Jastrabia veža

Jastrabia veža
Vpravo Jastrabia veža s Karbunkulovým hrebeňom, vlevo Lomnický štít.
Vrchol	2137 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°12′42″ s. š., 20°12′35″ v. d.
Jastrabia veža
Prvovýstup	M. Sieczka okolo r. 1880
Hornina	Žula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jastrabia veža se kolmo vypíná nad dolinou Zeleného plesa. Je opředená pověstmi a velmi fotogenická. Z vrcholu jsou výhledy do nejmohutnějších tatranských stěn. Koncem 20.tého století došlo k pádu skalních bloků v jihovýchodní stěně, takže některé horolezecké cesty zanikly.

Topografie

Věž je koncovým pilířem rázsochy, vybíhající z Belasé věže. Jastrabie sedlo ji dělí od Karbunkulového hřebene. V rychle klesajícím východním hřebeni ji Jestrabia štrbina odděluje od Jestrabieho zubu.

Pověst

Na vrcholu Jestrabí věže se nacházel oslepující drahokam karbunkl (rubín). Chudý muž, který se ucházel o rychtářovu dceru, ve snaze zbohatnout dolezl až k němu. Musel se odvrátit před jeho jasem, ale oči víly ze Zeleného plesa ho uhranuly, spadl a zabil se, jako již jiní před ním i po něm.

Horolezectví

První výstup absolvoval v 80. letech 19. století z Červené doliny přes Jastrabie sedlo Polák M. Sieczka, štít je od té doby často navštěvovaný. K jeho oblibě přispívá blízká Chata u Zeleného plesa. Kolmou, místy převislou jihovýchodní i jižní stěnou vede množství cest vysoké obtížnosti. Jednou z nejtěžších na slovenské straně Tater je "Amazonie Vertikál," klasifikace 9.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jastrabia veža na slovenské Wikipedii.

• F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezci, 3. díl, Olympia 1977.
• A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé Léta 1991.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jastrabia veža na Wikimedia Commons
• Jihozápadní a jižní stěna s nákresem lezeckých cest Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Na Summitpost.org