Jaroslav Popelka (aktivista)

Jaroslav Popelka
Narození4. února 1956 (68 let)
Uherské Hradiště
Povolánídisident, politický aktivista, novinář a publicista
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Popelka, známý jako Slávek Popelka (* 4. února 1956, Uherské Hradiště), je bývalý politický vězeň, disident, antikomunista, organizátor protestních akcí, odpůrce minulého i současného režimu, novinář a publicista.

Život

Jeho otec byl za první republiky úspěšným obchodníkem a podnikatelem, za komunismu byl šikanován; zemřel v roce 1969. Jaroslav Popelka v roce 1975 maturoval na SPŠ strojní, v letech 19751979 navštěvoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, ale studium nedokončil.

Počátkem roku 1988 začal dávat najevo svůj odpor vůči režimu. Tiskl letáky na domácí tiskárničce a vyhazoval je z oken. Zveřejňoval výzvy k demonstracím a k demisi KSČ. Vyhlásil a držel několik hladovek – nejdelší dvoutýdenní, celkem 40 dní. Jeho další letáky vyzývaly k založení Strany zelených. Chodil na schůze klubu esperantistů v Brně, kde přednášel o zdravé výživě.

Byl přítelem disidenta Petra Cibulky. V období let 19881989 byl pětkrát vězněn za tzv. přečin proti veřejnému pořádku; odpykával si nepodmíněné tresty odnětí svobody v délce od několika týdnů až do osmi měsíců, z posledního trestu předčasně propuštěn začátkem listopadu 1989. Obhajoval jej advokát jihomoravských disidentů Jiří Machourek.

Po listopadu 1989 vystudoval v Olomouci teologii a žurnalistiku a působil v olomouckém hnutí DUHA.

Působí v redakcích menších časopisů a v politických uskupeních Nové Hnutí, Pospolitost (české hnutí), Charta 97 (české hnutí). Prosazoval přímou volbu prezidenta.

V roce 1998 se oženil s lékařkou z Nového Města na Moravě, kam se přestěhoval; má dceru Barunku.

Je redaktorem deníku Vysočina. Založil hnutí Opona (Obecná porada o nápravě),[1] které chce omezit moc politických stran. V roce 2011 vyzýval k demonstraci dne 17. listopadu 2011. V roce 2012 založil lidový orgán Národní rada (Národ sobě) s cílem svržení vlády;[2] vyzýval také k celostátní demonstraci dne 15. března 2012 (tzv. Holešovská výzva).[3]

Mediální popularita

Slávek Popelka se stal mediálně známějším 16. března 2012, kdy vystoupil v pořadu Hyde park, kde měl obhajovat iniciativu Holešovská výzva.[4] Jeho výkon byl posléze velice ostře kritizován. Popelka podle kritiků neuměl své myšlenky dostatečně obhájit.[5][6][7][8][9][10][11][12]

Popelka uznal, že nebyly jeho argumenty adekvátní. Hájil to tím, že byl z příprav na demonstrace velice unavený, a navíc k tomu přispěla také údajná hostilita moderátora, Daniela Takáče.[13] Popelka tvrdil, že se ho Takáč snažil zesměšnit.

Někteří příznivci Holešovské výzvy však Popelku za jeho práci i vystoupení oceňovali a připojili se k jeho kritice chování moderátora.[14][15]

Trestní stíhání

V dubnu 2013 Jaroslav Popelka při svém protestu zablokoval svým vozem dopravu před Úřadem vlády a následně při pokusu policie odstavit jej a umožnit plynulý provoz najel do zasahujícího policisty. Byl obviněn z trestného činu násilí proti úřední osobě.[16] Soud první instance Popelkovi uložil podmíněný trest v délce 8 měsíců odnětí svobody, proti kterému se odvolal. Odvolací soud nicméně jeho jednání posoudil jako pouhý přestupek. Nejvyšší soud byl ale jiného názoru a odvolací soud mu nakonec uložil trest pod spodní hranicí trestní sazby, pouhý týden ve vězení s podmíněným odkladem, čímž zhodnotil podle jeho názoru velmi nízkou závažnost spáchaného činu. Nejvyšší soud však toto rozhodnutí zrušil a Popelka byl nakonec v roce 2016 potrestán šestiměsíčním trestem s podmíněným odložením na rok.[17][18]

Reference

  1. NAŠE CÍLE. opona2009.zacit.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  2. rHosting.pl. www.narodni-rada.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-20. 
  3. Úvodní stránka. www.holesovskavyzvasp.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  4. Tisíce lidí demonstrovaly proti Nečasově vládě, v Praze oblehly ČT. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  5. DOLEŽAL: Horší to už být nemůže | Názory. Lidovky.cz [online]. 2012-03-19 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  6. http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Popelka-z-Holesovske-vyzvy-koktal-v-CT-Odpoved-nemel-na-zakladni-otazky-226274
  7. Holešovská výzva: Od vzteku k teroru. Reflex.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  8. Mnohokrát děkuji České televizi - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. pavelzadrazil.blog.idnes.cz [online]. [cit. 2012-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-20. 
  10. Hloupýchytrý Slávek Popelka - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  11. Nepřipravenost Holešovské výzvy nás může přivést k totalitě - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  12. - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  14. Chvála magořiny. TÝDEN.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  15. Archivovaná kopie. www.ac24.cz [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-21. 
  16. Lídr Holešovské výzvy Popelka byl obviněn z násilí proti policistovi. iDNES.cz [online]. 2013-05-06 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  17. ČTK. Za najíždění na policisty dostal aktivista Popelka podmínku. iDnes.cz [online]. 21. ledna 2014 [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. 
  18. KUBIŠTOVÁ, Pavla. Za najíždění na policistu dostal aktivista Popelka přísnější trest. iDnes.cz [online]. 7. června 2016 [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  1. Stávka vyhlášena společně s iniciativou Vyměnili jsme politiky – viz * Iniciativa Vyměnili jsme politiky a pan Slávek Popelka vyhlašují časově neomezenou Generální stávku od 18.11.2011 až do odvolání Archivováno 21. 11. 2011 na Wayback Machine.. K výzvě se připojují i * studenti Archivováno 16. 11. 2011 na Wayback Machine.