Jaroslav Průšek

Jaroslav Průšek
Narození14. září 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1980 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníjazykovědec, spisovatel, sinolog a překladatel
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Vlasta Hilská
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Průšek (čínsky v českém přepisu Pchu-š'-kche, pchin-jinem Pǔshíkè, znaky zjednodušené 普实克, tradiční 普實克; 14. září 1906 v Praze7. dubna 1980 tamtéž) byl český sinolog s mezinárodní pověstí.

Život a dílo

Mládí a studia

Jeho otec–strojvůdce předčasně zemřel a Jaroslav Průšek byl vychováván prarodiči. Vystudoval gymnázium v Praze a po maturitě v roce 1917 studoval dějiny antických národů a Byzance na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studiu čínštiny se věnoval soukromě od roku 1927. Ve studiu sinologie a japanologie pokračoval v Göteborgu a v Halle, studia ukončil doktorátem na Filozofické fakultě v roce 1930. Čínštině a japonštině se dále věnoval během studií v Lipsku.[1]

Do konce 2. světové války

V roce 1932 jej Orientální ústav vyslal na studijní pobyt do Číny. Na Národní univerzitě v Pekingu studoval dějiny hospodářství a navazoval osobní kontakty s předními osobnostmi čínské literatury a literárního dějepisectví. V letech 1934-37 pokračoval ve studiu čínské literatury na císařské univerzitě v Tokiu, 1937 vedl letní dvouměsíční kurs dějin čínské literatury v Berkeley (USA). Po návratu do vlasti pracoval v Exportním ústavu (1938-39), učil čínštinu na Vyšší lidové škole ve Zlíně (1937-38), katalogizoval čínské knihy v Univerzitní knihovně (1938-40), a především působil jako lektor čínštiny a japonštiny ve Škole živých orientálních jazyků při Orientálním ústavu v Praze (1938-46). Za války odmítal nabídky na působení v Německu.

Po 2. světové válce

V roce 1945 byl jmenován docentem FF UK (habilitační práce Research into the Beginnings of the Chinese Popular Novel). V témže roce založil katedru filologie a dějin Dálného východu a inicioval založení časopisu Nový Orient. 1947 byl jmenován mimořádným, 1948 řádným profesorem čínské a japonské řeči a literatury na FF UK v Praze. Zároveň přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1948 se stal úřadujícím místopředsedou Orientálního ústavu, 1952 zvolen proděkanem FF UK v Praze. V listopadu 1954 rezignoval na vedení katedry filologie a dějin Dálného východu FF UK. V roce 1955 byl zvolen členem ČSAV; v Orientálním ústavu pracoval až do svého vynuceného odchodu roku 1971, od 1952 jako jeho ředitel. V roce 1968 získal Jaroslav Průšek čestný doktorát Univerzity Palackého v Olomouci jako poděkování za úsilí, které vynaložil při budování zdejšího oboru sinologie, prvního svého druhu v tehdejším Československu.[2] Obor sinologie byl z nařízení ministerstva i přes Průškovy protesty v roce 1951 zrušen a jeho studenti převedeni do Prahy.[2] K jeho obnovení došlo až v 90. letech 20. století vznikem dnešní Katedry asijských studií.

V letech 19521971 byl Průšek ředitelem Orientálního ústavu, který se pod jeho vedením stal světově uznávaným orientalistickým pracovištěm. S nastupující normalizací byl (28. února 1971) z místa ředitele odvolán; nahradil jej Václav Opluštil, stranický kádr bez orientalistického vzdělání.

Ve svém díle se zabýval především dějinami čínské středověké i moderní literatury a tradičními vypravěčskými žánry, dále vznikem a vývojem čínské civilizace a kultury.

Rodinný život

V letech 1935–1940 byl Jaroslav Průšek ženat s japanistkou Vlastou Hilskou (rozenou Novotnou). Oženil se během pobytu v Japonsku, manželé se později rozvedli.[3] Jeho druhou manželkou byla též orientalistka Berta Krebsová (1909–1973). Se třetí manželkou Olgou Chrtkovou měl dceru Kateřinu.[4]

Dílo

  • Jaroslav Průšek: Umělá literatura a lidová slovesnost v Číně. Václav Petr, 1942, 39 s. Praha.
  • Jaroslav Průšek: Sestra moje Čína. Družstevní práce, 1947, 350 s. Praha.
  • Jaroslav Průšek: O čínském písemnictví a vzdělanosti. Družstevní práce, 1947, 343 s. Praha.

Editor

  • PRŮŠEK, Jaroslav, vedoucí kolektivu autorů: Slovník spisovatelů : Asia e Afrika. Praha: Odeon, 1967. dva svazky.

Odkazy

Reference

  1. LOMOVÁ, Olga. KDO BYL KDO, Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté: Průšek Jaroslav [online]. Libri, 1999 [cit. 2018-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29. 
  2. a b O zániku orientalistiky v Olomouci a trpkém udělování čestného doktorátu Jaroslavu Průškovi. asiaskop.cz [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20. 
  3. MED, Jaroslav. Vlasta Hilská. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 181–182.
  4. KONČÁKOVÁ, Veronika. Cesta Jaroslava Průška do Číny s československou kulturní delegací v letech 1950-1951. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce David Uher. s. 9. Dostupné online.

Literatura

  • Kolektiv: Jaroslav Průšek ve vzpomínkách přátel. DharmaGaia, 2006, 199 s. Praha.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prusek.png
Autor: Tomik90cz, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroslav Průšek