Jaroslav Radimský

JUDr. Jaroslav Radimský
Rodné jménoJaroslav Václav Jan Rypáček
Narození31. ledna 1889
Stařečka Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. května 1946 (ve věku 57 let)
Brno ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostmoravská[zdroj?]
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníúředník, spisovatel, překladatel
RodičeFrantišek Jaroslav Rypáček
PříbuzníFrantišek Jaroslav Rypáček otec, Karel V. Rypáček švagr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Radimský (31. ledna 1889, Stařečka[1] – 2. května 1946, Brno[2]) byl moravský soudní úředník, spisovatel a překladatel.

Život

Vlastním jménem Jaroslav Rypáček, příjmení mu bylo úředně změněno v roce 1922 na Radimský. Narodil se v rodině gymnaziálního profesora Františka Rypáčka a jeho ženy Ludmily, rozené Lazarové.[1] Měl bratra Miloše (1890). Dne 7. června 1913 se v Brně oženil se s Boženou Rypáčkovou (1899), sestrou Karla Rypáčka.[3]

Vystudoval 1. české gymnázium v Brně a potom Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1907–1914).[4] Pracoval jako soudní úředník, naposledy jako předseda senátu Vrchního zemského soudu v Brně.

Redigoval Vlastivědu moravskou. Překládal z polštiny, ruštiny a němčiny. Používal pseudonymy: T. R. Chvojka, Jaroslav Ráček, Jiří Tichý, Jan Tůma, Karel Vrána.

Je pochován na Ústředním hřbitově města Brna, skup. 81, hrob 4–5.[5]

Dílo

Spisy

  • Petity v občanském soudním řízení – Jaroslav Radimský ... et al. Praha: Ústředí české advokacie, 1980

Překlady

  • Beniowski: román – Waclaw Sieroszewski. Praha: J. R. Vilímek, 1900–
  • Čínské povídky – W. Sieroszewski. Praha: Kamilla Neumannová, 1906
  • Zámořský ďábel: Jang-Hun-Tsi – W. Sieroszewski. Praha: K. Neumannová, 1906
  • Synové země: román o třech částech – Stanisław Przybyszewski. Praha: K. Neumannová, 1909
  • Tchoř: novela – Henryk Zbierzchowski; z polštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 23. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Gemma: novela – Antoni Sygietyński; z polštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 30. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Kardinál: novela – Paul Busson; z němčiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 70. Praha: J. R. Vilímek, 1914
  • Oceán: román – W. Sieroszewski. Praha: J. R. Vilímek, 1914
  • Hluchoněmá kočka – Ernst Wolzogen; z němčiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 84. Praha: J. R. Vilímek, 1945
  • Dostaveníčko – Zygmunt Niedźwiecki; z polštiny. Pacov: Přemysl Plaček, 1916
  • Serenáda a jiné novellety – Pavel Busson; z němčiny; ornamentace pro tuto knížku kreslil V. H. Brunner. Pacov: P. Plaček, 1917
  • Svatební závoj a jiné noveletty – Z. Niedźwiecki; ornamentace pro tuto knížku kreslil V. H. Brunner. Pacov: P. Plaček, 1917
  • Žena ze sádry – Z. Niedźwiecki; ornamentace pro tuto knížku kreslil V. H. Brunner. Pacov: P. Plaček, 1917
  • Práchnivina: román – Waclaw Berent. Praha: K. Neumannová, 1920
  • Manželství – W. Sieroszewski. Plzeň: Karel Beníško, 1920
  • Osud a jiné povídky z Japonska – W. Sieroszewski: Plzeň, K. Beníško, 1920
  • Život pro smích – Paul Armand Silvestre. Praha-Karlín: Emil Šolc, 1920
  • Za frontou – Wladyslaw St. Reymont. Plzeň: K. Beníško, 1921?
  • Být, či nebýt – W. Sieroszewski. Praha: Jan Otto, 1921
  • Zátiší: román – W. Sieroszewski. Praha: Miloslav Nebeský, 1921
  • Království bolestné – Stanislaw Przybyszewski. Praha: Aventinum, 1923
  • Slovanské mythy dynastické jako astralogemy – Antoni Czubryński; z polštiny; spolu s Milošem Lukášem. Praha: Sfinx, 1925
  • Z chelmské země: dojmy a vzpomínky – W. St. Reymont. Stará Říše: M. Florianová, 1939
  • Pomník; Láska k bližnímu – Leonid Andrejev; přeložili: Jaroslav Radimský a Milan Klacek. Praha: Dilia, 1965

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Úmrtní oznámení. Slovo národa. 5. 5. 1946, s. 6.
  3. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“