Jaroslav Skopal

Ing. Jaroslav Skopal
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1969
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS
Narození24. září 1936
Košice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČVUT
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Skopal (* 24. září 1936 Košice[1]) byl český a československý politik Československé strany socialistické, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace.

Biografie

Jeho otec byl Čech, matka Slovenka. Narodil se v Košicích, ale již roku 1938 jeho rodina přesídlila do Přerova. Zde absolvoval gymnázium, později vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval v Přerovských strojírnách ve výzkumu a vývoji. Publikoval v odborných časopisech a byl dopisovatelem listu Nové Přerovsko. Byl činný v přerovském Sokolu. Publikoval články v odborných časopisech, v regionálním tisku.[2] V říjnu 1967 vstoupil do Československé strany socialistické. K roku 1969 se uvádí původní profesí strojní inženýr, bytem Přerov. Absolvoval VUT a v době svého nástupu do parlamentu pracoval jako strojní inženýr v Přerovských strojírnách. Byl členem POV ČSS, předsedou ZO ČSS na závodě a členem Závodního výboru ROH.[3]

Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve federálním parlamentu setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na mandát.[4] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Krajský výbor Komunistické strany Československa v Severomoravském kraji zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako samostatný výzkumný pracovník Přerovských strojíren, n. p., Přerov.[5]

Dle stavu k roku 2012 stále žije v Přerově, angažuje se v Sokolu a komentuje politické dění. Zabývá se jako publicista dokumentací dějin Československé strany socialistické (kniha Konec jedné velké strany?).[6][2]

Knihy

Jaroslav Skopal je rovněž autorem těchto knih:

  • Konec jedné velké strany? (2007)
  • Proti proudu času (2010)
  • Zápasy s totalitou a útěky za svobodou (2013)
  • Generál František Moravec: jeho boj, rodina, vzpomínky (2018)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaroslav Skopal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Záhlaví : Skopal, Jaroslav Ing., 1936- [online]. knihovnaprerov.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice severomoravským KV KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Profil [online]. skopal-jaroslav.blog.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“