ Při tomto zátahu byla zatčena nejen Frolíkova manželka Barbora, ale i krejčovský mistr František Silovský (* 15. listopadu 1888 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen), který ve svém bytě na adrese Na bojišti 7 (německy: Walstatt 7), Praha 2 - Nové Město manžele Frolíkovi ukrýval.
Reference
- ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Tři králové - odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (rejstřík osob: Frolík Oldřich). 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 169 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 22, 41, 58.
- ↑ a b c GRIFFON. Oldřich Frolík, zapomenutý hrdina Operace Anthropoid [online]. 2018-02-15 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b HAMPEJS, Martin. Operace Anthropoid: Jen si vezmu kabát, řekl Frolík gestapákům. Pak začal střílet [online]. Lidovky.cz, 2017-05-24 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online.
- ↑ MÄRC, Josef. Téma protektorát: Výuka na české základní a střední škole : Tlumočníci gestapa (případ Jaroslav Panenka) [online]. Moderní dějiny cz, 2012-04-05, rev. 2013-07-16 [cit. 2024-03-30]. Rubrika: Československo v letech 1938-1945. Dostupné online.
- ↑ Seznam popravených pro retribuční trestné činy v ČSR [online]. Válka cz [cit. 2024-03-15]. 22.10.1948 – Jaroslav Panenka (1.2.1908);. Dostupné online.
Související články
- Oldřich Frolík
- Barbora Frolíková
- Anna Šrámková
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Panenka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Odbojář Otakar Šrámek, blízký přítel a kolega Oldřicha Frolíka (1909–1943) z Janečkovy zbrojovky v Praze pod nátlakem gestapa a v rámci falešného slibu beztrestnosti pro sebe a svoji manželku Annu Šrámkovou (1906–1944) napsal Frolíkovi dopis, v němž mu sliboval „bezpečný úkryt“. Šrámek na hru gestapa přistoupil, dopis napsal, ale nakonec stejně skončil v koncentračním táboře Auschwitz, kde 22. února 1943 zahynul.
Barbora Frolíková rozená Kvasničková (* 21. září 1910 Praha – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kovodělníka Oldřicha Frolíka (1909–1943) z Janečkovy zbrojní továrny na Pankráci v Praze zapojeného za Protektorátu Čechy a Morava do domácí radikální sokolské odbojové skupiny Říjen. Oba manželé patřili mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, poskytovali jim ve svém bytě ubytování a úkryt části jejich zbrojního arzenálu, Barbora je zásobovala potravinami a Oldřich pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše ošetřoval zbraně a staral se jim o výzbroj a o munici.
Kriminální inspektor protektorátní policie Jaroslav Panenka (* 1. února 1908 Berdičev, Ukrajina – 22. října 1948 Praha) pracoval za první republiky jako inspektor policie v Krušných horách (Přísečnice). Za protektorátu jej využívalo pražské gestapo při různých akcích a to nejen jako tlumočníka. Jaroslav Panenka byl po skončení druhé světové války zatčen a v rámci retribučních procesů souzen mimořádným lidovým soudem (MLS). Trest smrti, který dostal za spolupráci s gestapem jako konfident, byl vykonán v Praze 22. října 1948.
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Anna Šrámková, rozená Bláhová (* 1906 Konětopy – 11. října 1944 Drážďany) patřila v době Protektorátu Čechy a Morava spolu se svým manželem Otakarem Šrámkem k aktivním podporovatelům členů paradesantního výsadku Anthropoid. Anna Šrámková (1906–1944) byla popravena 11. října 1944 v Drážďanech.