Jaroslav Panuška

Jaroslav Panuška
ak. malíř Jaroslav Panuška
ak. malíř Jaroslav Panuška
Narození3. března 1872
Hořovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. srpna 1958 (ve věku 86 let)
Kochánov (Světlá nad Sázavou)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníměstský hřbitov ve Světlé nad Sázavou
Vzdělánímalířská akademie v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Panuška (3. března 1872, Hořovice[1]1. srpna 1958, Kochánov, tehdy součást obce Lipnička) byl český akademický malíř - krajinář, knižní ilustrátor a jeden z nejznámějších žáků prof. Julia Mařáka

Panuškův srub v Kochánově (srpen 2019)

Život a dílo

Narodil se 3. března 1872 v Hořovicích. Jeho otec Ing. František Panuška byl geometr. Když bylo Jaroslavovi osm let, pustil se do prvního akvarelu a v deseti letech tajně odjel malovat na Karlštejn. Po absolvování obecné školy studoval Panuška na nižším gymnasiu v Praze na Smíchově, kam se přestěhovali z Hořovic.

V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde s několikerým přerušením studoval nejprve u prof. Maxmiliána Pirnera a poté u krajináře prof. Julia Mařáka v letech 1891 až 1898 s ročním přerušením z důvodu vojenské služby. V roce 1898 se oženil[2] s Marií Sukovou[3], ze svazku vzešly čtyři děti, synové Jaroslav[4], Vladislav[5], Jiří a dcera Jarmila.

Již na akademii začíná kresilt a malovat fantaskní a strašidelná témata, která jej nejvíce proslavila (Vodník, Příšera, Bludičky, Bezhlavý kůň, Hnízdo loupežníků, Čarodějnice, Duch mrtvé matky a další). Dvě příšery a jednoho vodníka vystavuje na členské výstavě Mánesa na jaře 1898 s "rozpačitou" kritikou K. M. Čapka ve Světozoru. Podrobný rozbor Panuškovy tvorby z tohoto období poskytuje článek spolužáka Františka Kavána v Rozhledech (15. 7. 1898): "Práce jeho ..... překvapovaly nezvykle individuelní exotikou obrazotvornosti a obdivuhodnou jistotou novotvarů tak organicky s látkou sloučených v silný dojem."

Po absolvování akademie maluje na mnoha místech v Čechách, mj. v Pojizeří, na Sedlčansku, Berounsku, Příbramsku a v jižních Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Roku 1906 posílá do Londýna na výstavu obraz Pohled na Jindřichův Hradec. V roce 1910 souborně vystavuje v Mladé Boleslavi (105 děl) a následně v Městském průmyslovém muzeu v Hradci Králové (102 obrazy). Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy (J. Panuška a V. Říha, Letní noc, z r. 1905). Zajímaly ho i staré hrady a hradiště a maloval výjevy z pravěku. Celoživotně se zajímal o archeologii, kde spolupracoval s Josefem Ladislavem Píčem. Výtvarně jej ovlivnila výstava Nikolaje Konstantinoviče Rericha konaná v r. 1906 v Praze.

V roce 1919 vystavuje souborně v Praze u Topiče celkem 177 děl s tématy "širého dávnověku". Historická a metodologická analýza jeho tvorby, spíše však kritická, z pera Václava Nebeského byla publikována v Tribuně (9. 11. 1919). Věcně vyznívá rozbor výstavy v Národních listech (9. 11. 1919) od Josefa Čapka, který si však zjevně dává pozor, aby se o výstavě nevyjádřil pozitivně z uměleckého hlediska.

V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj a malíř Josef Lada. Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí. Nejraději prý ztvárňoval prastarý dub rostoucí přímo před jeho srubem, který dnes nese jeho jméno. V roce 1932 vystavuje 103 prací společně s Františkem Kavánem a Otou Bubeníčkem v Obecním domě v Praze a následně v roce 1933 vystavuje 111 prací v Hradci Králové.

K jeho nejlepším krajinářským obrazům patří tajemné pohledy na rybníky, močály a tůně v tichém oparu raní mlhy nebo měsíčního svitu, pohledy do údolí ze skalnatých vrchů nebo valící se bouřková mračna nad krajinou. Barevná skladba jeho obrazů nevyhýbající se barvě černé a tmavě modré a založená na valérech barvy šedé, hnědé a olivově zelené je přirozeným protipólem jásavých barev malíře Oty Bubeníčka. Svojí typickou barevnou škálu doplněnou o okr uměl mistrovsky provázat i s barvou moře (např. Moře s tmavým nebem, Moře a skály a Fragment z Epidauru).

V letech 1898 až 1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a později od roku 1900 Jednoty umělců výtvarných. Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou, pochován je na světelském hřbitově. Malířské tvorbě se věnovali i Panuškovi synové Jaroslav[4] a Vladislav[5].[6]

Panuškův hrob na hřbitově ve Světlé nad Sázavou

Skladbu s názvem "Panuška"[7] mu na svém albu "Vagus Vetus" z roku 2014 věnovala legendární pražská blackmetalová skupina Master's Hammer, jejíž celý text je o jeho obrazech a v refrénu zpívá konkrétně o obraze Jak by vypadal katolický hřbitov, kdyby Římané místo křižování věšeli.

Reference

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o sňatku Jaroslava Panušky s Marií Sukovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice na Smíchově
  3. Matriční záznam o narození a křtu Marie Sukové farnost Kováry
  4. a b Matriční záznam o narození a křtu Jaroslava Panušky farnosti při kostele Nejsvětější Trojice na Smíchově
  5. a b Matriční záznam o narození a křtu Vladislava Panušky farnost Arnoštovice
  6. BOUČKOVÁ, Jitka. Jaroslav Panuška. Pardubice: Východočeská galerie, 1978. 
  7. Masters' Hammer, Panuška

Literatura

  • ČAPEK, K. M.: Výstava spolku Mánes, Jaroslav Panuška, Světozor, roč. 32, č. 18, s. 209, 11. 3. 1898.
  • KAVÁN, František: Jaroslav Panuška. Rozhledy, roč. 7, č. 20., s. 918-924, 15. 7. 1898.
  • NEBESKÝ, Václav: K výstavě Jaroslava Panušky v Topičově salonu, Tribuna, roč. 1, č. 238, s. 4, 9. 11. 1919.
  • ČAPEK, Josef: Iluminátor širého dávnověku, Národní listy, roč. 59, č. 253, s. 10, 9. 11. 1919.
  • BOUČKOVÁ, Jitka: Jaroslav Panuška. Východočeská galerie Pardubice, 1978.
  • HANEL, Olaf: Jaroslav Panuška (1872-1958). České muzeum výtvarných umění Praha, 1994.
  • STEJSKAL, Vladimír: Paleta s vínem: čtení o Jaroslavu Panuškovi. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1953.
  • SCNEIDEROVÁ, Martina, ODEHNALOVÁ, Markéta: Jaroslav Panuška (1872-1958). Galerie výtvarného umění v Havlíčkové Brodě, 2012.
  • VALEČKA, Jaroslav st.: Jaroslav Panuška (1872-1958). Průvodcem životem a dílem. Hradec Králové: Milan Hodek - Paper Jam, 2016.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 – Jaroslav Panuška.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Panuškův srub v Kochánově.jpg
Autor: Martin wolf, Licence: CC BY-SA 4.0
Panuškův srub v Kochánově
Jaroslav Panuška - místo posledního odpočinku.JPG
Autor: Martin wolf, Licence: CC BY-SA 3.0
Panuškův hrob na hřbitově ve Světlé nad Sázavou
Jaroslav Panuška - signatura.jpg
Jaroslav Panuška - signatura