Jaroslav Tumlíř

Jaroslav Tumlíř
Jaroslav Tumlíř
Jaroslav Tumlíř
Narození28. listopadu 1902
Spy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. července 1977 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníherec, básník, režisér a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Tumlíř (28. listopadu 1902 Nové Město nad Metují, Spy8. července 1977 Praha) byl český spisovatel, dramatik, divadelní dramaturg, umělecký šéf a spoluzakladatel několika divadel, herec, knihovník Ústřední knihovny hl. m. Prahy, kde se podílel na vzniku divadelního oddělení, a také redaktor a divadelní referent a kritik.[1][2]

Život

Narodil se dne 28. listopadu 1902 ve vesnici Spy (nyní část Nového Města nad Metují) do rodiny řídícího učitele.

Studoval na pražské Státní konzervatoři hudební a dramatické. Na podnět Jána Borodáče odešel se svými spolužáky na Slovensko, kde byl v letech 1921–1922 členem souboru SND II. – Maršky, v němž ztvárňoval převážně postavy mladých zamilovaných mužů. Jeho herecké výkony údajně nevzbuzovaly větší pozornost kritiky ani obecenstva.[3] Poté, co se tento umělecký soubor rozpadl, vrátil se do Čech a v letech 1922–1923 působil v pražském Švandově divadle. V dubnu 1924 se s dalšími toho času nezaměstnanými absolventy pražské i brněnské herecké konzervatoře pod patronací Jiřího Mahena spolupodílel na založení Českého studia v Brně. Tam působil jako herec. V roce 1925 dostal nabídku na místo dramaturga pražského Divadla Komedie a opět se vrátil do Prahy. V roce 1928 založil divadelní soubor Akropolis, v němž se stal uměleckým vedoucím.

V letech 1929–1948 byl zaměstnán v Ústřední knihovně hlavního města Prahy. V roce 1932 působil v pozici administračního eléva ve 2. třídě, později se stal administračním úředníkem. V rámci knihovny se podílel na vybudování Divadelního a filmového oddělení, otevřeného v listopadu 1942. V tu dobu byla v knihovně zřízena i poradna pro ochotnické skupiny, kterou vedl. Přispíval do knihovního časopisu Knihy a čtenáři pod šifrou Tř.

V době 2. světové války pomáhal založit u Františka Grabingera kočující společnost s názvem Divadlo práce a v letech 1943–1945 byl jejím dramaturgem. Ve stejné profesi působil v letech 1947–1948 v Divadle města Žižkova. Na základě požadavku Akčního výboru Národní fronty v knihovně ze dne 27. února 1948 byl odvolán z funkce vedoucího distribučního oddělení a jmenován správcem knihovny na Žižkově, aby se tam mohl plně věnovat divadlu města Žižkova. Nakonec z knihovny odešel.

V roce 1948 se podílel na založení divadla v pražské Libni (tehdy Divadlo S. K. Neumanna, dnes Divadlo pod Palmovkou), kde jako dramaturg působil do roku 1950. Za zmínku stojí to, že si komunistická strana kladla požadavky na inscenace a podobu jejich zpracování. Z toho důvodu se stávalo, že byly hry poměrně brzy stahovány z repertoáru, případně se na něj vůbec nedostaly. Z toho důvodu měl Tumlíř tzv. dramaturgickou pomůcku – seznam divadelní literatury z Městské knihovny. V situaci, kdy bylo třeba rychle nasadit novou hru, mohl rychle navrhovat řešení.[4]

V letech 1950–1956 pracoval jako režisér a ředitel Městského oblastního divadla v Benešově. Z Benešova se vrátil do Prahy, konkrétně do tehdejšího divadla Československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech), kde v letech 1956–1959 zastával funkci vedoucího uměleckého souboru (správního ředitele). V letech 1960–1964 působil jako ředitel Městského divadla (tehdy bratří Mrštíků) v Brně. V roce 1964 odtamtud odešel do důchodu.[1]

Dílo

Literárně se věnoval poezii (vydal několik sbírek, např. Hořící strom z roku 1924[5] či Papírový drak z roku 1931) i dramatické tvorbě.

Jako divadelní dramatik napsal několik veseloher, např. Nemravný život (1928) či Pan Paďour mezi trampy (1936). Námět jeho hry Strašidelná tetička posloužil k natočení filmu „Tetička” režisérem Martinem Fričem v roce 1941.[6][7]

Věnoval se však také dramatizaci literárních děl. Roku 1949 převedl na divadelní prkna Gogolovu povídku Koho čert provázkem svázal, a to pro potřeby libeňského divadla, kde tehdy působil jako dramaturg. V roce 1950 zdramatizoval román Aloise Jiráska Skaláci. O dva roky později (1952) zdramatizoval ještě další Jiráskovo dílo, a sice části z jeho trilogie Mezi proudy. Ze slovenštiny přeložil komedii Jána Skalky Kozí mléko.[8]

Věnoval se i teorii divadelní režie v publikaci Režie divadelní hry (1946), tvorbě pro rozhlas a pohádkám pro děti (Očarovaný kraj či básnická pohádka O zlatovlasé Aničce...).

V letech 1940–1944 působil také jako divadelní referent a kritik v kulturním týdeníku Praha v týdnu, kam přispíval svými referáty o divadle a filmu.[1]

Divadelní hry

  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Blahoslavená lenost: veselohra o 3 jednáních. Praha: Evžen J. Rosendorf, [1933]. 51 s. Hry českého jeviště; [Sv.] 124.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Křest svatého Vladimíra: satyrická báseň o třech jednáních. Kutná Hora: K. Šolc, 1925. 8, 88 s. Comoedia. Edice divadelních her; sv. 4.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Nemravný život: veselohra o 3 jednáních. Praha: Jos. Šváb, 1928. 59 s. Švábovo lidové divadlo; sv. 14.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav: Než lípy rozkvetly: hra o třech jednáních. Praha: Dilia, 1955. 90 s. Premiéra v Divadle města Žižkova.[8]
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Očarovaný kraj: Od pohádky k povídce. V Praze: nákladem vlastním, 1946. 112-[II] s.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Pan Paďour mezi trampy: bujná veselohra o 3 jednáních ... V Praze: E. J. Rosendorf, [1936. 60 s. Lidové hry českého jeviště; sv. 267.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Početnice lásky: komedie o čtyřech jednáních. Praha: Evžen J. Rosendorf, [1932]. 80 s. Hry českého jeviště; Č. 110.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Prameny hněvu: hra o 3 dějstvích (9 obrazech). Praha: ČDLJ, 1954. 87, [1] s. Popisuje husitské období, premiéra v lednu 1954 v oblastním divadle v Benešově.[8]
  • TUMLÍŘ, Jaroslav a PLEVA, Libor, ed. Slepé dívky: hra o 3 dějstvích. Praha: Dilia, 1960. 84, [1] s.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Sto starých jmen. Podle námětu románu Žok rýže maďarské spisovatelky R. Mellerové. Premiéra v žižkovském divadle 7. dubna 1949.[8]
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Strašidelná tetička: veselá, téměř neuvěřitelná historie o třech dějstvích. Praha: Evžen J. Rosendorf, [1931]. 56 s. Lidové hry českého jeviště; [sv.] 115.

Básně

  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Hořící strom. Praha: Jaroslav Tumlíř, 1924. 41 s.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. O zlatovlasé Aničce a princi s bílými beránky: pohádka veršem pro recitační sbor. V Praze: nákladem J. Tumlíře, 1925. 25 stran.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Papírový drak: [verše]. V Praze: Alois Srdce, 1931. 40, [3] s.
  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Radostná zvěst křesťanství. Praha: Emil Hanf, 1934. 62, [2] s. Knihovnička časových otázek "Pochodeň"; sv. 2.

Divadelní teorie

  • TUMLÍŘ, Jaroslav. Režie divadelní hry. I. vydání. Praha: J. Dolejší, 1946. 126-[I] s. Moderní divadelní příručky; Sv. 2.

Odkazy

Reference

  1. a b c Jaroslav Tumlíř - muž mnoha profesí - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  2. Jaroslav Tumlíř. FDb.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  3. PAŠUTHOVÁ, Zdenka; HUDEC, Rudolf. Marška: Slovenské národné divadlo II.; Denník Karla Baláka. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2011. ISBN 978-80-89369-32-4. 
  4. OSVALDOVÁ, Barbora. Divadlo S. K. Neumanna v období let 1948 - 1958 [online]. 2010 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  6. TUMLÍŘ, Jaroslav. Točíme Tetičku. Praha v týdnu. 1941-07-11, roč. 2, čís. 28, s. 9–10. 
  7. Jaroslav Tumlíř. csfd.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  8. a b c d KUNC, Jaroslav. Slovník českých spisovatelů beletristů 1945-1956. [s.l.]: SPN, 1957. 

Související stránky

Divadelní a filmové oddělení Městské knihovny v Praze

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Jaroslav Tumlíř.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer