Jasan Burin
Jasan Burin | |
---|---|
Narození | 6. dubna 1929 Praha Československo |
Úmrtí | 2017 (ve věku 87–88 let) |
Národnost | česká |
Vzdělání | Fakulta architektury VUT v Brně |
Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
Povolání | architekt, urbanista, pedagog |
Hnutí | moderna, postmoderna |
Ovlivněný | Mies van der Rohe |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jasan Burin (6. dubna 1929 Praha – 2017) byl česko-americký architekt, urbanista, kreslíř a pedagog. Od poloviny 60. let pracoval v zahraničí, zejména v Británii a v USA. Později žil v České republice.
Život
Rodák z Prahy absolvoval studia architektury na VUT v Brně u Bohuslava Fuchse, jehož se stal později asistentem. V roce 1956 se vrátil do Prahy, kde studoval postgraduálně na Škole architektury AVU u Jaroslava Fragnera. Po založení tvůrčí skupiny Etapa (1961–1970) se stal jejím členem. Po ukončení studií pracoval ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO) a v pražských podnicích Hydroprojekt a Konstruktiva.
V podniku Konstruktiva se podílel na projektování budov čs. zastupitelských úřadů a čs. pavilonu na Expo 67 v Montrealu. V roce 1965 byl pověřen dohledem na výstavbu velvyslanectví v Londýně. Po okupaci Československa v roce 1968 přesídlil do USA, kde kromě projekční činnosti působil od počátku 70. let na fakultě architektury University of Tennessee v Knoxville. V rámci pomoci zemětřesením zasažených oblastí Střední Ameriky se v roce 1974 spolu se svými studenty zapojil do programu UNESCO a společně vytvořili nový urbanistický koncept města Managua v Nikaragui. Byl také autorem výstavních pavilónů na Světové výstavě Expo 1982 v Knoxville. Po návratu do České republiky spolupracoval s českými architekty (Michal Kohout, Zdeněk Jiran, Marco Maio aj.) na experimentálních projektech v oblasti environmentální architektury (rodinné rekreační jednotky XANADU 3, 4, Rotating House a další), pořádal workshopy a přednášky.[1]. Byl hostujícím profesorem fakulty architektury Clemson University v USA.
Zemřel v roce 2017.[2]
Dílo
Jasan Burin pracoval v předních amerických projekčních kancelářích a většina jeho realizací se nachází ve městech a okolí měst Indianapolis, Columbia a Knoxville, kde řadu let žil. Zde si také postavil podle vlastního návrhu moderní dům ze dřeva a skla, který se ale nesetkal s příznivou reakcí jeho sousedů. Ti stavěli své domy v nevkusném neoklasicistním stylu. Když architekt svůj dům prodal, nový majitel ho zboural. Jako architekt – vizionář a urbanista vytvořil také řadu projektů, které nebyly realizovány.
Projekty a realizace (výběr)
- zdymadlo na Labi ve Štětí, (Hydroprojekt)
- památník zahynuvšího kosmonauta Grissom Memorial v Mitchellu, Indiana
- muzeum indiánské kultury Angel Mounds v Evansville, Indiana
- obytná kolonie Fox Den, Knoxville[3]
- CC banka v Clintonu, New Jersey
- hotel Radisson, Jižní Karolína
- Mathers Museum of World Cultures, Indiana University Bloomington,
- urbanistická sudie k projektu EPCOT (Experimentální prototyp společenství zítřka) pro Walt Disney World Resort, Orlando, 1974–1975 (nerealizováno)
- experimentální domy budoucnosti organických tvarů XANADU pro Expo 82, Knoxville
Bibliografie
- 2009 Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře (kresby vypracoval Jasan Burin)
Výstavy
společná
- 1961 - Tvůrčí skupina Etapa, Galerie Václava Špály, Praha
samostatná
- 2010 - Jasan Burin: Projektuj, dokonči, realizuj!, Experimentální prostor Roxy/NoD, Praha
Ocenění
- 2009 – čestné uznání v soutěži Rockhouse (XANADU 3, autoři Burin – Jiran – Maio)[4]
- 2017 – Cena za celoživotní dílo, Grand Prix architektů (in memoriam)[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Jasan Burin - postřehy z červnové přednášky Kruhu
- ↑ a b Grand Prix Architektů 2017 vyhrál Ondřej Chybík a Michal Krištof [online]. Grandprixarchitektu.cz, 2017-11-27 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Fox Den Knoxville
- ↑ Vyšla kniha Jasan Burin architekt: Jistoty a pochyby (rozhovor se spoluautorem Marco Maiem). www.cekb.cz [online]. [cit. 2015-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
Literatura
- HOROVÁ, Anděla a kol. Nová encyklopedie českého výtvarného umění - dodatky. Praha: Academia, 2006. 986 s. ISBN 9788020012098.
- VORLÍK, Petr a kol. Jasan Burin architekt - Jistoty a pochyby /Jasan Burin Architect - Certainties and doubts. [s.l.]: Zlatý řez, 2014. 192 s. ISBN 978-80-87068-14-4. (česky, anglicky)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jasan Burin
- Jasan Burin na archiweb.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“