Jaroslav Věšín

Jaroslav Věšín
Jaroslav Věšín
Narození	23. května 1860[1] Vraný Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. května 1915 (ve věku 54 let) Sofie Bulharské carství
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, důstojník a umělec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Věšín, křtěný Jaroslav Friedrich Julius (23. května 1860 (některé dokumenty udávají chybné datum narození 23. května 1859^[2]), Vraný^[1] - 9. května 1915, Sofie) byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii.

Život

Jaroslav Věšín se narodil ve Vraném v rodině lékaře Františka Věšína. V letech 1876-1881 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Jana Swertse a od roku na malířské akademii v Mnichově (Akademie der bildenden Künste München) u prof. Carla Theodora von Piloty a Józefa Brandta.

Roku 1884 odešel na Slovensko a své obrazy představil na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině (1887). Roku 1889 se vrátil do Mnichova, v roce 1891 se zúčastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.

V roce 1897 byl zakladatelem malířské školy v Sofii a byl zde jmenován profesorem. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze (galerie Ruch), v Mnichově (Galerie Moderner Meister), ale také v St. Louis v USA. Publikoval v časopise Zlatá Praha. Byl zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I., předsedou Sdružení jihoslovanských umělců, členem Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných. Během života obdržel četná vyznamenání, řády a diplomy. Věšínovu podobiznu namaloval Lev Lerch.

Věšínovy obrazy jsou oceňovány i sto let po jeho smrti. Obraz Koulovačka (1892) dosáhl na aukci v Praze hodnotu 700 000 Kč.^[3]

Dílo

Věšínova díla náleží slohově do realistické malby generace 80. let, kdy se probudil zájem o venkovský lid a národopisné žánry. Po návratu z Mnichova vystavil v Praze cyklus obrazů ze Slovácka (Slovácká svatba). Námětem jeho obrazů je obvykle konkrétní děj - svatby, hony na divokou zvěř^[4] (Snídaně v bažantnici v Průhonicích, 1890, Výsledek honby, 1890, Arcivévoda František Ferdinand na honbě, 1891), apod. Často se věnoval malbě koní (Koňský trh v Sofii, 1899, Vyjížďka na saních^[5]). V Bulharsku zachytil každodenní život bulharského venkova, etnografické motivy, vojenské výjevy, scény z 1. balkánské války, cvičení bulharské armády a ruské slavnosti na Šipce (1902). Jeho obrazy jsou v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Obraz Útok na bodáky z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.

Zastoupení ve sbírkách

• Galerie výtvarného umění v Ostravě^[6]
• Oblastní galerie v Liberci
• Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
• Památník národního písemnictví

Galerie

• 

  Jaroslav Věšín – Zimní vyjížďka

• 

  Jaroslav Věšín – Návrat z trhu

• 

  Jaroslav Věšín – Útok na bodáky

• 

  Jaroslav Věšín - Kočovníci za soumraku (1897)

• 

  Jaroslav Věšín - Motiv z Balkánu

• 

  Jaroslav Věšín - Setkání u studny (1885)

Odkazy

Reference

Literatura

• Malíři rusko-turecké osvobozenecké války 1877 a 1878, Výtvarná kultura, 4, 1978, s. 61-62
• Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 185)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Věšín na Wikimedia Commons
• Věšín Jaroslav v informačním systému abART
• Galerie Kroupa: Věšín Jaroslav (1859-1915)