Jaroslav Skála
Doc. MUDr. Jaroslav Skála | |
---|---|
Narození | 25. května 1916 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. listopadu 2007 (ve věku 91 let) nebo 25. listopadu 2007 (ve věku 91 let) Praha Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | psychiatr a lékař |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Ocenění | medaile Za zásluhy II. stupeň (2002) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Skála (25. května 1916 Plzeň – 26. listopadu 2007 Praha) byl český lékař – psychiatr,[1] specialista na léčení alkoholismu a jiných závislostí a zakladatel první záchytné stanice.
Život
Maturoval v roce 1935. Studoval na lékařské fakultě v Praze a zároveň v Institutu tělesné výchovy a sportu. Ten absolvoval v roce 1939. Studia na lékařské fakultě nestihl dokončit, protože v době německé okupace byly vysoké školy uzavřeny. Nastoupil tedy jako učitel tělocviku na reálce v Plzni. Studoval ale také na německých univerzitách v Kaliningradu a v Göttingenu.[2]Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946.
Původně se ucházel o místo na interní klinice, poté v Ústavu tělovýchovného lékařství, nakonec byl přijat až na pražské psychiatrické klinice. V září téhož roku byl vyslán na mezinárodní konferenci o alkoholismu do Bruselu, což mělo patrně rozhodující význam pro směrování jeho profesionální dráhy. Navázal kontakty s americkou skupinou Anonymních Alkoholiků a výsledkem diskusí bylo zahájení averzivní léčby disulfiramem (vyvolává zvracení po požití alkoholu, známý též pod obchodním názvem antabus).
Myšlenkami Anonymních alkoholiků bylo inspirováno založení KLUSu – Klubu lidí usilujících o střízlivost. K němu došlo 5. února 1948. Sdružoval pacienty a absolventy odvykací léčby. Slibně se rozvíjející kontakty s AA přerušil Vítězný únor 1948. Další kontakty nebyly žádoucí z důvodů spirituálních prvků v programu 12 bodů AA, které byly v rozporu s oficiální ideologií.
Dne 10. září 1948 zahájilo činnost protialkoholní oddělení v budově vedle kostela sv. Apolináře v Praze. To vedl Dr. Skála až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí.
V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu v Československu. Zabýval se i výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách. Založil a v letech 1956–1981 vedl Sekci pro otázky alkoholismu a jiných toxikomanií, v roce 1993 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 1991 stál u zrodu Pražské vysoké školy psychosociálních studií (PVŠPS), která se tak stala v historii naší země první soukromou vysokou školou (zakončenou bakalariátem), která poskytuje vzdělání v tomto studijním programu. Zároveň se stal jejím čestným rektorem.
Rodina
Jaroslav Skála zemřel doma přirozenou smrtí. Zanechal syna Martina a dceru, Zuzana Skálová (* 1945) se proslavila v Egyptě a v Nizozemí jako historička středověkého umění a restaurátorka koptských ikon.
Psychoterapie
Kromě alkohologie, která byla jeho povoláním, se zabýval i psychoterapií, kterou označoval za svoje hobby. Od roku 1953 pracoval v psychoterapeutické sekci Psychiatrické společnosti, v roce 1982 byl pověřen jejím vedením. Od roku 1968 založil 20 výcvikových komunit. Do roku 1994 stál v čele Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii, kterou spoluzakládal a vedl do roku 1994. Své pacienty tak nejen léčil za závislosti, ale pomáhal jim najít i novou životní náplň, aby nesklouzli zpět.
Sport
Velkou roli v jeho životě hrál sport. Již ve dvanácti letech vstoupil do Sokola a od roku 1932 se zúčastnil všech sletů a spartakiád (aktivně do roku 1948). I ve svých léčebných metodách užíval sportu. Již na přelomu 50. a 60. let zjistili skotští vědci, že kdo se pravidelně věnuje namáhavějšímu sportu, vyrábí si endorfiny sám a nepotřebuje je dostávat v tabletách. Součástí léčby byl především běh, podle schopností pacienta se postupně uběhnutá vzdálenost zvyšovala.
Publikace
Dr. Skála byl autorem více než 140 odborných publikací. Za své celoživotní dílo byl v roce 2002 vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně.
Reference
- ↑ Kuchyňová Z.: Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc. - fotogalerie z oslavy 90. narozenin - PL Apolinář na stránkách alkohol-alkoholismus.cz Archivováno 27. 3. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Zaostřeno na drogy: 01/08 Spravedlivý jako palma kvést bude (pocta Jaroslavu Skálovi, online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Skála na Wikimedia Commons
- Osoba Jaroslav Skála ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Skála
- Ještě jsem tady, ČT 2, 2002, 2011
- Skálopevně aneb Zakladatel protialkoholní léčby Jaroslav Skála, pořad ČRO Plus, kde mluví i jeho celoživotní partnerka Arnoštka Maťová (26. listopad 2020)
- Informace na serveru Studovna.cz
- Informace na serveru Rodinaonline.cz
- idnes.zpráva o úmrtí
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy II. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Anonymní , Licence: CC BY-SA 4.0
MUDr. Jaroslav Skála, kolem roku 1965