Jaroslava Moserová
Jaroslava Moserová (17. ledna 1930 Praha – 24. března 2006 Praha) byla česká lékařka, spisovatelka, překladatelka, diplomatka a politička. Ve své lékařské praxi se specializovala na plastickou chirurgii u pacientů s popáleninami. Jako senátorka za pardubický obvod kandidovala v roce 2003 na prezidenta České republiky.
Kariéra
Lékařská
Během studií na gymnáziu byla vybrána v rámci amerického stipendijního programu American Field Service (AFS), aby mohla studovat ve Spojených státech amerických (1947–1949). Tedy spolu s dalšími 2 studenty odcestovala do Severní Karolíny. Roční studijní pobyt byl prodloužen na dva roky a právě druhý rok strávila v New Yorku na Art Students League. Byla zde instruktorkou lyžování, také pracovala v obchodě s lyžařskými potřebami a byla dětskou pečovatelkou v jedné americké rodině.
Nejprve se chtěla stát plastickým chirurgem, o což se po studiích velice snažila. Na radu svého profesora se po státnicích nechala umístit v nemocnici v Duchcově, kde mělo být dobré chirurgické oddělení a právě zde chtěla získat dobrou průpravu pro své zamýšlené budoucí zaměstnání. Po 5 letech se vrátila do Prahy a nastoupila na oddělení plastické chirurgie. Specializovala na popáleniny a pracovala na klinice popálenin 3. lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. V lednu 1969 tam byla ošetřující lékařkou Jana Palacha.[1]
Během svého druhého pobytu v USA placeného postgraduálním stipendiem měla působit na klinice popálenin v Texasu. Zde byla umístěna do vědeckého týmu a ve vědecké práci pak pokračovala i po návratu zpět do Československa. Z jejích českých spolupracovníků v USA je možno zmínit i prof. Ottu Wichterleho, který byl i se svou ženou dobrými přáteli paní Moserové-Davidové a jejího muže Milana Davida. Mezi její další důvěrné přátele patřila i Jana Brejchová spolu se svým prvním mužem Milošem Formanem, i tím druhým, Vlastimilem Brodským a s jejich dcerou Terezou Brodskou. Jejím dalším přítelem byl i Jiří Šlitr a mnoho dalších.[zdroj?]
Politická
V roce 1990 opustila svou pozici na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a stala se v rámci procesu kooptací poslankyní České národní rady.[2] V letech 1991–1993 zastávala funkci velvyslankyně v Austrálii a na Novém Zélandu. V 90. letech předsedala generálnímu shromáždění UNESCO.[3] V letech 1996–1998 byla místopředsedkyní Senátu Parlamentu ČR. Roku 2003 neúspěšně kandidovala při druhé volbě na úřad prezidenta ČR. V roce 2005 byla zvolena místopředsedkyní Masarykova demokratického hnutí.
Osobní život
Byla dvakrát vdaná. První manželství bylo rozvedeno rok po svatbě. Svého druhého muže poznala díky své sestře, také lékařce, Boženě Moserové. Manželstvím s Milanem Davidem vyvdala nevlastního syna Tomáše Davida. Jejím tchánem byl Josef David.
Umělecká tvorba
Napsala řadu povídek, filmových scénářů (Vlastně se nic nestalo, režie Evald Schorm; námět a spoluautorka scénáře filmu Dvojrole, režie Jaromil Jireš) a divadelních her (Takový milý chlapec, Dopis do Wollongongu). Do češtiny překládala mj. díla Dicka Francise.
Byla výtvarně nadaná. Ilustrovala Atlas plastické chirurgie prof. Františka Buriana i přebal vlastní knihy Historek – na koho se nezapomíná. Ilustrovala také své překlady.
Reference
- ↑ Kolektiv: Osobnosti Česko – Ottův slovník, Ottovo nakladatelství, Praha, 2008, ISBN 978-80-7360-796-8, str. 472
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Zemřela bývalá senátorka Jaroslava Moserová Archivováno 4. 8. 2008 na Wayback Machine. – zpráva Radia Praha
Literatura
- Kolektiv: Osobnosti Česko – Ottův slovník, Ottovo nakladatelství, Praha, 2008, ISBN 978-80-7360-796-8, str. 472
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslava Moserová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslava Moserová
- Archiv osobních stránek
- Stránky Jaroslavy Moserové v Senátu Parlamentu ČR
- Zemřela Jaroslava Moserová – zpráva o úmrtí na stránkách iDNES.cz
- Jaroslava Moserová čte své povídky
- Žena mnoha talentů – Pořad Českého rozhlasu Plus o životě Jaroslavy Moserové včetně mnoha méně známých informací a ukázek z rozhovorů, které poskytla Českému rozhlasu.
- [https://web.archive.org/web/20200928194350/http://oldwww.svkul.cz/dat/bib/aut/00115-medailon.pdf Archivováno 28. 9. 2020 na Wayback Machine. Jaroslava Moserová. Výběr kulturních výročí 2010 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2010, XXXIX(1), 1–4 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1803-6953.] (obsahuje bibliografii)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Pamětní deska - Jaroslava Moserová na domě na třídě Míru 95 v Pardubicích, kde měla kancelář. Desku vytvořil Karel Krátký z carrarského mramoru v roce 2016 podle skici z pozůstalosti Jaroslavy Moserové.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Dům na třídě Míru 95 v Pardubicích, kde měla kancelář Jaroslava Moserová. Na domě je pamětní deska.
Podpis Jaroslavy Moserové.