Jaroslav Weigel
Mgr. Jaroslav Weigel | |
---|---|
Jaroslav Weigel (2017) | |
Narození | 2. ledna 1931 Rychnov nad Kněžnou Československo |
Úmrtí | 5. září 2019 (ve věku 88 let) Praha Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova Gymnázium Dr. Josefa Pekaře |
Děti | Michal Weigel, Johana Weigelová |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Weigel (2. ledna 1931 Rychnov nad Kněžnou – 5. září 2019 Praha) byl český malíř, grafik, scénograf, herec, karikaturista a publicista. Byl dlouholetým členem Divadla Járy Cimrmana (DJC), kde ve vědeckých seminářích vystupoval jako docent Jaroslav Weigel. V divadle pracoval také jako výtvarník a grafik.[2]
Život
V roce 1945 začal studovat gymnázium v Broumově, po smrti otce se přestěhoval s matkou do Mnichova Hradiště a v roce 1948 začal studovat na mladoboleslavském Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře, kde také odmaturoval. V letech 1950–1953 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor výtvarná výchova–historie. Byl žákem mimo jiné Cyrila Boudy a Zdeňka Sýkory. Po studiích se zabýval časopiseckou ilustrací a grafickou úpravou časopisů. Nejprve působil v nakladatelství Mladá fronta jako výtvarný redaktor dětských časopisů (Mateřídouška, Ohníček, Pionýrské noviny, Práce pionýrů), od roku 1959 se staral o grafickou úpravu týdeníku Mladý svět, ve kterém také publikoval své kreslené vtipy, ilustrace a fejetony. Patřil k zakládajícím členům tvůrčí skupiny Polylegran, která od počátku prezentovala svou tvorbu na stránkách časopisu Mladý svět.[3][4]
Od dětství se zajímal o skauting, měl skautskou přezdívku Šedý bobr. Pomáhal zakládat chlapecké oddíly, v letech 1948–1949 byl vůdcem takového oddílu. Když mělo skautské hnutí zakázanou činnost, pomáhal organizovat alespoň letní pionýrské tábory ve skautském duchu. Své skautské zkušenosti předával rovněž teoreticky – psal texty a kreslil ilustrace do dětských časopisů a knih. V 60. letech 20. století pomáhal na stránkách Mladého světa propagovat tramping, který ze skautingu vycházel. Byl instruktorem na trampských letních táborech a na trampských zimních kurzech.[5]
V Mladém světě pracoval do roku 1970. O jeho nuceném odchodu z časopisu bylo rozhodnuto již v roce 1969 při normalizačních čistkách, ale mohl odejít, až za sebe našel náhradu. Režimu se znelíbil vydáváním tzv. okupačních čísel Mladého světa po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která s dalšími kolegy z redakce vydávali po 21. srpnu 1968, publikováním karikatur a kreslených vtipů (např. od Haďáka, Jaroslava Maláka, Josefa Žemličky, Františka Skály), které nebyly schválené cenzory, nebo již zmíněnou propagací trampingu.
Od roku 1970 byl členem divadelního souboru Divadla Járy Cimrmana, se kterým spolupracoval už od roku 1967, kdy pro něj navrhl program k první hře Akt.[6] Pro divadlo ho získal Ladislav Smoljak, se kterým se znal už z Mladého světa, kde Smoljak vedl kulturní rubriku. V divadle Jaroslav Weigel působil jako herec, scénograf a výtvarník kostýmů i tištěných publikací. Objevil se v malých rolích také v několika filmech z dílny dvojice Smoljak–Svěrák.[7]
V Divadle Járy Cimrmana působí jako kulisák, grafik a herec menších rolí i jeho syn Michal Weigel (* 1954).
Na stránky Mladého světa se Jaroslav Weigel vrátil v roce 1972 kresleným seriálem Lips Tullian, nejobávanější náčelník lupičů, který pod pseudonymem A. Holten vytvářel spolu s komiksovým kreslířem Kájou Saudkem. V roce 1974 začalo v Mladém světě vycházet pokračování seriálu pod názvem Černý Filip, ale po šestém dílu přišel zákaz.[8] Zákazu se dočkal i kreslený seriál Major Zeman, který stejná dvojice připravovala podle televizního seriálu Třicet případů majora Zemana pro měsíčník Pionýrská stezka. Od ledna 1977 do prosince 1978 vyšly v Pionýrské stezce čtyři kompletní díly tohoto seriálu (Hon na lišku, Loď do Hamburku, Křížová cesta, Konec velké šance).[9] V roce 2016 byl Jaroslav Weigel za svůj přínos komiksu oceněn, na desátém ročníku ceny Muriel byl uveden do Síně slávy českého komiksu.[10][11]
Jaroslav Weigel navrhoval a ilustroval obaly hudebních a filmových nosičů – interpretů folku a country, Porty, Divadla Járy Cimrmana, Miroslava Horníčka, Zdeňka Svěráka.[12]
Zemřel 5. září 2019 v Ústřední vojenské nemocnici ve věku 88 let.[13][14]
Publikace
|
|
Výstavy
Jaroslav Weigel prezentoval svůj kreslený humor na těchto kolektivních výstavách:
- 1960 „Polylegran“, výstava karikaturistů a fotografů Mladého světa (Praha)
- 1960 výstava kresleného humoru a satiry skupiny „Transfůze“ (Hradec Králové)
- 1960 celostátní výstava mladých karikaturistů „Umění karikatury“ (Praha)
- 1961 výstava „Být či nebýt“ (Praha), protifašistické a protiválečné karikatury ke 40. výročí KSČ
- 1961 výstava „Polylegran 2“ (Praha), politické karikatury a kreslené vtipy
- 1964 výstava „Polopatenty“ (Polylegran 3, Praha a Hradec Králové), otázky techniky a vztahu člověka k ní
- 1969 výstava „Polylegran a hosté“ (Praha)
Poštovní známky
- V roce 2014 vytvořili Jaroslav Weigel se synem Michalem návrh obrazových částí dvou kulatých, písmenových známek (s písmenem „A“ a „Z“) a tiskového listu s jednou z možných 136 podob génia Járy Cimrmana.[15]
- V roce 2017 vytvořili Jaroslav Weigel se synem Michalem písmenovou známku (s písmenem „A“) s autobustou génia Járy Cimrmana (byla vydána ve formě známkových sešitků, obsahujících 8 ks známek).[16]
Divadelní role
- Afrika – Ludwig Úvalský von Úvaly u Prahy
- Akt – Žíla
- Blaník – Hynek z Michle
- Cimrman v říši hudby – plukovník Colonel
- České nebe – Jan Hus
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký – děd Vševěd
- Dobytí severního pólu – pomocný učitel Václav Poustka
- Hospoda Na mýtince – student cimrmanologie a policejní inspektor Trachta
- Lijavec – Formánek
- Němý Bobeš – farář
- Posel z Liptákova – otec (Posel světla); Hlavsa (Vizionář)
- Švestka – Motyčka
- Vražda v salonním coupé – továrník Bierhanzel
- Vyšetřování ztráty třídní knihy – inspektor
- Záskok – doktor Vypich
Filmové role (výběr)
- Jáchyme, hoď ho do stroje! (1973) – moderátor výstavy miniatur
- Marečku, podejte mi pero! (1976) – Rousek
- Vrchní, prchni! (1981) – číšník
- Jára Cimrman ležící, spící (1983) – učitel fyziky
- Nejistá sezóna (1987) – Špaček
Scéna a kostýmy
- Posel z Liptákova (1977)
- Lijavec (1982)
- Dobytí severního pólu (1985)
- Blaník (1990)
- Záskok (1994)
- Švestka (1997)
- Afrika (2002)
- České nebe (2008)
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Ladislav Smoljak má v Praze 4 pamětní desku. Lidovky.cz [online]. 2012-06-06 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ FIKEJZ, Miloš. Český film. Herci a herečky. Díl III. (S–Ž). Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Heslo Smoljak Ladislav, s. 797–798.
- ↑ Připravujeme Polylegran. www.padesatky.info [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
- ↑ -MM-. Skupina "Polylegran". Mladý svět. 1960-12-12, roč. 2, čís. 50, s. 2. ISSN 0323-2042.
- ↑ Jaroslav Weigel. Paměť národa [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 516.
- ↑ Jaroslav Weigel. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ HOLTEN, A.; SAUDEK, Kája. Černý Filip : Na komíně. Mladý svět. 1974-01-30, roč. 16, čís. 6, s. 31. ISSN 0323-2042.
- ↑ Příloha PIONÝRSKÉ STEZKY – 8. ročníku – 1977-78 – MAJOR ZEMAN. Staré časopisy pro děti a mládež v souvislostech [online]. 2016-09-20 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Muriel 2016 – výsledky. Výroční komiksové ceny Muriel [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Jaroslav Weigel. Dlouholetému členovi divadla Járy Cimrmana bylo 88 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2019-09-05 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Databáze bookletů (Jaroslav Weigel). www.discogs.com [online]. Discogs [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Dnes nad ránem v 88 letech zemřel grafik a herec Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel. Informaci Deníku N potvrdil syn spoluzakladatele divadla Jan Čepelka. Deník N [online]. 2019-09-05 [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
- ↑ jab. Zemřel Jaroslav Weigel, člen Divadla Járy Cimrmana. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-09-05 [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Pošta oslavila génia Járu Cimrmana, vynálezce kruhové známky. www.ceskaposta.cz [online]. Česká pošta, 2014-11-26 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Jára Cimrman se už potřetí objevil na poštovní známce. www.ceskaposta.cz [online]. Česká pošta, 2017-10-17 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 516.
- RYŠKA, Pavel. Karikaturisti: Polylegran a obrazový humor 60. let. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Paseka s.r.o., 2018. 175 s. ISBN 978-80-7432-905-0. S. 163, 174.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Weigel na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Weigel
- Jaroslav Weigel na Kinoboxu
- Jaroslav Weigel ve Filmové databázi
- Cimrmanův zpravodaj
- Jaroslav Weigel v informačním systému abART
- Jaroslav Weigel v Databázi knih
- Jaroslav Weigel v pořadu Karla Šípa Všechnopárty
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Martin Frič, Licence: CC BY 4.0
Jaroslav Weigel na výstavě „Jaroslav Weigel – Půlstoletí s Divadlem Járy Cimrmana“, Praha 1, zima 2017
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Ladislava Smoljaka na domě číslo 1258/15 v pražské ulici Žateckých, kde „prožil svá chlapecký léta jeden z otců Járy Cimrmana“; odhalena v den 2. výročí úmrtí Ladislava Smoljaka, výtvarný návrh připravil Jaroslav Weigel[1]