Jaroslav Václav Vacek

Jaroslav Václav Vacek
Základní informace
Jinak zvaný	„Milenov“
Narození	27. března 1865 Jindřichův Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. června 1935 (ve věku 70 let) Teplá Československo Československo
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, učitel, varhaník, muzikolog, katolický kněz, kněz, knihovník a archivář
Nástroje	varhany
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Václav Vacek (27. března 1865 Jindřichův Hradec^[1] – 19. června 1935 Teplá^[2]) byl český kněz, hudební skladatel a spisovatel.

Otec skladatele byl varhaník, ředitel kůru a bývalý vojenský kapelník František Karel Vacek. U něho získal hudební základy, ale otec brzy zemřel. Dalšího hudebního vzdělávání se ujal bývalý dvorní rada z Hierschů, který žil v Jindřichově Hradci na odpočinku a byl výborný houslista.

Po maturitě na gymnáziu vstoupil do řádu premonstrátů v klášteře v Teplé. Studoval teologii, nejprve v Teplé a studia dokončil v Innsbrucku, kde byl také 6. srpna 1888 vysvěcen na kněze. Stal se katechetou na gymnáziu v Doupově a varhaníkem tepelského kláštera. V roce 1900 byl povolán zcela do kláštera a jmenován kantorem, učitelem sborového zpěvu a druhým knihovníkem. V té době dal tamější opat Dr. Gilbert Helmer postavit novou budovu knihovny a Vacek byl pověřen nejen stěhováním, ale novou úplnou katalogizací knihovny a uspořádáním hudebního archivu. Při té příležitosti objevil vzácné rukopisy z 15. století, Husův výklad Otčenáše a neznámé vánoční písně českého humanisty 16. století Petra Codicilla. V této funkci setrval po více než 30 let, až do roku 1933, kdy se knihovnictví i řízení chrámového zpěvu ze zdravotních důvodů vzdal. Vzácné sbírky i knihovna byly v roce 1950 zásahem komunistické moci v rámci Akce K dílem rozptýleny a dílem zcela zničeny.

Ve skladbě byl Vacek samouk, nicméně vlastní pílí dosáhl pozoruhodných výsledků. Své první skladby vydal vlastním nákladem, později však vycházely v přílohách časopisů Česká hudba, Zlatá Praha a Cyril. Řada prací zůstala v rukopise. Kromě skladatelské činnosti byl činný i literárně. Publikoval životopisné studie českých i světových hudebníků a výsledky své badatelské činnosti v tepelském klášteře. Písemná pozůstalost skladatele je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze, v Archivu města Plzně a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci.

Jeho práce se dočkala řady ocenění. Roku 1904 byl vyznamenán rytířským křížem bulharského řádu pro civilní zásluhy. V roce 1922 byl jmenován arcibiskupským notářem a roku 1925 čestným členem pěvecké jednoty „Čech” v Plzni. V témže roce byl vyznamenán diplomem uznání díku „Národní jednoty severočeské” za obětavou a účinnou spolupráci a roku 1930 byl jmenován dopisujícím členem Masarykovy akademie práce. Byl rovněž oceněn čestným členstvím Klubu skladatelů v Plzni.

• Missa in honorem S. Angeli Custodis pro spojené mužské a ženské hlasy s průvodem varhan
• Missa in honorem B. Hroznatae pro smíšený sbor bez varhan
• Vánoční offertorium „Laetentur coeli“
• Svatodušní ofertorium „Potvrdiž toho, ó Bože“
• Litanie lauretanae pro mužský a ženský sbor bez varhan
• Dum aurora (mužský sbor)
• Modlitba za vlast pro zpěv a varhany
• Ave Maria pro smíšený sbor
• 3 písně k májové pobožnosti s průvodem varhan
• 4 Pange lingua pro smíšený a mužský sbor
• Pohřební sbor „Bože, Bože”
• Responsoria sv. Týdne
• Vánoční píseň Petra Codicilla, podle nalezeného v archivu Tepelském rukopisu harmonisoval a pro 1 hlas, varhany, trubku a tympany upravil
• Hymnus B. Hroznatae pro zpěv a varhany
• Dorický hymnus

• Legenda
• 2 pochody
• Lochotínská pohádka
• Serenáda
• Zvonečková královna
• 3 suity

• Žofínská ukolébavka (septet)
• Z mé domoviny (kvintet)
• Lesní pohádky (kvartet)
• Zingaresca (kvartet)
• Pohádka máje (kvartet)
• Kvartet g-moll
• Andante religioso pro 4 violoncella
• Berceuse pro klavír, housle a violoncello
• Loutky, Gavotta, Hroznětínská dumka (smyčcová tria)
• U mohyly bohatýra (věnováno památce hraběte Liitzowa)
• Gruzínské melodie pro housle a klavír
• Rozmarný menuett pro housle a klavír
• Serenáda pro housle a klavír
• Želivská ukolébavka pro housle a klavír
• Romance pro violoncello a klavír
• Phrygické melodie pro violoncello a klavír
• Sarabanda, Barcarola, Ukolébavka pro violoncello a klavír

• Sonata g-moll
• Fantasie, Toccata, Idylla, Pastorella
• Furghetta, Riccordo et Elegia
• Triste
• 2 suity
• Musetta, Pohádky o hvězdičce, Medvědák, Doloroso (psáno pro harmonium)

• Čtyři písně v lidovém tónu: „Přiletěl větřík od jihu”, „Královna máje”, „Dudák” „Die Nacht”
• Dvě písně v národním tónu: „Plakala” a ,Roráty”
• Dvě písně: „V snění”, „V soumraku”
• Čtyři mužské sbory k 60. narozeninám N. Kubáta
• Tři mužské sbory
• Radyně pro smíšený sbor

• Holoubek, na slova Erbenova pro klavír a v úpravě orchestrální

• V lesní samotě
• Valse triste
• Z dávných jar
• Vesna se blíží
• Rej konvalinek
• Květinový tanec
• Valse mignone
• Aphorismy hudební
• U lesních mužíčků
• Na jezeře
• 2 poetické obrázky
• Menuet naší babičky
• Dumka
• Na jaře
• 2 skladby
• 2 romantické obrázky
• Idylla
• Barkarola
• Ekloga
• Mazurka
• Burleska
• Pochod trpaslíků
• Smuteční pochod
• Chrysanthémy
• Meditace letního večera
• Espagnoletta
• Charleton
• Menuet našeho dědouška
• Ballada
• Růžové sny
• Motýlkové nad Nežárkou
• Tarantella a valčík malé Růženky
• Marche solennelle
• Bojgar
• Valse caprice

• Adam Václav Michna z Ostradovic, varhaník Jindřichohradecký (1914)
• Profesor Hanuš Trneček (1914)
• Josef Němec (1914)
• Tympanista Klouček
• Dr. Josef Fr. Smetana a Bedřich Smetana (1914)
• Edvard Max Dowel (1914)
• Stephen Heller (1914)
• Po stopách enharmonických diésí (1914)
• Řezáč z Hvozdova (1913)
• Dlabač Jan Bohumír (1916)
• Quilisma (1913)
• O acordu prvého stupně tóniny měkké (1916)
• O předehře, mezihře a dohře k písním duchovním (1916)
• Direktorium chori (1916-1917)
• Chorální rukopisy kláštera Tepelského (1919)
• Saint Saens (1922)
• Otokar Ševčík k 70. narozeninám (1922)

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Kateřina Šrámková: Hudební život v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce, Masarykova Univerzita Brno, 2010
• Jana Chaloupková: Tepelský knihovník a hudební skladatel Václav Jaroslav Vacek, O. Praem. Sborník Chebského muzea 1998, s. 101-123
• KUDRNA, Jiří. Varhanní dílo Jaroslava Václava Vacka. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2017. 54 s. Bakalářská práce.[1]
• Památník národního písemnictví
• L. K.: Jaroslav Václav Vacek. Cyril, roč. 1935, č. 3–4, str. 37–39 (dostupné ZDE)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Václav Vacek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Václav Vacek
• Skladby v Moravské zemské knihovně
• Petera Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Historie knihovny kláštera v Teplé