Jaroslav Vogel

Jaroslav Vogel
Základní informace
Narození11. ledna 1894
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. února 1970 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a opera
Povolánídirigent, hudební skladatel, korepetitor, klavírista a publicista
Nástrojevarhany
Manžel(ka)Milena Hrabáková - mezzosopranistka Národního divadla
DětiVojtěch Vogel - korepetitor a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Vogel (11. ledna 1894 Plzeň[1]2. února 1970 Praha) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život

Otec skladatele, JUDr. Karel Vogel (18561951), byl amatérský klavírista a organizátor hudebního života v Plzni. Poskytl synovi hudební základy. Jaroslav se pak vedle studia na gymnáziu učil hře na housle u Otakara Ševčíka. Kompozici studoval nejprve soukromě u Vítězslava Nováka, v letech 19181919 pak na Pražské konzervatoři.

V roce 1910 odešel studovat do Mnichova na Akademii der Tonkunst. Tam mimo jiné studoval kontrapunkt u svého strýce Viktora Glutha, česko-německého skladatele pocházejícího rovněž z Plzně. Další dva roky pak strávil v Paříži na soukromé vysoké škole hudební Schola Cantorum. Jeho učitelem byl francouzský hudební skladatel Vincent d'Indy.

Po návratu do Čech působil nejprve jako korepetitor Národního divadla v Praze a v letech 1914–1915 jako dirigent operety v Plzni. Za 1. světové války musel narukovat na vojnu a po skončení války se znovu ucházel o místo korepetitora v Národním divadle. Tehdy neuspěl, ale vzápětí získal místo dirigenta Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě.

V roce 1923 se vrátil do Prahy a následující tři roky vyučoval hudbu, věnoval se hudební publicistice a příležitostně hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. V sezoně 1926–1927 působil jako dirigent opery v Plzni a poté až do roku 1943 byl šéfem opery ostravského divadla. V sezóně 1944–1945 vedl operu Českého lidového divadla v Brně.

Po 2. světové válce byl krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a znovu šéfem opery v Státního divadla Ostrava. Dirigentem opery Národního divadla v Praze se stal roku 1949 a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. V letech 1950–1951 a 1956–1958 byl šéfem opery. Ještě v letech 1959–1962 byl šéfem Státní filharmonie Brno. Zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Lázních Bohdaneč.

Řada jeho operních inscenací byla natočena na gramofonové desky. Napsal první komplexní monografii o životě a díle Leoše Janáčka. Jeho druhá manželka, Milena Hrabáková, byla mezzosopranistkou opery Národního divadla a syn z prvního manželství, Vojtěch Vogel, se stal rovněž korepetitorem a dirigentem.

Dílo (výběr)

Opery

Písně

Další skladby

  • Klavírní trio g moll (1913)
  • Suita pro orchestr D dur (1918)
  • Dům u sedmi čertů (balet,1919)
  • Sonatina pro klarinet a klavír (1926)
  • Tri šťastné čerešně (hudba k TV filmu, 1977)

Literární dílo

  • Leoš Janáček. Academia, 1997, ISBN 80-200-0621-4

Odkazy

Literatura

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Plzeň I-vnitřní město

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“