Jaroslav Vondrák

Jaroslav Vondrák
Narození	8. prosince 1881 Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. října 1937 (ve věku 55 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Husův sbor v Dejvicích
Vzdělání	Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolání	architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Vondrák (8. prosince 1881 Smíchov^[1][2] – 2. října 1937 Praha) byl český architekt a stavitel. Známým se stal jako ideový autor pražské vilové čtvrti Ořechovka, v níž si také navrhl a postavil vlastní vilu.

Jeho rod pocházel z Pardubického kraje, z vesnice Telčice, která byla až po jeho smrti sloučena se sousedními Chvaleticemi. Jaroslav se však narodil na Smíchově v rodině zámečníka Jana Vondráka a jeho ženy Kateřiny roz. Jirsové.^[1] Architekturu vystudoval u profesora Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. 11. února 1911 získal stavitelskou koncesi na Vinohradech. Téhož roku (24. července 1911) si ji dal převést do Bubenče.^[3], kde stavěl společně s kolegou Janem Šenkýřem nájemní domy. Ve dvou z nich postupně bydlel s manželkou Marií, rozenou Vaňkovou, a synem Jaroslavem (* 1911), než pro svou rodinu postavil vilu ve Střešovicích, vedle vily svého staršího kolegy Aloise Dryáka. Vondrákovy projekty měly široký rejstřík stylů od secesního domu s plochou fasádou, zdobenou střídmým reliéfním dekorem, přes užitkový sériový dům, funkcionalismus až po art deco (Ořechovka).

Od roku 1905 byl členem SVU Mánes, v roce 1913 z něj vystoupil.^[4]

• 1904 nájemní dům čp. 32, Vinohradská třída 91, Praha 2 – Vinohrady (původní adresa Jungmannova 32, Praha XII)
• 1905 nájemní dům čp. 1417, U Kanálky 1, Praha 2 – Vinohrady
• 1906 secesní nájemní dům čp. 673, Kamenická 5, Praha 7 – Holešovice^[5]
• 1908 soutěžní návrh na záložnu v Čáslavi
• 1908 soutěžní návrh na spořitelnu v Dvoře Králové
• 1909 soutěžní návrh na Letenský průkop v Praze
• 1909 soutěžní návrh na dostavbu Staroměstské radnice
• 1911 nájemní dům čp. 346, nároží Bubenečské a Čsl. armády 2, Praha 6 Bubeneč (v něm Vondrák s rodinou také bydlel, od roku 1912 ^[6]
• 1911 nájemní domy čp. 345 Čsl. armády 4 a čp. 347 Bubenečská, Praha 6 – Bubeneč
• 1911–1912 nájemní domy čp. 364 Ovenecká 27, Praha 7 – Holešovice; čp. 374–376, Praha 6 – Dejvice (?)
• 1920–1921 Ústřední budova Ořechovka, Praha 6 – Střešovice, čp. 250, Na Ořechovce 30b (obchody, kino, restaurace, kavárna a vinárna, ordinace lékařů, knihovna, pošta a spolková místnost)^[7]; stavělo svým nákladem konsorcium architektů, stavbu i výzdobu interiérů projektoval Jaroslav Vondrák a vedl jeho mladší kolega Antonín Jednorožec. Již 23. ledna 1923 referoval týdeník Filmová Praha, že se otevírá kino^[8].
• 1922-1923 Vila Kubištova-Burešových Na Ořechovce čp. 477/59
• 1923–1924 Vlastní vila, Praha 6 – Střešovice, čp. 488, Západní 21.^[9]

• 
  Dům Českomalínská čp.527/11
• 
  Dům Kamenická čp. 673-5
• 
  Dům Kamenická čp. 673-5; fasáda s lodžiemi
• 
  Ústřední budova Ořechovka
• 
  Vondrákova vila (současný stav), za ní Španielova vila
• 
  Domy čp. 345, 346, 347, Bubeneč

• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 700–701. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Vondrák na Wikimedia Commons
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Vondrák Jaroslaus *1881 s rodinou
• Slavné vily.cz, Jaroslav Vondrák Archivováno 25. 11. 2018 na Wayback Machine.
• Jaroslav Vondrák v informačním systému abART