Jaroslava Moserová

doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc.
pamětní deska Jaroslavy Moserové v Pardubicích
Místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci: 19. prosince 1996 – 16. prosince 1998
3. předsedkyně Senátorského klubu Unie svobody – ODA 1. předsedkyně Klubu otevřené demokracie
Ve funkci: 8. března 2002 – 26. listopadu 2002
Předchůdce	Daniel Kroupa
Nástupce	Edvard Outrata
1. senátorka za obvod č. 43 – Pardubice
Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 21. listopadu 2004
Předchůdce	Senát PČR vznikl
Nástupce	Jiří Stříteský
Poslankyně České národní rady
Ve funkci: 6. února 1990 – 5. června 1990
Ve funkci: 7. června 1990 – 1991
Velvyslankyně ČSFR v Austrálii
Ve funkci: 1991 – 31. prosince 1992
1. velvyslankyně ČR v Austrálii
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 1993
Nástupce	Jaroslav Suchánek
Stranická příslušnost
Členství	ODA (1993–?)
Narození	17. ledna 1930 Praha Československo Československo
Úmrtí	24. března 2006 (ve věku 76 let) Praha Česko Česko
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Příbuzní	Božena Moserová (sestra)
Profese	spisovatelka, politička, lékařka, pedagožka, malířka, překladatelka, grafička, scenáristka a diplomatka
Podpis
Commons	Jaroslava Moserová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslava Moserová (17. ledna 1930 Praha – 24. března 2006 Praha) byla česká lékařka, spisovatelka, překladatelka, diplomatka a politička. Ve své lékařské praxi se specializovala na plastickou chirurgii u pacientů s popáleninami. Jako senátorka za pardubický obvod kandidovala v roce 2003 na prezidentku České republiky.

V dětství se učila hře na klavír u Herberty Masarykové, vnučky Tomáše Garrigua Masaryka.^[1]

Během studií na gymnáziu byla vybrána v rámci amerického stipendijního programu American Field Service (AFS), aby mohla studovat ve Spojených státech amerických (1947–1949). Spolu s dalšími dvěma studenty odcestovala do Severní Karolíny, kde své středoškolské vzdělání dokončila na Warren Wilson College, pak studovala na Art Students League v New Yorku. Byla zde instruktorkou lyžování, také pracovala v obchodě s lyžařskými potřebami a byla dětskou pečovatelkou v jedné americké rodině.

Po návratu so vlasti vystudovala v letech 1949–1955 vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.^[2]

Nejprve se chtěla stát plastickým chirurgem, o což se po studiích velice snažila. Na radu svého profesora se po státnicích nechala umístit v nemocnici v Duchcově, kde mělo být dobré chirurgické oddělení a kde chtěla získat dobrou průpravu pro své zamýšlené budoucí zaměstnání.

V roce 1960 se vrátila do Prahy a nastoupila na oddělení plastické chirurgie. Specializovala na popáleniny a pracovala na klinice popálenin 3. lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. V lednu 1969 tam byla ošetřující lékařkou Jana Palacha.^[3]

Během svého druhého pobytu v USA placeného postgraduálním stipendiem měla působit na klinice popálenin v Texasu. Zde byla umístěna do vědeckého týmu a ve vědecké práci pak pokračovala i po návratu zpět do Československa. Z jejích českých spolupracovníků v USA je možno zmínit i prof. Ottu Wichterleho, který byl i se svou ženou dobrými přáteli Jaroslavy Moserové a jejího muže Milana Davida. Mezi její další důvěrné přátele patřila i Jana Brejchová spolu se svým prvním mužem Milošem Formanem, i tím druhým, Vlastimilem Brodským, a s jejich dcerou Terezou Brodskou. Jejím přítelem byl i Jiří Šlitr a mnoho dalších.^[4][5]

V roce 1990 opustila svou pozici na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a stala se v rámci procesu kooptace poslankyní České národní rady.^[6]

V letech 1991–1993 zastávala funkci velvyslankyně v Austrálii a na Novém Zélandu.

V 90. letech předsedala generálnímu shromáždění UNESCO.^[7] Od roku 1993 měla na Ministerstvu zahraničních věcí dva roky na starosti Sekretariát české komise pro UNESCO. V letech 1995–1999 byla členkou Výkonné rady UNESCO a v říjnu 1999 byla zvolena předsedkyní Generální konference Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu v Paříži.^[1]

V letech 1996–1998 byla místopředsedkyní Senátu Parlamentu ČR a do roku 2004 byla senátorkou za volební obvod 43 (Pardubicko, Chlumecko a Přeloučsko). Roku 2003 neúspěšně kandidovala při druhé přímé volbě na úřad prezidenta ČR.

V roce 2005 byla zvolena místopředsedkyní Masarykova demokratického hnutí.

Byla dvakrát vdaná. První manželství bylo rozvedeno rok po svatbě. Svého druhého muže poznala díky své sestře, také lékařce, Boženě Moserové. Manželstvím s Milanem Davidem vyvdala nevlastního syna Tomáše Davida. Jejím tchánem byl Josef David.

Napsala řadu povídek, filmových scénářů (Vlastně se nic nestalo, režie Evald Schorm; námět a spoluautorka scénáře filmu Dvojrole, režie Jaromil Jireš) a divadelních her (Takový milý chlapec, Dopis do Wollongongu).

Do češtiny překládala mj. díla Dicka Francise, celkem přeložila 41 jeho románů.^[8]

Byla výtvarně nadaná. Ilustrovala Atlas plastické chirurgie prof. Františka Buriana i přebal vlastní knihy Historek – na koho se nezapomíná. Ilustrovala také své překlady.

• Kolektiv: Osobnosti Česko – Ottův slovník, Ottovo nakladatelství, Praha, 2008, ISBN 978-80-7360-796-8, str. 472
• BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 36–38.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslava Moserová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslava Moserová
• Archiv osobních stránek
• Stránky Jaroslavy Moserové v Senátu Parlamentu ČR
• Zemřela Jaroslava Moserová – zpráva o úmrtí na stránkách iDNES.cz
• Jaroslava Moserová čte své povídky
• Žena mnoha talentů – Pořad Českého rozhlasu Plus o životě Jaroslavy Moserové včetně mnoha méně známých informací a ukázek z rozhovorů, které poskytla Českému rozhlasu.
• [1] Archivováno 28. 9. 2020 na Wayback Machine. (obsahuje bibliografii)