Javořická vrchovina

Javořická vrchovina
Javořice, pohled z Míchovské skály
Nejvyšší bod837 m n. m. (Javořice)
Rozloha624 km²
Střední výška604 m n. m.

Nadřazená jednotkaČeskomoravská vrchovina
Sousední
jednotky
Třeboňská pánev, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Novobystřická vrchovina, Jihlavské vrchy

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
Javořická vrchovina na mapě Česka
Javořická vrchovina na mapě Česka
Horninyžula
PovodíLabe, Dunaj
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIC-6
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javořická vrchovina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Jedná se o nejvyšší část vrchoviny (s plochou 624 km2, střední výška 604 m). Je tvořená horninami centrálního moldanubického plutonu, výrazně se uplatňují tvary ovlivněné vlastnostmi žul (skalní mísy, dutiny).

Geomorfologické členění

Vrchovina se skládá ze dvou podcelků:

Jihlavské vrchy

Novobystřická vrchovina

Na jejím území se nachází výrazné kotliny:

  • Kačležská – s četnými rybníky (Kačležský, Krvavý), rašeliniště
  • Landštejnská – časté jsou tvary zvětrávání a odnosu žul
  • Albeřská – v okolí Nové Bystřice, rybníkářská oblast, výběžek sníženiny z Rakouska
  • Rudolecký prolom – úzká protáhlá sníženina protékaná v celé délce Bolíkovským potokem

Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:[1][2]:

Přehled nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Javořické vrchovině.

Odkazy

Reference

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. Geomorfologie Česko-moravské soustavy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Javorice vrchol z michovy skaly.jpg
Javořice, pohled z Míchovy skály.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“