Jarovský tunel
| Jarovský tunel | |
|---|---|
 Osobní vlak z Prahy vedený lokomotivou 749.006 vjíždí od zastávky Jarov zbraslavským portálem do Jarovského tunelu. | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Jarov (Dolní Břežany), vrch Zvolská homole |
| Provozovatel | Správa železnic |
| 1. portál | vranský (cca 205 m n. m.) |
| 2. portál | zbraslavský (cca 205 m n. m.) |
| Provozní délka | 393 m |
| Rozchod kolejí | 1435 mm (normální rozchod) |
| Počet dopr. tubusů | 1 |
| Počet kolejí v tubusu 1 | 1 |
| Maximální rychlost | 50 km/h |
| Výstavba | |
| Dodavatel | stavební firma O. Životského a J. Hraběte |
| Poslední průraz | 7. října 1896 |
| Délka tubusu 1 | 393 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°56′43,08″ s. š., 14°23′52,08″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Jarovský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jarovský tunel je jednokolejný železniční tunel o délce 393 metrů, který se nachází na regionální trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš v traťovém úseku mezi železničními stanicemi Praha-Zbraslav a Vrané nad Vltavou v těsné blízkosti osady Jarov a příslušné stejnojmenné železniční zastávky. Tunel leží v kilometrické poloze km 33,235 – 33,625 dobříšské kilometráže, v katastrálním území Zvole u Prahy. Tunel prochází v levotočivém (ve směru do Vraného nad Vltavou) oblouku úbočím vrchu Zvolská homole. Jde o nejdelší tunel na celé železniční trati 210.
Popis
Jarovský tunel byl postaven jako součást stavby železniční tratě z Prahy do Vraného nad Vltavou a Čerčan s odbočkou do Dobříše, konkrétně jako součást stavby úseku Modřany – Vrané – Dobříš, započaté roku 1895 a provedené stavební firmou Ing. Osvalda Životského a Ing. J. Hraběte. Tunel byl proražen 7. října 1896 v 6 hodin ráno;[1] do provozu byl i s celým úsekem předán 22. září 1897.
Délka tunelu činí 393 metrů a je postaven v levotočivém (ve směru od Prahy do Vraného) oblouku o poloměru 200 m.[1] Tunel je veden v úbočí vrchu Zvolská homole, pod jeho velmi strmým skalnatým západním až severozápadním svahem. Důvodem stavby tunelu byl právě tento svah tohoto vrchu, neboť společně se skalnatým severním ostrohem vybíhá a spadá těsně k pravému břehu řeky Vltavy, takže trať nemohla být vedena podél jejího břehu, jak tomu zpravidla je v jiných částech trati. Tunel je vyražen v dosti homogenní a pevné hornině tvořené svrchně proterozoickými usazeninami, zejména prachovci a jílovci. Tunel je zevnitř vyzděn pouze na koncích v blízkosti portálů, jinak je ponechán ve skalním výrubu bez ostění. Oba portály, vranský i zbraslavský, jsou kamenné. Ze zbraslavského portálu vystupuje trať v oblouku na bezprostředně přilehlý krátký mostek přes potok v Jarovském údolí, hned za ním následuje přejezd a zastávka Jarov. Vně vranského portálu přechází oblouk v krátký úsek přímé tratě, nedaleko tohoto portálu byla do roku 2012 umístěna mechanická, od uvedeného roku světelná předvěst vjezdového návěstidla stanice Vrané nad Vltavou.
Z důvodu špatného stavu zejm. vranského portálu byla zhruba od roku 2000 skrze celý tunel zavedena rychlost 10 km/h. Tento stav trval až do roku 2007, kdy byla během nepřetržité výluky v měsících listopadu a prosinci společností Subterra a.s. provedena rekonstrukce celého tunelu, po níž v něm byla opět zavedena traťová rychlost 50 km/h.
Galerie
Pohled od konce zastávky Jarov přes přejezd na zbraslavský portál tunelu.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Pohled směrem od Vraného na svah Zvolské homole, kterým prochází tunel. Vranský portál tunelu je skryt v zeleni u skály v pravé části obrázku.
Odkazy
Reference
- ↑ a b GRÉGR, Julius. Denní zprávy: Ze Zbraslavi.. Národní listy. 1896-10-8, roč. 36, čís. 277, s. 3. Dostupné online.
Literatura
- DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210 [online]. pacifikem.cz, 2003 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
- HASÍK, Otakar; CHYBA, Miroslav. Rekonstrukce Jarovského železničního tunelu. Tunel. Roč. 17, čís. 2/2008, s. 51–54. Dostupné online [cit. 2021-03-30].
- BERKA, Miroslav. Posázavský pacifik. Praha: NADAS, 1991. S. 25–28.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarovský tunel na Wikimedia Commons - Fotogalerie (nejen) Jarovského tunelu na www.pacifikem.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
(c) PetrS. na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Jarovský tunel zevnitř - 749.006
Autor: Vavrin, Licence: CC BY-SA 3.0
Jarovský tunel: Zbraslavský portál Jarovského tunelu (393 m dlouhý) na trati 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Dobříš / Čerčany, mezi stanicemi Praha - Zbraslav a Vrané nad Vltavou. Tunel vede pod vrchem Zvolská homole.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Zvole, okres Praha-západ. Zvolská homole. Pohled z vranského přívozu.