Jaroslav Václav Holeček
Prof. Jaroslav Václav Holeček | |
---|---|
Narození | 16. listopadu 1907 Čistá |
Úmrtí | 31. října 1982 (ve věku 74 let) Brno |
Povolání | malíř, učitel, výtvarník, sklářský výtvarník a umělecký pedagog |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Václav Holeček (16. listopadu 1907 Čistá u Mladé Boleslavi – 31. října 1982 Brno) byl akademický malíř, sklářský výtvarník, profesor VŠUP.
Umělecká činnost
Navštěvoval reálku v Mladé Boleslavi. Malbu na skle se vyučil v dílně svého prastrýce Josefa Nováka v Čisté. Absolvoval odbornou školu sklářskou v Boru u České Lípy a v letech 1927-1931 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u prof. V. Kysely. Podnikl studijní cesty do Paříže a Švédska.[1] Jako umělecký výtvarník působil v muzeu v Bratislavě a Piešťanech.[2] Od roku 1934 byl prvním českým pedagogem [2] a od roku 1937 zástupcem ředitele[3] na Státní odborné škole pro sklářský průmysl v Novém Boru,[4] Zde během svého působení vytvořil množství uměleckých předmětů ze skla. Roku 1941 získal čestný diplom na Trienále skla v Miláně.[1]
Po odstoupení pohraničí byla škola obsazena německou armádou a přeměněna na vojenský lazaret. V té době ve škole převažovali čeští studenti, kteří s Jaroslavem Holečkem odešli roku 1939 do Prahy. Holeček si na Ministerstvu školství vymohl jejich přechod na Uměleckoprůmyslovou školu,[4] kde založil Speciální školu pro užité malířství a výtvarné sklářské práce.[5] Po uzavření vysokých škol nabízela Uměleckoprůmyslová škola jako jediná vzdělání ve výtvarných oborech a v Holečkově ateliéru se sešli studenti, kteří později založili slávu českého autorského skla - René Roubíček, Stanislav Libenský, Věra Lišková, Miluše Kytková nebo Josef Hospodka. Uměleckoprůmyslová škola postrádala vybavení pro techniky horkého skla a Holečkův ateliér se stal populární rytými portréty známých českých herců, malovanými vitrážemi a zejména plasticky broušeným dutým sklem.[6]
Posluchači citlivě reagovali na potlačovanou národní svobodu a po Heydrichiádě byl Holečkův ateliér vykázán do Bartolomějské ulice a na Karlovo náměstí do náhradních prostor. Od roku 1943 byli žáci i profesoři totálně nasazeni pro válečný průmysl. Profesora Holečka po válce obvinili z loajálního postoje k protektorátním orgánům a jeho výtvarná kariéra tak skončila. Po roce 1948 Jaroslav Holeček krátce působil na generálním ředitelství Československých závodů sklářských. V Josefově Dole a Brně pracoval v textilní výrobě.[2] Ke konci života žil v Brně, kde jako těžce invalidní zemřel.[7]
Nevýznamnějším Holečkovým dílem před válkou byla vitrážová okna v cisterciácké síni Starobrněnského kláštera s motivem zakladatelky kláštera, královny Elišky Rejčky. Je autorem návrhu a následné realizace vitrážových oken s náměty českých patronů pro Československou smírčí kapli na Olivetské hoře v Jeruzalémě.[4] Na žádost ministerstva školství také vytvořil oltářní vitráž na motiv blahoslavené Anežky České pro tehdy nově postavený kostel sv. Anežky České v Českých Velenicích.
Reference
Literatura
- MÜLLER, Josef. Kdo byl Jaroslav Václav Holeček z Čisté. 1907-1982. 1. vyd. Kruh: Místní noviny Podbezdězí, 1997. 21 s. ISBN 80-238-9417-X.
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (4. vyd.), výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
- Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3
- Sylva Petrová, České sklo, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001 ISBN 80-86010-44-9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Václav Holeček na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Václav Holeček
- Jaroslav Václav Holeček v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Jodymaster, Licence: CC BY-SA 4.0
Akademický malíř Jaroslav Václav HOLEČEK Rodák z Čisté, akademický malíř profesor Jaroslav Václav Holeček, se významně zapsal do dějin českého sklářství.