Jarvisův ostrov
| Jarvisův ostrov | |
|---|---|
| Jarvis Island (angličtina) | |
 Rybáci černohřbetí na Jarvisově ostrově | |
 Poloha Jarvisova ostrova v Tichém oceánu | |
  Jarvisův ostrov | |
| Lokalizace | Tichý oceán |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Topografie | |
| Rozloha | 4,5 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 0°22′ j. š., 160°1′ z. d. |
| Nejvyšší vrchol | (7 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 0 |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
| Největší sídlo | Millersville (zaniklé) |
| Používané jazyky | angličtina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jarvisův ostrov, anglicky Jarvis Island, je neobydlený atol nedaleko rovníku uprostřed Tichého oceánu. Leží na zhruba v polovině cesty z Havaje na Cookovy ostrovy, 2220 km jižně od Havaje, 4770 km severovýchodně od Nového Zélandu, 8760 km západně od pobřeží Ekvádoru a 1850 km východně od Howlandova a Bakerova ostrova. Jeho zřejmě nejbližším sousedem je kiribatský atol Kiritimati, který leží asi 380 km na severovýchod.
Jarvisův ostrov patří mezi tzv. nezačleněná území Spojených států amerických, pro statistické účely se ostrov někdy zařazuje pod Menší odlehlé ostrovy USA. Dříve se také jmenoval Brown Island.
Celý ostrov je chráněn coby přírodní rezervace Jarvis Island National Wildlife Refuge, spravovaná U.S. Fish and Wildlife Service pod americkým ministerstvem vnitra.
Obranu ostrova mají na starosti Spojené státy. Přestože je neobydlený, každoročně ostrov navštěvují zaměstnanci U.S. Fish and Wildlife Service.
Dějiny
Ostrov byl objeven 21. srpna 1821 britskou lodí Eliza Francis (též Eliza Frances, ve vlastnictví Edwarda, Thomase a Williama Jarvisových[1] a pojmenován podle jejího velitele, kapitána Browna.
Spojené státy se přihlásily k vlastnictví ostrova v březnu 1857 na základě zákona o guánových ostrovech přijatého 1856; formálně ho anektovaly 27. února 1858, ale opustily ho v roce 1879, poté co z něj byly vydolovány tuny guana.
3. června 1889 ostrov pro změnu anektovali Britové, ale jejich plány pro jeho další využití nikdy nebyly realizovány. Zásoby guana byly dolovány až do konce 19. století. Na ostrově z této doby dodnes zbyly cesty z kolejové dráhy.
Spojené státy se o ostrov znova přihlásily v roce 1935 a pokusili se ho kolonizovat v rámci stejného projektu jako Bakerův a Howlandův ostrov (26. března 1935 až 7. února 1942).
Osada Millersville v západní části ostrova se v té době příležitostně využívala jako meteorologická stanice. Krátkodobě byla obydlena vědci v roce 1957 během Mezinárodního roku geofyziky.
Od 27. června 1974 je ostrov přírodní rezervací. Vstup na něj je dovolen jen na zvláštní povolení amerického úřadu pro ryby a zvěř, které se obvykle vydává jen vědcům a výzkumníkům.
Geografie
Ostrov leží v jižním Pacifiku, má plochu pouhých 4,5 km². Podnebí je rovníkové, s málo srážkami a pálícím sluncem. Teploty jsou trochu zmírňovány konstantním větrem. Povrch je nízký a písečný, částečně porostlý trsy trávy. Korálový ostrov obklopený úzkým zřaseným útesem. Nejvyšší bod leží jen asi 7 metrů nad hladinou moře.
Nejsou zde přístavy, lodě musí kotvit na moři a na břeh je nutné se dopravovat pomocí člunů. Ty mohou přistávat buď uprostřed západního pobřeží, nebo nedaleko jihozápadního rohu ostrova. Zhruba uprostřed západního pobřeží se nachází jednoduchý dřevěný denní maják, postavený v roce 1909.[2]
Nejsou zde přírodní zdroje pitné vody. Vegetaci ostrova tvoří roztroušené trávy a plazivé keře. Jarvisův ostrov je především hnízdiště pro ptáky a mořské živočišstvo. Asi největším producentem guana je zde rybák černohřbetý, jehož počet na ostrově se odhaduje asi na milion jedinců.[3]
Spojené státy si nárokují exkluzivní ekonomickou zónu 370 km (200 námořních mil) a teritoriální vody 22 km (12 námořních mil).
Odkazy
Reference
Literatura
- William Henry ROSSER: North Pacific Pilot, 1870, strany 282–285
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarvisův ostrov na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jarvisův ostrov ve Wikislovníku- Jarvis Island Home Page (anglicky): Fotografie, počasí aj.
- Jarvis Island Info Archivováno 1. 1. 2011 na Wayback Machine.
- WorldStatesmen
- http://www.janeresture.com/jarvis/ Archivováno 25. 5. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: lv:Lietotājs:Feens, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of Jarvis Island in the Pacific Ocean
Remains of a guano tramway on Jarvis Island in the central Pacific Ocean
.svg)
Autor: Ch1902, Licence: CC BY-SA 3.0
Orthographic map of Oceania.
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief location map of Pacific_Ocean.
- Projection: Lambert azimuthal equal-area projection.
- Area of interest:
- N: 60.0° N
- S: −80.0° N
- W: −260.0° E
- E: −70.0° E
- Projection center:
- NS: −10.0° N
- WE: −165.0° E
- GMT projection: -JA-165.0/-10.0/180/19.998266666666666c
- GMT region: -R-320.2519138145009/-12.459450078533589/-5.473602099069988/26.40516525873812r
- GMT region for grdcut: -R-325.0/-90.0/-5.0/74.0r
- Relief: SRTM30plus.
- Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Large flock of Sooty Terns Onychoprion fuscatus on beach on Jarvis Island, Pacific Ocean. Original field note: Sooty Terns love dry equatorial islands, where there is plenty of room to expand. They do particularly well when there are no mammalian predators. The Sooty Tern population on Jarvis is now about one million pairs, one of the largest colonies in the world.