Jaroslav Stockar
Jaroslav Stockar | |
---|---|
Narození | 8. května 1890 Doloplazy u Nezamyslic Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. února 1977 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Povolání | architekt a designér |
Příbuzní | Rudolf Stockar (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Stockar, křtěný Jaroslav František (8. května 1890, Doloplazy u Nezamyslic[1], Rakousko-Uhersko - 6. února 1977, Praha, Československo) byl českým architektem. Před rokem 1918 používal jména Jaroslav František Stockar von Bernkopf, Jaroslav Stockar-Bernkopf nebo Jaroslav Stockar z Bernkopfů, dále používal variantu svého křestního jména Jaro.
Život
V letech 1908-1913 studoval na Českém vysokém učení technickém. V roce 1913 byl jmenován architektem ve dvorní kanceláři knížete Lichtenštejna ve Vídni. V roce 1915 byl povolán jako inženýr na ministerstvo války, do projekčního oddělení vzduchoplavby a pak jako samostatný referent do oddělení kontroly průmyslových staveb. Roku 1916 byl promován na doktora technických věd. Stal se čestným docentem lesnických pozemních staveb na Vysoké škole zemědělské v Brně a členem zkušební komise pro státní zkoušky z oboru architektury tamtéž. Roku 1919 se usadil v Brně jako civilní autorizovaný inženýr pro architekturu a pozemní stavby. V roce 1935 přesídlil do Prahy a stal se ředitelem technického oddělení Národní banky v Praze.
Jeho bratrem byl architekt Rudolf Stockar.
Dílo
Během svého působení v Brně projektoval novostavbu továrny UP Brno a Pensijního ústavu Brno, dále přestavby bankovních paláců Hypoteční banky a Zemědělské banky moravské v Brně, České průmyslové a hospodářské banky, Brněnské banky a dalších staveb. V Praze vypracoval pro Národní banku československou adaptace čp. 937 v Jindřišské ulici a někdejšího Ringhofferova paláce čp. 1511/II v třídě Politických vězňů na Novém Městě pražském. V letech 1937-1940 projektoval spolu s Josefem Šolcem blok sedmi funkcionalistických Činžovních domů Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé v Praze 7 - Holešovicích. Dále je autorem přestavby nemocenské pojišťovny v Opavě, sociálního domu v Ostravě, lázní v Rajeckých Teplicích na Slovensku. Podle jeho projektu vznikl okresní úřad v Přerově a v Uherském Hradišti a veřejná nemocnice v Hranicích.
Odkazy
Literatura
- ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Jaroslav. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dobromilice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Stockar na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Stockar
- Jaroslav Stockar v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jaroslav Stockar-Bernkopf