Jason Kubler

Jason Kubler
Jason Kubler ve Wimbledonu 2022
Přezdívka	Kubs[1]
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	19. května 1993 (30 let)[2]
Místo narození	Brisbane, Austrálie[2]
Bydliště	Brisbane, Austrálie[2]
Výška	178 cm[2]
Hmotnost	74 kg[2]
Profesionál od	2011
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 348 792 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	16–17
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 12 ITF
Nejvyšší umístění	63. místo (24. dubna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon	4. kolo (2022)
US Open	2. kolo (2018, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	8–5
Tituly	1 ATP, 5 ITF
Nejvyšší umístění	27. místo (22. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2023)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2022)
Wimbledon	1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231031a31. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jason Kubler (* 19. května 1993 Brisbane) je australský profesionální tenista, v sezóně 2010 juniorská světová jednička. Na grandslamu ovládl čtyřhru Australian Open 2023 s Rinkym Hijikatou a prohrál finále mixu Australian Open 2022 po boku Jaimee Fourlisové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2023 na 63. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 27. místě. Trénuje ho Desmond Tyson.^[1][2]

Australský tisk jej v rané fázi kariéry označoval za „pravorukou verzi Rafaela Nadala“ pro jeho vypracované tělo, silový herní styl a tvrdý forhend.^[4][5][6][7]

Soukromý život

Narodil se roku 1993 v Brisbane do rodiny filipínské matky Lynn Kublerové, profesí zdravotní sestry, a Australana Johna Kublera, který ho v pěti letech přivedl k tenisu. Za další tři roky otec zemřel na nádorové onemocnění. Má staršího bratra Jonathana a mladší sestru Jade.^[8][5] Vyrostl na severním brisbanském předměstí Mango Hill.^[9][1]

Tenisová kariéra

V juniorském tenisu dovedl Austrálii k triumfu na juniorském Davis Cupu 2009, když vyhrál všechny singly i debly.^[4] V závěru května 2010 se stal juniorskou světovou jedničkou na kombinovaném žebříčku ITF i díky 35zápasové neporazitelnosti od července 2009 do ledna 2010. Juniorskou dráhu zakončil semifinálovou účastí na juniorce Wimbledonu 2011, kde nestačil na Brita Liama Broadyho.^[1][4]

Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal jako 16letý v mužském singlu Australian Open 2010 po obdržení divoké karty. V úvodním kole však získal jen pět gamů na dvacátého čtvrtého hráče světa Ivana Ljubičiće z Chorvatska. Zároveň se jednalo se o jeho první turnaj na okruhu ATP Tour. Další utkání na melbournském majoru odehrál až v roce 2018, kdy nestačil na desátého nasazeného Pabla Carreña Bustu. První trofej z okruhu ITF vybojoval během října 2011 v alabamském Birminghamu, kde ve finále přehrál Japonce Jošihita Nišioku. První vyhraný zápas na túře ATP si připsal po zvládnuté kvalifikaci na květnovém Düsseldorf Open 2014. Na úvod dvouhry pak vyřadil Itala Alessandra Giannessiho.^[1] Na druhé vítězství čekal více než čtyři roky do zisku divoké karty na newyorské US Open 2018, na němž porazil španělskou turnajovou devatenáctku Roberta Bautistu Aguta. Následně však po třetí sadě skrečoval utkání Tayloru Fritzovi.^[1][10]

Potíže s koleny způsobily, že se mezi březnem 2012 a květnem 2015 vyhýbal tvrdému povrchu, a všechny turnaje odehrál na antuce. Kvůli bolestem kolen na okruzích opakovaně absentoval a v roce 2016 podstoupil již šestou operaci kolenního kloubu.^[11] Debutový triumf na challengerech získal v září 2014 na sibiuské události. Ve finálovém duelu zdolal 172. muže pořadí Moldavana Radu Albota. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 20. srpna 2018, když mu na žebříčku ATP patřila 99. příčka po prohraném finále vancouverského challengeru s Danielem Evansem až v tiebreaku rozhodující sady. Z kvalifikace US Open 2019 se odhlásil pro poranění zápěstí.^[1][10]

Do smíšené čtyřhry Australian Open 2022 mu s krajankou Jaimee Fourlisovou udělili pořadatelé divokou kartu. Na prahu vyřazení se ocitli již v úvodním kole, kdy porazili Stojanovićovou s Pavićem osmým proměměným mečbolem v dlouhém supertiebreaku 17–15, v němž čelili dvěma mečbolovým hrozbám soupeřů. Další čtyři mečboly odvrátili ve druhé fázi krajanům Stosurové a Ebdenovi a postoupili po zvládnutém supertiebreaku 11–9. Následně zdolali Mirzaovou s Ramem a v semifinále Češku Hradeckou s Ekvádorcem Escobarem. Až v přímém boji o titul podlehli chorvatsko-francouzskému páru Ivan Dodig a Kristina Mladenovicová.^[12][13]

Na Australian Open 2023 nejdříve vyřadil Argentince Sebastiána Báeze, než jej ve druhé fázi zastavil dvacátý hráč světa a pozdější semifinalista Karen Chačanov.^[14] V mužské čtyřhře melbournského grandslamu, druhé deblové soutěži na turnajích velké čtyřky, triumfoval s krajanem Rinkym Hijikatou. Hijikata jako 277. a Kubler 163. deblista světa mohli nastoupit až po udělení divoké karty. Cestou do finále zdolali tři nasazené páry, ve druhém kole turnajové šestky Glasspoola s Heliövaarou, ve čtvrtfinále druhý světový pár Koolhofa s Nealem Skupskim a v semifinále Granollerse se Zeballosem.^[15] Ve třetím kole přitom odvrátili mečbol Brkićovi s Escobarem.^[16] V boji o titul zdolali monacko-polský pár Hugo Nys a Jan Zieliński. Stali se tak pátou nenasazenou dvojicí, a první na divokou kartu v otevřené éře, která vyhrála Australian Open. Bodový zisk jej po skončení premiérově posunul do elitní světové stovky i padesátky, na 35. místo deblového žebříčku.^[17][18]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2023	Australian Open	tvrdý	Rinky Hijikata	Hugo Nys Jan Zieliński	6–4, 7–6(7–4)

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2022	Australian Open	tvrdý	Jaimee Fourlisová	Kristina Mladenovicová Ivan Dodig	3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 3 (1–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	31. července 2022	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	John Peers	Thanasi Kokkinakis Nick Kyrgios	6–7(4–7), 5–7
Finalista	2.	25. září 2022	San Diego, Spojené státy	tvrdý	Luke Saville	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	6–7(5–7), 2–6
Vítěz	1.	28. ledna 2023	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Rinky Hijikata	Hugo Nys Jan Zieliński	6–4, 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (19 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2011	Birmingham, Spojené státy	antuka	Jošihito Nišioka	6–3, 6–2
2.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„listopad“.0101a listopad 2011	Niceville, Spojené státy	antuka	Roman Vögeli	6–2, 6–4
3.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2012	Palm Coast, Spojené státy	antuka	Rhyne Williams	6–2, 6–3
4.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„duben“.0101a duben 2012	Bundaberg, Austrálie	antuka	John Millman	6–4, 1–6, 6–1
5.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„duben“.0101a duben 2013	Padova, Itálie	antuka	Jordi Samper-Montaña	6–1, 6–4
6.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„listopad“.0101a listopad 2013	Madrid, Španělsko	antuka	Jean-Marc Werner	7–6(7–5), 6–0
7.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„prosinec“.0101a prosinec 2013	Šarm aš-Šajch, Egypt	antuka	Sherif Sabry	7–5, 6–3
8.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2014	Paguera, Španělsko	antuka	Peter Heller	6–4, 6–4
9.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2014	Breda, Nizozemsko	antuka	Kimmer Coppejans	6–3, 6–7(8–6), 6–3
10.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2014	Fano, Itálie	antuka	Daniele Giorgini	6–1, 5–7, 6–3
1.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2014	Sibiu, Rumunsko	antuka	Radu Albot	6–4, 6–1
2.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2017	Traralgon, Austrálie	tvrdý	Alex Bolt	2–6, 7–6(8–6), 7–6(7–3)
3.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„leden“.0101a leden 2018	Playford, Austrálie	tvrdý	Brayden Schnur	6–4, 6–2
4.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2018	Winnipeg, Kanada	tvrdý	Lucas Miedler	6–1, 6–1
5.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2019	Gatineau, Kanada	tvrdý	Enzo Couacaud	6–4, 6–4
6.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2021	Lexington, Spojené státy	tvrdý	Alejandro Tabilo	7–5, 6–7(2–7), 7–5
11.	březen 2022	Canberra, Austrálie	antuka	Tristan Schoolkate	7–6(7–3), 6–1
12.	duben 2022	Canberra, Austrálie	antuka	Omar Jasika	1–6, 6–3, 7–6(7–4)
7.	červen 2022	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Wu Tchun-lin	6–0, 6–2

Čtyřhra (5 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2013	El Prat de Llobregat, Španělsko	antuka	Pol Toledo Bagué	Jordi Muñoz Abreu Mark Vervoort	6–2, 4–6, [10–6]
2.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„prosinec“.0101a prosinec 2013	Šarm aš-Šajch, Egypt	antuka	Jean-Marc Werner	Dmytro Badanov Jan Sabanin	7–6(7–2), 7–6(8–6)
3.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2014	Peguera, Španělsko	antuka	Pol Toledo Bagué	Oriol Roca Batalla Jean-Marc Werner	6–1, 6–3
4.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„b“.0101a březen 2014	Reus, Španělsko	antuka	Pol Toledo Bagué	Ivan Gómez Mantilla Gonçalo Oliveira	6–4, 6–1
5.	Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2017	Frascati, Itálie	antuka	Alex Bolt	Federico Maccari Andrea Vavassori	6–1, 7–6(8–6)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jason Kubler na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jason Kubler na Wikimedia Commons
• Jason Kubler na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jason Kubler na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)