Jaroslavický mlýn
Jaroslavický mlýn | |
---|---|
vodní mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Poloha | |
Adresa | Mlýnská č.p. 5, Jaroslavice, okres Znojmo, Česko |
Ulice | Mlýnská |
Souřadnice | 48°45′35,86″ s. š., 16°14′10,43″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 105743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslavický mlýn v Jaroslavicích v okrese Znojmo je vodní mlýn, který stojí severovýchodně od zámku na řece Dyji.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem památkové ochrany je nový vodní mlýn, starý vodní mlýn, bývalá parní kotelna, ohradní zeď se dvěma pilíři a sýpka.[2]
Historie
Mlýn stál v Jaroslavicích pravděpodobně již ve 14. století, kdy byl postaven Dyjsko-mlýnský náhon. Zanikl někdy po první čtvrtině 16. století a na jeho místě byl postaven pivovar. Nový mlýn zde vznikl koncem 17. století.[2] V roce 1930 patřil dědicům Jana Gráfa.[1]
Popis
Voda na vodní kolo a později na turbínu vedla dlouhým náhonem od rybníka přes stavidlo a odtokovým kanálem se vracela zpět do řeky. Před mlýnem se náhon rozdělil na dvě ramena; na obou byly až do roku 1972 turbíny, vyměněné v roce 1993 za nové.[1] V roce 1930 byly ve mlýně dvě Francisovy turbíny (hltnost 3,5 m³/s, spád 4 m, výkon 120 HP; zanikly); k tomu roku je zde také uváděno dynamo. Nově instalovaná turbína MPV Turbeko 860 mm má výkon 90 kW.[1] Mlýn zůstal zcela bez technologie, dochovala se pouze výroba elektrické energie.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Mlýn v Jaroslavicích. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 15.5.2014. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Areál bývalého vodního mlýna. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000026018, rejstříkové číslo ÚSKP 105743. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslavický mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“