Jaterní žíla

Žíla: Jaterní žíla
Pohled na zadní břišní stěnu s velkými cévami, jaterní žíly jsou hned nahoře
Pohled na zadní břišní stěnu s velkými cévami, jaterní žíly jsou hned nahoře
Preparace žil jater: dolní dutá žíla, vrátnicová žíla a jaterní žíly
Preparace žil jater: dolní dutá žíla, vrátnicová žíla a jaterní žíly
LatinskyVena hepatica
Gray680
Přítoky
Centrální žíly jaterních lalůčků
Ústí do
dolní duté žíly, v. cava inferior
Jaterní tepna, a. hepatica propria
PrekurzorVitelinní žíly

Jaterní žíla, latinsky vena hepatica, je žíla odvádějící neokysličenou krev z jater. U člověka jsou tři, v. hepatica dextra, v. hepatica media a v. hepatica sinistra. Jaterní žíly vznikají v játrech postupným spojováním centrálních žil z jaterních lalůčků. Průběh jaterních žil je podstatou dělení jater na sektory a segmenty v chirurgické anatomii.[1][2] Tři jaterní žíly dělí játra na čtyři sektory s odděleným odvodem žilní krve, přičemž každý sektor je zásobený i oddělenou větví vrátnicové žíly.[2] Průběh střední jaterní rozděluje jaterní tkáň na pravý a levý lalok a průběh pravé a levé jaterní žíly dělí každý lalok na dva další sektory.[1] Ty se dále podle toho, jaká větev které jaterní žíly z nich vytéká, dělí na segmenty.

Větve jaterních žil a vrátnicové žíly se uvnitř jater proplétají jako prsty.[1][2] Pravá jaterní žíla odvádí krev z pravého jaterního laloku, ze sektorů V, VI a VII, střední jaterní žíla odvádí krev ze segmentů IV, V a VIII a levá jaterní žíla vychází z levého laloku a jeho segmentů II, III a IV. Zvláštní žilní odtok má ocasatý lalok, z něhož krev odtéká přímo od dolní duté žíly.[1]

Všechny tři jaterní žíly ústí do dolní duté žíly v blízkosti jejího vstupu do pravé síně srdce.[3]

Obrázky

  • Podélný průřez jaterní žílou se vstupujícími centrálními žilami lalůčků

  • Anechogenní ("černé") jaterní žíly na ultrazvuku jater a popis jednotlivých segmentů: segmenty II, IV, VIII, VI dle Couinauda; 1: pravá jaterní žíla; 2: střední jaterní žíla; 3: levá jaterní žíla; 4: dolní dutá žíla

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5. Kapitola Gross Anatomy, s. 13. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot; autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. Kapitola Anatomy and Function, s. 3. (anglicky) 
  3. ↑ Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. Kapitola Anatomy and Function, s. 2. (anglicky)

Literatura

  • Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot; autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. (anglicky) 
  • DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Slide7cccc.JPG
Autor: Anatomist90, Licence: CC BY-SA 3.0
Anatomical dissections
Gray1121.png
Posterior abdominal wall, after removal of the peritoneum, showing kidneys, suprarenal capsules, and great vessels. (Corning).
Gray1089.png
Longitudinal section of a hepatic vein. (After Francis Kiernan.)
Lebersegment 1.png
Autor: Schomynv, Licence: CC BY-SA 3.0
liver segments in ultrasound, based on Couinaud (II, IV, VIII, VI) 1: right hepatic vein; 2: intermediate hepatic vein; 3: left hepatic vein; 4: inferior vena cava