Jarovce

Jarovce
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°3′55″ s. š., 17°6′48″ v. d.
Nadmořská výška	135 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Bratislavský
Okres	Bratislava V
Jarovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21,3 km²
Počet obyvatel	2 706 (2021)[1]
Hustota zalidnění	126,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.jarovce.sk
PSČ	851 10
Označení vozidel	BA, BL a BT
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovce (do roku 1947 Horváthjárfalu)^[2] jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.^[3]

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.^[3]

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208.^[3] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,^[3] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.^[3]

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.^[3] Byla založena chorvatskými obyvateli^[3] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).^[3] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.^[3]

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu,^[3] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-venkov.^[3] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.^[4]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,^[3] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.^[5] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.^[5]

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,^[6] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.^[6] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.^[6]

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.^[7] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.^[7]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud^[kdy?] kolaudována^[8] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.^[9] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.^[10] Tento problém trvá dlouhá léta^[10] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.^[9] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.^[11][12]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.^[13] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů^[14] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.^[14] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,^[13] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014^[14] nebo 2015.^[15]

Nachází se zde základní škola,^[5] mateřská škola,^[4] knihovna^[16] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,^[17] amatérský pěvecký sbor^[18] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.^[19]

Starostou městské části je Pavel Škodler,^[20] který byl ve volbách nezávislým kandidátem^[21] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.^[kdy?][21]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.^[22] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.^[22]

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,^[23] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),^[23] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.^[23]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.^[23] V místním kostele se slouží chorvatské mše^[23] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,^[24] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.^[25][26]

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů^{[p 1]} a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.^[19]

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark^[27] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.^[28] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur^[27][29] a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců.^[30] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.^[29][30]

Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů.^[31] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,^[32] Petržalka^[28] a také samospráva hlavního města.^[33] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.^[34]

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.^{[p 2]} Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců,^[35] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12 500 lidí.^[35]

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:^[36]

• Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.^{[p 3]} Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž,^[37] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,^[37] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.^[37][36]
• Bažantnice: Byla vybudována v 18. století^[36] a lovil v ní například Josef II.^[38] Má polygonální tvar^[36] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.^[38]

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:^[39]

• Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.^[40] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.^[40]
• Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.^[41]
• Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století.^[42] Dnes je překryta dlažbou.
• Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.^[43]

• 
  Jantárová ulice
• 
  Mandlová ulice
• 
  Mateřská škola
• 
  Socha sv. Mikuláše
• 
  Památník občanům padlým v obou světových válkách
• 
  Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee

• HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarovce na Wikimedia Commons
• (slovensky) Oficiální stránky
• (slovensky) Rozsáhlejší historie v bodech
• (slovensky) Přehled pamětihodností s fotografiemi