Jaroslav Zdeněk
Jaroslav Zdeněk | |
---|---|
Narození | 3. dubna 1837 Praha-Nové Město Rakouské císařství |
Úmrtí | 5. července 1923 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Povolání | učitel, geograf a astronom |
Funkce | předseda (Klub českých turistů; 1889–1890) předseda (ČAS; 1917–1919) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Zdeněk (3. dubna 1837 Praha-Nové Město[1] - 6. července 1923 Praha) byl český učitel zeměpisu a amatérský astronom. Významnou měrou se podílel na založení České astronomické společnosti a v roce 1917 se stal jejím prvním předsedou.
Život
Narodil se v rodině správce Zemské porodnice v Praze. V dětství osiřel a vyrůstal v rodině svého strýce, prof. Josefa Wenziga. V roce 1848 začal studovat na gymnáziu, ale pro nechuť učit se latinsky po třech letech studia zanechal a začal navštěvovat reálku. V letech 1957–1960 studoval pražskou polytechniku. Již během studia veřejně přednášel o zeměpisných a astronomických tématech.
Pracoval nejdřív jako suplent na pražské německé reálce. V roce 1864 složil zkoušku způsobilosti pro vyučování deskriptivní geometrie a strojnictví na reálných vyšších školách. Poté učil v letech 1865–1870 na německé reálce v Prachaticích. Vykonával zde rovněž funkci okresního školního inspektora. Dne 24. října 1870 byl jmenován hlavním učitelem matematiky a zeměpisu na českém ústavu pro vzdělávání učitelů v Praze, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1905. Pedagogické činnosti se věnoval i nadále, ještě v roce 1922 vyučoval němčinu na Jiráskově gymnáziu v Praze.
Českou geografii reprezentoval na mezinárodním fóru, například na zeměpiských sjezdech v Německu. Je autorem či spoluautorem řady publikací, novinových článků a školních map.
Klub českých turistů
Od založení Klubu českých turistů byl jeho členem. Od 2. ledna 1889 do 12. února 1890 byl též jeho předsedou. Během svého předsednictví založil Časopis Turistů.[2]
Česká astronomická společnost
Na ustavující valné hromadě České astronomické společnosti dne 8. prosince 1917 byl aklamačně zvolen jejím prvním předsedou. Pro svůj věk a zdravotní problémy na funkci dne 9. února 1919 rezignoval.
Dílo
Spisy
- ZDENĚK, Jaroslav. Glóbus zemský, čili, Zeměkoule strojená pro učitele a kandidáty učitelství. Praha: Nakladatel Fr. A. Urbánek, kněhkupec, 1876. 36 s.
- ZDENĚK, Jaroslav. O zdánlivém oběhu těles nebeských. Praha: Beseda učitelská, 1877. 48 s.
- Blasius Kozenn: Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (Schul-Atlas der Österreichisch-Ungarisches Monarchie.), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání: Eduard Hölzel, 1886.
Mapy
- 1882 Železniční mapa Čech
- asi 1890 - Školní mappa Království českého, měřítko 1 : 300 000, zdělal a kreslil Jaroslav Zdeněk, terrain dle Kořistkovy mapy kreslil Carl F. Baur, vydal Eduard Hölzel
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
- ↑ Síň slávy české turistiky - prof. dr. Jaroslav Zdeněk [online]. Klub českých turistů, 2016-04-29 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Zdeněk na Wikimedia Commons
- Autor Jaroslav Zdeněk ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Zdeněk
- prof. Jaroslav Zdeněk [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prof. Dr. Jaroslav Zdeněk