Jaroslav Vozka
Jaroslav Vozka | |
---|---|
Jaroslav Vozka | |
Narození | 2. července 1904 Velké Chomutice u Nového Bydžova (u Hořic, Okres Jičín) Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. května 1954 (ve věku 49 let) Západní Berlín Německo |
Příčina úmrtí | sebevražda |
Národnost | česká |
Povolání | spisovatel, novinář, redaktor, publicista, VŠ pedagog, politolog |
Politické strany | československá sociální demokracie, po 1948 člen KSČ |
Příbuzní | sestra: Květa Jiránková[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Vozka (2. července 1904, Velké Chomutice u Nového Bydžova (u Hořic, Okres Jičín), Čechy[2][3] - 8. května 1954 Západní Berlín - Německo[2][3]) byl český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista[4] (redaktor sociálně demokratického tisku). Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií[5] se věnoval politickým a ideologickým (socialistickým) tématům.[3][4]
Životopis
Studia
Jaroslav Vozka maturoval na gymnáziu v Jičíně. V letech 1923 až 1924 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rozmezí let 1924 až 1927 pak pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově.
Odborné působení před rokem 1939
- V letech 1925 až 1933 pracoval Jaroslav Vozka jako redaktor "Masarykova naučného slovníku".
- V letech 1924 až 1927 byl členem redakční rady "Studentské revue", pak "Přerodu" a "Kritiky".
- Od roku 1927 působil v tisku sociální demokracie.
- Od roku 1934 byl redaktorem "Práva lidu".
- Byl též členem Sociálního ústavu Československé republiky.[6]
Za druhé světové války
- Během protektorátu pracoval Jaroslav Vozka jako redaktor "Národní práce".
- Od roku 1942 do roku 1945 pak zastával funkci šéfredaktora deníku "Nová doba" v Plzni.
- V revolučních květnových dnech roku 1945 byl pověřen vedením redakce "Národní práce".
Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje.[3][5] Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami.[3][5] Také přispíval do ilegálního tisku.[3][5]
Od roku 1945 do Února 1948
Po vzniku deníku "Práce" zastával pozici šéfredaktora. V letech 1945 až 1950 přednášel jako pedagog na Vysoké škole politické a sociální.[3][5][6] Jaroslav Vozka byl jedním z prvních historiografů protinacistického odboje. Známá je jeho kniha "Hrdinové domácího odboje", která vyšla v roce 1946.[7] V červnu roku 1945 byl zvolen předsedou přípravného výboru "Svazu českých novinářů", funkci vykonával až do ustavující valné hromady v březnu 1946.
Po Únoru 1948
Po Únoru 1948 byl Jaroslav Vozka donucen odejít z veřejného života, ale dále působil jako pedagog.[5] V roce 1954 se pokusil odejít do exilu přes Západní Berlín[3], ale východoněmecká policie jej zadržela a následně údajně spáchal sebevraždu.[3][5]
Jaroslav Vozka byl členem sociální demokracie. Po sloučení ČSSD a KSČ v červnu roku 1948 se stal členem KSČ.[5]
- Vozka, Jaroslav. Masaryk: dělnictvo a socialismus[8]. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), 1930. 31 stran. Vzdělávací knihovna Svět a život.
- Vozka, Jaroslav. Pařížská komuna a její ohlas v Čechách[9]. Praha: Lidová knihtiskárna A. Němec, 1931. 30 s.
- Vozka, Jaroslav. Josef Steiner, typ dělnického vůdce[10]. Praha: Ú.D.K.N. Ant. Svěcený, 1932. 138 s.
- Vozka, Jaroslav. Polsko žalář národů, nebezpečí pro světový mír. V Praze: Volná myšlenka, 1932. 115 s.
- Vozka, Jaroslav. Litva: klíč k situaci ve východní Evropě. Praha: Otto Girgal, 1933. 204, [III] s.
- Jaroslav Vozka se podílel na sborníku: Čecháček, Jaroslav et al. Fašismus mezinárodní[11]. Praha: Pleskot, 1933. 70 s.
- Jaroslav Vozka redigoval také soubor vzpomínek Intimní Marx: Lafargue, Paul, Leßner, Friedrich a Liebknecht, Wilhelm. Intimní Marx: vzpomínky[12]. Praha: Knihy Pospolitosti, 1933. 71, [I] s. Knihy Pospolitosti.
- Vozka, Jaroslav. Karel Kautský: učitel československého proletariátu, 1854–1934. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), 1934. 54 s.
- Vozka, Jaroslav. Noc nad Rakouskem: vraždění rakouských dělníků. V Praze: Nakladatelství Volné myšlenky, 1934. 73 s.
- Vozka, Jaroslav. Tragédie španělské demokracie. Praha: Volná myšlenka, 1936. 72 s.
- Vozka, Jaroslav. Úvod do socialismu: průvodce po socialistické literatuře. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1937. 275 s.
- Vozka, Jaroslav. Bude Československo napadeno?: Naše perspektivy po zániku Rakouska. Praha: Volná myšlenka, 1938. 98 s.
- Vozka, Jaroslav. Vítězná cesta na Parnas: Jakub Arbes 1840–1914. Praha: Život a práce, 1940. 126, [II] s.
- Vozka, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje[13]. Praha: Práce, 1946. 152 s., 16 s. fot. Tvář století; sv. 3.
- Vozka, Jaroslav. Úvod do ideologie moderního socialismu. V Praze: Práce, 1946. 155-[II] s. Knižnice Vysoké školy politické a sociální.
- Vozka, Jaroslav. Gracchus Babeuf, vůdce spiknutí rovných. V Praze: Práce, 1947. 72-[III] s.
- Vozka, Jaroslav. Michal Bakunin, věčný revolucionář. I. vydání. V Praze: Dělnické nakladatelství, 1947. 103-[II] s.
- Vozka, Jaroslav. Duchovní revoluce ve Francii 18. století. Praha: Práce, 1948. 167 s.
Pamětní deska
Pískovcová pamětní deska je umístěna na domě v městě Železnice v Husově ulici č. 101. (Adresa: Husova 101, 507 13 Železnice, okres Jičín, Královéhradecký kraj; GPS souřadnice: 50°28′19″ s. š., 15°23′02″ v. d.) Její odhalení iniciovala sestra Jaroslava Vozky, paní Květa Jiránková, která působila jako původkyně v železnickém muzeu.[1] Na desce je nápis:
V letech 1913 - 1920 zde žil
JAROSLAV VOZKA
novinář a spisovatel
* 2. 8. 1904 † 8. 5. 1954pamětní deska[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ŽELEZNICE - PAMĚTNÍ DESKA JAROSLAVA VOZKY (Jaroslav VOZKA * 2.8.1904 + 8.5.1954 spisovatel, novinář, politolog) [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-22.
- ↑ a b Jaroslav Vozka (Český novinář a publicista) [online]. Československá bibliografická databáze [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Jaroslav Vozka (Životopis) [online]. Encyklopedie ČSSD [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Vozka Jaroslav [online]. Databáze autorit NKČR [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Jaroslav Vozka (Životopis) [online]. Databáze knih [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Vaněk, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848–1980. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 211 s. [Viz str. 156.]
- ↑ Vozka, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: Práce, 1946. 152 s., 16 s. fot. Tvář století; sv. 3.
- ↑ Masaryk: dělnictvo a socialismus
- ↑ Pařížská komuna a její ohlas v Čechách
- ↑ Josef Steiner, typ dělnického vůdce
- ↑ Fašismus mezinárodní
- ↑ Intimní Marx: vzpomínky
- ↑ Hrdinové domácího odboje
Literatura
- Cebe, Jan. Spolkový život českých novinářů v letech 1945–1948. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 267 stran. ISBN 978-80-246-2863-9.
- KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Jaroslav Vozka, s. 51, 173, 180.
Související články
- Václav König
- Jaroslav Jelínek
- Antonín Pešl
- Rostislav Korčák
- Bohumil Laušman
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Vozka
- Jaroslav Vozka - Databáze autorit
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jaroslav Vozka (* 1904 - 1954) - český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista (redaktor sociálně demokratického tisku). Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií se věnoval politickým a ideologickým (socialistickým) tématům. Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje v protektorátu. Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami. Také přispíval do ilegálního tisku. Foto z první poloviny roku 1946.