Jaroslava Honcová

PhDr. Ing. Jaroslava Honcová, CSc.
Rodné jménoJaroslava Libická
Narození5. února 1930
Praha, Československo
Úmrtí5. září 2015 (ve věku 85 let)
Praha, Česko
Povoláníhistorička, archivářka
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Manžel(ka)Jaroslav Honc
RodičeAlexandr Libický
PříbuzníAlexandr Donát Libický, Josef Libický, Alexandr Libický
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslava Honcová, rozená Libická (5. února 1930 Praha5. září 2015 Praha), byla česká historička a archivářka. Zabývala se dějinami zemědělství, sociologií venkova, regionální historií (zejména Říčanska), dějinami vědy, genealogií a prosopografií.

Jejím manželem byl historik a genealog Jaroslav Honc (1925–1999).

Život

Narodila se do rodiny lékaře MUDr. Alexandra Libického (1894–1945), pracujícího ve Státním ústavu pro zkoumání potravin v Praze. K historii ji přivedl zájem o předky, hlavně Pavla Libického z Libic, který byl komorníkem při Deskách zemských a vyřizoval pozůstalost po Albrechtu Smiřickém. Praděd Honcové, Alexandr Donát Libický (1821–1875), městský účetní, sepsal dějiny Pardubic, které však zůstaly jen v rukopise. Děd Josef Libický (1859–1920) byl učitelem, školním inspektorem a jednatelem Ústřední matice školské.

Po maturitě na reálném gymnáziu nastoupila na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala obor historie – archivnictví a ukončila studium státní zkouškou a promocí v roce 1953. Aby prohloubila své znalosti z oblasti zemědělství, potřebné ke zpracování dějin zemědělské výroby, vystudovala dálkově i Vysokou školu zemědělskou, již absolvovala v roce 1963. Titul kandidátky historických věd získala za obhajobu kandidátské disertační práce na téma „Zemědělské výrobní družstevnictví za předmnichovské republiky.“

Již během studia na filozofické fakultě byla zaměstnána jako kopistka /pomocná vědecká síla/ v Ústředním zemědělsko-lesnickém archivu, kde se seznámila s archivním materiálem k dějinám zemědělství a působila zde i po dokončení studia jako vědecká pracovnice. V letech 1956–1959 pracovala v Československé akademii zemědělských věd, v dalších pěti letech v Zemědělském muzeu na Zámku Kačina a od roku 1966 pak v Institutu sociologie venkova, resp. Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky. V letech 1993–1995 působila ve Státním okresním archivu Praha – východ se sídlem v Nehvizdech.

Z profesních důvodů i osobního zájmu byla aktivně činná v řadě organizací, byla čestnou členkou České genealogické a heraldické společnosti, přední pracovnicí Společnosti Viktora Dyka, členkou Českého červeného kříže aj.

Většinu svého života žila v Praze, pobývala i ve svém druhém bytě v Říčanech.

Dílo

Kniha

  • Kapitoly z dějin Říčan (1997) - spolu s Jaroslavem Honcem, Alexandrou Špiritovou ad.

Články/studie v periodikách (výběr)

  • Vznik a význam zemědělských účetnických ústavů v Českých zemích do roku 1918. In: Vědecké práce Zemědělského muzea. 28 (1989-1990 [vyd. 1990]), s. 47-66.
  • O rodině Viktora Dyka. In: Listy Genealogické a heraldické společnosti v Praze 11, č. 3-4 (1991), s. 1-24.
  • Vznik a rozvoj českých zemědělských družstev do roku 1938. In: Sociologie venkova a zemědělství 28, č. 2 (1992), s. 93-101.
  • Úloha českých hospodářských spolků v rozvoji zemědělského pokroku. In: Genealogické a heraldické listy 19, č. 3-4 (1999), s. 38-48.
  • Literární pozůstalost PhDr. Jaroslava Honce. In: Časopis Národního muzea. Řada historická. 174, č. 1-2 (2005), s. 90-96.
  • Korupční aféra poslance Albína Chalupy z roku 1928 a její důsledky pro zemědělské výrobní družstevnictví. In: Paginae historiae: sborník Národního archivu 17 (2009), s. 6-28.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“