Javornická brázda

Javornická brázda
(c) Michal Jakubský, CC BY 3.0
Stát	Slovensko Slovensko
Souřadnice	49°15′36″ s. š., 18°28′37″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javornická brázda je geomorfologická část podcelku Nízké Javorníky v pohoří Javorníky. Rozprostírá se ve střední části pohoří a zabírá pás od Púchova po Kysucké Nové Město.^[1]

Polohopis

Území se nachází ve střední části pohoří Javorníky a zabírá pás téměř po celé jeho délce. Leží v severozápadní části podcelku Nízké Javorníky a lemuje jeho severní okraj od Dohnian v údolí Bielej vody, po údolí Kysuce při Kysuckém Novém Městě. Mezi významné sídla v této oblasti patří Dolná Mariková, Papradno, Štiavnik, Kolárovice, Veľké Rovné, Dlouhé Pole a Nesluša.^[2]

Javornicka brázda sousedí zejména s geomorfologickými částmi Javorníků, konkrétně na severu Lazianska vrchovina, Javornickou a Rakovskou hornatinou (vše části Vysokých Javorníků ), na východě Ochotnickou vrchovinou a Kysuckou kotlinou, na jihovýchodě leží Rovnianska a Púchovská vrchovina, patřící do podcelku Nízke Javorníky. Západní okraj sousedí s Vršatským predhorím (část Vršatských bradel ), Hladkými vrchy (část Kobylináča ) a malou částí i s podcelkem Kýčerská hornatina (vše součásti Bílých Karpat ).^[1]

Centrální část Javorníků patří do povodí Váhu a právě přítoky této řeky odvodňují toto rozsáhlé území. Mezi nejvýznamnější patří Biela voda, Marikovský Potok, Papradnianka, Štiavnik, Petrovický, Rovnianka, Dlhopoľka a Neslušanka . Údolími řek a potoků vedou cesty, obsluhující zde ležící sídla, mnohé napojené na silnici II / 507 ( Púchov - Bytča - Žilina ). Západním okrajem vede silnice I / 49 z Púchova na Moravu, z Bytče vede stejně na Moravu silnice I / 10 a východním okrajem i silnice I / 11 do Čadce . Mezi regionální významné lze zařadit i silnici II / 541 přes Veľké Rovné. Západním okrajem vede důležitá železniční trať Púchov - Horní Lideč, východním okrajem zase trať Žilina - Ostrava.^[2]

Chráněná území

Tato část pohoří leží na jižní hranici Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Do chráněné oblasti zasahuje malá část centrální oblasti Javornické brázdy v okolí Velkého Rovného a Kolárovíc. Zvláště chráněné oblasti se v této části Javorníků nenacházejí.^[2]

Turismus

Střední část Javorníků je charakteristická brázdou s příčnými údolími, které střídají nevýrazné horské hřebeny. Údolí jsou poměrně hustě osídlené a celá oblast je typická lázmi. Z pohledu turismu jde o méně navštěvovanou oblast, která slouží jako východisko výstupů na výšší, vyhlídkové vrchy. Okolí Velkého Rovného a Dlhého Pola je považováno za kolébku drátenictví na Slovensku, které zdejší mistryu proslavilo po celém světě.

Turistické stezky

• po modré značce:
  • z Nosíc přes Lázně Nimnica a vrch Holiš (533 m n. m.) do Horné Marikové
  • z Považské Bystrice sedlem Klapy na Malý Javorník ( 1 019 m n. m.)
  • z Budatín do Sedla pod Grapou (napojení na Javornickou magistrálu)
  • z Nesluše na rázc. Pod Jakubovským vrchem (napojení na Javornickou magistrálu)
  • z Kysuckého Nového Města na Vrchrieku (napojení na Javornickou magistrálu)
• po zelené značce:
  • ze Záriečie přes Hrebienok (759 m n. m.) do sedla Kýčera (napojení na do Hornej Marikovej)
  • z Bytče přes Petrovice na rázc. Pod Čerenkou (napojení na Javornickou magistrálu)
  • z Kolárovíc přes Velké Rovné do Dlhého Pole
  • z Nesluše přes Ochodnicu na Chotárny kopec (906 m n. m.) Napojení na Javornickou magistrálu)
• po žluté značce:
  • z Papradna na rázc. v sedle Chrcholínec (napojení na na Malý Javorník)
  • z rázc. Bielovci přes Dlhé Pole, Divinu a Rudinskú na rázc. Mičekovci nad Neslušou (napojení na na Vrchrieku) ^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Javornícka brázda na slovenské Wikipedii.

Související články

• Geomorfologické členění Slovenska