Jaroslav Piskáček (odbojář)

Jaroslav Piskáček
Jaroslav Piskáček (rok 1924)
Narození	3. května 1897 Vysočany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1942 (ve věku 45 let) Koncentrační tábor Mauthausen Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Bydliště	Na Břehu 15, Vysočany
Národnost	česká
Choť	Antonie Hrušková
Děti	Miroslav Piskáček
Rodiče	Josef Piskáček, Božena Kovaříková
Příbuzní	tchyně Anna Hrušková
člen sokola
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Piskáček (3. května 1897 Vysočany^[1] – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.

Jaroslav Piskáček se narodil 3. května 1897 v pražských Vysočanech čp. 148 v rodině topiče Josefa Piskáčka a Boženy, roz. Kovaříkové. Vystudoval technickou školu a začal pracovat jako konstruktér v Českomoravské-Kolben-Daněk. V roce 1924 se oženil s Antonií Hruškovou, v roce 1927 se manželům narodil syn Miroslav. Jaroslav Piskáček byl činovníkem Sokola, v roce 1937 se stal náčelníkem jednoty ve Vysočanech, působil i jako zástupce náčelníka Župy Barákovy. V roce 1938 po odstoupení Sudet s pozice náčelníka jednoty organizoval zajištění ubytování a posléze pracovního uplatnění a bydlení uprchlých členů jednoty z Kamenického Šenova, nad kterou měla jednota vysočanská záštitu.

• Rodinní příslušníci (popravení v KT Mauthausen)
• 
  Manželka Antonie Piskáčková
• 
  Syn Miroslav Piskáček

Po německé okupaci zbytku republiky se Jaroslav Piskáček z titulu své funkce snažil zajistit kontinuitu Sokola v nových podmínkách, po zákazu činnosti spolku pak jeho ilegální činnost. Ta se zpočátku sestávala hlavně z finanční a materiální pomoci rodinám zatčených sokolských činovníků. V rámci zřízení sokolské odbojové organizace zorganizoval tzv. pětku společně s Hankem Pavlíkem, Jaroslavem Smržem, Josefem Pospíšilem a Josefem Novým. V lednu 1942 se po kontaktu s Václavem Novákem zapojil do podpory členů výsadku Anthropoid načež spoluorganizoval spolupráci i dalších členů Sokola. Podílel se na přesunu materiálu z prostoru seskoku u Nehvizd do vily Václava Khodla ve Svépravicích jakož i ubytování Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše zde. Přes doktora Stanislava Hrubého a Alexandra Miniva, ředitele okresní nemocenské pojišťovny, zařídil pro Gabčíka a Kubiše falešné nemocenské legitimace jako práce neschopné. Ten Kubiše přihlásil s diagnózou „vřed na dvanácterníku“ a Gabčíka se „zánětem žlučníku“. Hrubého přítel dr. Břetislav Lyčka pak napsal každý týden revizní nález a potvrdil další pracovní neschopnost do legitimace. Díky tomu se mohli parašutisté volně pohybovat po Praze, aniž by bylo podezřelé, že nejsou v zaměstnání.

Byt Piskáčkových se stal jedním z opěrných bodů celé operace. Do podpory byla zapojena i tchyně Jaroslava Piskáčka Anna Hrušková, která přes kontakty z Červeného kříže získávala potravinové lístky, a syn Miroslav Piskáček.^[2] Dne 27. května 1942 po vykonání atentátu na Reinharda Heydricha navštívil Jan Kubiš byt Jaroslava Piskáčka a požádal ho o zajištění ošetření zraněného oka, které později provedl dr. Břetislav Lyčka. Kubiš zde pak strávil noc a poté se přesunul do krypty chrámu Cyrila a Metoděje na Novém Městě.

Zrada parašutisty Karla Čurdy, který se 16. června 1942 sám přihlásil na gestapu, ještě k zatčení Piskáčkových nevedla, protože Čurda přímo s nimi v kontaktu nikdy nebyl. Osudné bylo až červencové zatčení rodiny Novákových, přes které se gestapo dostalo k Piskáčkovým. Dne 13. července 1942 byli zatčeni oba manželé i Anna Hrušková. Syn Miroslav byl zatčen 17. července ve Stachách, kde byl na prázdninách. Všichni byli podrobeni tvrdým výslechům, z protokolů Jaroslava Piskáčka je zřejmé, že uváděl pouze ta jména spolupracovníků, o kterých věděl, že jsou již zatčeni. Neprozrazeno zůstalo i uložení zbývajícího Kubišova a Gabčíkova operačního materiálu. Piskáčkovi byli poté vězněni v terezínské Malé pevnosti, dne 5. října 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a nakonec 24. října téhož roku zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

• Jeho jméno (Piskáček Jaroslav *3. 5. 1897) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.^[3]
• V ulici Na Břehu 15 ve Vysočanech byla rodině Piskáčkových odhalena pamětní deska s nápisem: "V tomto domě a ulici žili obětaví členové sokolského odboje Antonie, Jaroslav a Miroslav PISKÁČKOVI a Anna Hrušková, spolupracovníci výsadku ANTHROPOID. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu".^[4][5]
• Jeho jméno (a jméno jeho manželky a syna) jsou uvedena na pomníku věnovaném obětem 2. světové války umístěném v areálu Sokola Vysočany v Zákostelní ulici v Praze 9 - Vysočanech. Na pomníku je nápis: "ZA PRÁVO A SVOBODU OBĚTOVALI ŽIVOTY (následuje výčet jmen) JAR. PISKÁČEK".^[6]
• Po rodině J. Piskáčka byla v roce 2021 pojmenována ulice Piskáčkových v Praze 9 Vysočanech^[7]

• 
  Pamětní deska Antonie, Jaroslava a Miroslava Piskáčkových a Anny Hruškové na domě Na Břehu 497/15 ve Vysočanech
• 
  Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
• 
  Pomník obětem 2. světové války v areálu Sokola Vysočany v Zákostelní ulici
• 
  Tabule s názvem ulice Piskáčkových ve Vysočanech s modrou dodatkovou tabulí

• JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
• JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8.
• ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Centrum české historie, Praha 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
• ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5.
• ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Piskáček na Wikimedia Commons
• Vlastislav Janík - Příběh rodiny Piskáčkovi na stránkách Mauthausen koncentrační tábor