Jazyky Evropské unie

Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

Parlament
Rada Evropské unie
Evropská rada
Komise
Soudní dvůr
Ostatní instituce
Politika
Volby

  

Jazyky Evropské unie jsou jazyky užívané v členských státech Evropské unie (EU).

EU má 24 úředních jazyků, z toho tři (angličtina, francouzština a němčina) mají vyšší status "pracovních" jazyků Evropské komise (Evropský parlament akceptuje všechny úřední jazyky jako pracovní jazyky).[1][2] Jeden jazyk (irština) měl nižší status „smluvního jazyka“, než byl v roce 2007 povýšen na úřední a pracovní jazyk. Dočasně, až do roku 2022, bylo však zrušeno jeho postavení jako pracovního jazyka kvůli problémům s hledáním kvalifikovaných překladatelů a tlumočníků.[3][4] Tři pracovní jazyky (angličtina, francouzština a němčina) jsou jazyky používané při každodenní práci institucí EU. Označení irštiny jako „smluvního jazyka“ znamená, že do irštiny byly překládány pouze smlouvy Evropské unie, zatímco právní akty Evropské unie přijaté na základě těchto smluv (jako směrnice a nařízení) nemusely být překládány. Lucemburština a turečtina (které mají oficiální status úředních jazyků v Lucembursku a na Kypru) jsou jedinými dvěma úředními jazyky členských států EU, které nejsou úředními jazyky EU.

EU tvrdí, že je nakloněna jazykové rozmanitosti. Tato zásada je zakotvena v Listině základních práv EU (článek 22) a ve Smlouvě o Evropské unii (čl. 3 odst. 3 SEU).

V Evropské unii za jazykovou politiku odpovídají členské státy. EU nemá společnou jazykovou politiku. Instituce Evropské unie hrají v této oblasti podpůrnou roli na základě principu „subsidiarity“. EU vybízí všechny své občany, aby hovořili vícejazyčně; konkrétně je povzbuzuje, aby byli schopni mluvit kromě svého rodného jazyka i dvěma dalšími jazyky. Přestože má EU v této oblasti velmi omezený vliv, protože za obsah vzdělávacích systémů odpovídají jednotlivé členské státy, řada programů financování EU aktivně podporuje studium jazyků a jazykovou rozmanitost.[5]

Nejrozšířenějším jazykem v EU je angličtina, které rozumí 44 % všech dospělých. Němčina je nejpoužívanějším mateřským jazykem, hovoří jí 18 % populace. Všechny úřední jazyky EU jsou přijímány jako pracovní jazyky, ale v praxi se běžně používají pouze tři - angličtina, francouzština a němčina - z nich je angličtina nejčastěji používaná.[6][7][8][9] Francouzština je úředním jazykem ve všech třech městech, která jsou politickými centry Unie: Brusel (Belgie), Štrasburk (Francie) a Lucemburk (Lucembursko).

Úřední jazyky EU

Tabule u vchodu do budovy Evropského parlamentu v Bruselu ve všech úředních jazycích používaných v Evropské unii.

Od 1. července 2013 jsou úředními jazyky Evropské unie, jak je stanoveno v poslední změně Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství z roku 1958, tyto jazyky:[10][11]

JazykÚřední v (de iure nebo de facto)Od
Na národní úrovniNa regionální úrovni
AngličtinaIrsko
Malta		1973
BulharštinaBulharsko2007
ČeštinaČeskoSlovensko[12]2004
DánštinaDánskoNěmecko[13]1973
EstonštinaEstonsko2004
FinštinaFinskoŠvédsko[14]1995
FrancouzštinaBelgie
Francie
Lucembursko		Itálie[15]1958
ChorvatštinaChorvatskoRakousko[16]2013
IrštinaIrsko2007
ItalštinaItálieChorvatsko[17]
Slovinsko[18]		1958
LitevštinaLitvaPolsko2004
LotyštinaLotyšsko2004
MaďarštinaMaďarskoRakousko[16]
Rumunsko[12]
Slovensko[12]
Slovinsko[19]		2004
MaltštinaMalta2004
NěmčinaBelgie
Lucembursko
Německo
Rakousko		Dánsko[20]
Itálie[21]
Polsko		1958
NizozemštinaBelgie
Nizozemsko		1958
PolštinaPolsko2004
PortugalštinaPortugalsko1986
RumunštinaRumunsko2007
ŘečtinaKypr
Řecko		1981
SlovenštinaSlovenskoČesko[22]
Maďarsko[14]		2004
SlovinštinaSlovinskoItálie[23]
Maďarsko[24]
Rakousko[25]		2004
ŠpanělštinaŠpanělsko1986
ŠvédštinaFinsko
Švédsko		1995

Počet členských států převyšuje počet úředních jazyků, protože několik národních jazyků sdílejí dvě nebo více zemí EU. Nizozemština, angličtina, francouzština, němčina, řečtina a švédština jsou úředními jazyky na národní úrovni ve více zemích (viz tabulka výše). Chorvatština, čeština, dánština, maďarština, italština, slovenština a slovinština jsou navíc úředními jazyky na regionální úrovni.

Navíc ne všem národním jazykům byl přiznán status úředních jazyků EU. Patří mezi ně lucemburština, úřední jazyk Lucemburska od roku 1984, a turečtina, úřední jazyk Kypru.

Všechny jazyky EU jsou rovněž pracovními jazyky. Dokumenty, které členský stát nebo osoba podléhající jurisdikci členského státu zasílá orgánům Unie, mohou být vyhotoveny v kterémkoli z úředních jazyků vybraných odesílatelem. Odpověď je sepsána ve stejném jazyce. Předpisy a další dokumenty s obecnou působností jsou vypracovávány ve dvaceti čtyřech úředních jazycích. Úřední věstník Evropské unie je vydáván ve dvaceti čtyřech úředních jazycích.

Překlady jsou drahé. Podle webové stránky EU činily náklady na zachování mnohojazyčnosti evropských institucí - tj. náklady na překlad a tlumočení - v roce 2005 1 123 milionů EUR, což je 1 % ročního souhrnného rozpočtu Evropské unie, nebo jinak 2,28 EUR na osobu za rok.

Jazykové rodiny

Rodokmen úředních jazyků EU

Drtivá většina jazyků EU patří do indoevropské jazykové rodiny: tři dominantní jazykové pod-rodiny jsou germánská, románská a slovanská. Ve střední a severní Evropě se mluví germánskými jazyky, mezi něž patří dánština, nizozemština, angličtina, němčina a švédština. Románskými jazyky se mluví v regionech západní a jižní Evropy; zahrnují francouzštinu, italštinu, portugalštinu, rumunštinu a španělštinu. Slovanskými jazyky se mluví ve střední Evropě a na Balkáně v jižní Evropě. Patří mezi ně bulharština, chorvatština, čeština, polština, slovenština a slovinština. Baltské jazyky, lotyština a litevština; keltské jazyky, včetně irštiny; a řečtina jsou také indoevropské jazyky.

Co se týče jazyků mimo indoevropskou jazykovou rodinu, estonština, finština a maďarština patří k uralským jazykům. Maltština je jediným afroasijským jazykem s úředním statusem v EU.

Písemné systémy

Většina úředních jazyků EU používá latinku. Dvě výjimky jsou řečtina psaná řeckým písmem a bulharština psaná cyrilicí. Se vstupem Bulharska do Evropské unie dne 1. ledna 2007 se azbuka stala po latinském a řeckém písmu třetím oficiálním písmem Evropské unie.[1]

Předpisy specifické pro daný jazyk

Maltština

Ačkoli je maltština úředním jazykem, stanovila Rada od 1. května 2004 přechodné období v délce tří let, během nichž nebyly orgány povinny vypracovávat všechny dokumenty v maltštině.[26] Bylo dohodnuto, že Rada může toto přechodné období prodloužit o další rok, ale rozhodlo se, že se tak nestane.[27] Všechny nové dokumenty orgánů musely být od 30. dubna 2007 přijaty a zveřejněny v maltštině.

Jihoslovanské jazyky

Kvůli podobnostem mezi chorvatštinou, srbštinou, bosenštinou a černohorštinou se objevily neoficiální návrhy přijmout pouze jeden hybridní jazyk jako oficiální jazyk EU, na rozdíl od čtyř samostatných, aby se snížily náklady na překlad. Při jednáních s Chorvatskem však bylo dohodnuto, že chorvatština se stane samostatným úředním jazykem EU.[28]

Regionální, menšinové a jiné jazyky

Ruština

Ačkoli není úředním jazykem Evropské unie, ruštinou se mluví ve všech členských státech, které byly součástí Sovětského svazu (a předtím Ruského impéria). Ruština je rodným jazykem přibližně 1,6 milionu pobaltských Rusů pobývajících v Lotyšsku, Estonsku a Litvě, stejně jako početné komunity přibližně 3,5 milionu lidí v Německu a je hlavním jazykem přistěhovalců jinde v EU, např. v Paříži a okolí. Ruštině rozumí také většina etnických Lotyšů, Estonců a Litevců narozených před rokem cca 1980, protože jako oficiální jazyk Sovětského svazu byl v těchto zemích během sovětské éry povinným školním předmětem. V menším měřítku toto platí i u starší generace v zemích EU, které bývaly součástí východního bloku, jako je například NDR.

Jazyky přistěhovalců

V Německu[29] a ve Francii je mnoho rusky mluvících přistěhovalců.

Mnoho přistěhovaleckých rodin už žije v EU po generace a jejich členové jsou bilingvní. To znamená, že mluví plynně jak místním, tak i mateřským jazykem.[30]

Vietnamština

Vietnamština je jedním ze 14 uznávaných menšinových jazyků v České republice.[31]

Znalost

Jazyky podle procenta mluvčích v populaci EU k únoru 2020[32] na základě průzkumu z roku 2012[33]
Oficiální jazykyMateřský jazykDruhý jazykCelkem
Angličtina1 %43 %44 %
Bulharština2 %0 %2 %
Čeština2 %1 %3 %
Dánština1 %0 %1 %
Estonština<1 %0 %<1 %
Finština1 %0 %1 %
Francouzština14 %16 %30 %
Chorvatština1 %0 %1 %
Irština<1 %0 %<1 %
Italština15 %3 %18 %
Litevština1 %0 %1 %
Lotyština<1 %0 %<1 %
Maďarština3 %0 %3 %
Maltština<1 %0 %<1 %
Němčina20 %16 %36 %
Nizozemština5 %1 %6 %
Polština9 %1 %10 %
Portugalština2 %1 %3 %
Rumunština6 %0 %6 %
Řečtina2 %1 %3 %
Slovenština1 %1 %2 %
Slovinština<1 %0 %<1 %
Španělština9 %8 %17 %
Švédština2 %1 %3 %
Neoficiální jazykyMateřský jazykDruhý jazykCelkem
Arabština1 %1 %2 %
Baskičtina<1 %0 %<1 %
Čínština<1 %0 %<1 %
Galicijština<1 %0 %<1 %
Hindština<1 %0 %<1 %
Katalánština1 %1 %2 %
Lucemburština<1 %0 %<1 %
Ruština1 %5 %6 %
Tamilština1 %0 %1 %
Turečtina1 %0 %1 %
Urdština<1 %0 %<1 %
Ostatní2 %3 %5 %

Pracovní jazyky

Evropská komise

Zatímco dokumenty pro občany a komunikace s nimi jsou ve všech úředních jazycích EU, každodenní práce v Evropské komisi je založena na jejích třech pracovních jazycích: angličtině, francouzštině a němčině.[34] Z nich se nejčastěji používá angličtina a francouzština. Použití angličtiny nebo francouzštiny do značné míry závisí na jednotce nebo ředitelství. Pouze několik komisařů používá jako svůj pracovní jazyk jiný jazyk než angličtinu nebo francouzštinu. Němčina se v Komisi používá jako pracovní jazyk jen zřídka a německá média označila dominanci angličtiny a francouzštiny za diskriminaci němčiny (která je nejrozšířenějším mateřským jazykem EU) a porušení předpisů týkajících se pracovních jazyků EU.[35] Německý Bundestag opakovaně žádal, aby němčina získala v Komisi rovnocenné postavení vedle angličtiny a francouzštiny.[36] Jazyková situace zklamala také mnohé ve Francii[37] a Kristalina Georgievová, která pochází z Bulharska, sklidila potlesk, když Evropskému parlamentu řekla, že se v Komisi bude učit francouzsky.[38]

Používání němčiny se však v institucích EU zvyšuje, stejně jako počet lidí, kteří se v celé Evropě jazyk učí.[39]

Evropský parlament

Evropský parlament překládá svá jednání do všech úředních jazyků, aby jim europoslanci rozuměli lépe, než kdyby měli zpožděný překlad.[40] Na schůzích výborů se často místo toho, aby poslouchali překlad, používá jazyk, kterému účastníci nejvíce rozumějí.

Soudní dvůr

Pracovním jazykem Soudního dvora Evropské unie je francouzština. Soudci jednají ve francouzštině, spisy a písemná právní podání jsou překládána do francouzštiny a rozsudek je vypracováván ve francouzštině. Naproti tomu generální advokáti mohou pracovat a vypracovávat svá stanoviska v jakémkoli úředním jazyce, protože se neúčastní žádných jednání. Jejich práce jsou následně pro soudce přeloženy do francouzštiny.

Evropská centrální banka

Pracovním jazykem Evropské centrální banky je angličtina.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Languages of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ EU. europarlamentti.info [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Irish lost in translation. POLITICO [online]. 2017-03-10 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Publications Office – Interinstitutional Style Guide – 7.2.4. Rules governing the languages in the institutions. publications.europa.eu [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ EUROPA - Education and Training - Action Plan Promoting language learning and linguistic diversity. web.archive.org [online]. 2010-04-18 [cit. 2021-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-18. 
  6. ↑ European parliament has 24 official languages, but MEPs prefer English. the Guardian [online]. 2014-05-21 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CAREY, Donal. English will remain the working language of the EU after Brexit. The Irish Times [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ English will not be an official EU language after Brexit, says senior MEP. POLITICO [online]. 2016-06-27 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Britain is leaving the EU, but its language will stay. The Economist. 2017-05-13. Dostupné online [cit. 2021-07-25]. ISSN 0013-0613. 
  10. ↑ EUR-Lex - 31958R0001 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Translation. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c Status regionálního jazyka v obcích, kde velikost menšinového obyvatelstva splňuje zákonnou hranici 20 %.
  13. ↑ Spolková země Šlesvicko-Holštýnsko
  14. ↑ a b Uznávaný menšinový jazyk.
  15. ↑ Údolí Aosty
  16. ↑ a b Status regionálního jazyka v určitých obcích ve spolkové zemi Burgenland
  17. ↑ V Istrijské župě
  18. ↑ Status regionálního jazyka v určitých obcích v oblasti slovinské Istrie
  19. ↑ Status regionálního jazyka v určitých obcích v regionu Zámuří
  20. ↑ Jižní Jutsko
  21. ↑ Jižní Tyrolsko
  22. ↑ Status regionálního jazyka v České republice za určitých okolností, které jsou definovány několika zákony.
  23. ↑ Furlansko-Julské Benátsko
  24. ↑ Vašská župa
  25. ↑ Status regionálního jazyka v některých obcích ve spolkové zemi Korutany
  26. ↑ EUR-Lex - 32004R0930 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ EUR-Lex - 32006R1738 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Croatian to become 24th EU language. EUobserver [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Embassy of the Russian Federation in the Greek Republic. web.archive.org [online]. 2011-02-27 [cit. 2021-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-27. 
  30. ↑ UNION, Publications Office of the European. Many tongues, one family : languages in the European Union.. op.europa.eu [online]. 2004-11-12 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Česko má nové oficiální národnostní menšiny. Vietnamce a Bělorusy. iDNES.cz [online]. 2013-07-03 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ KEATING, Dave. Despite Brexit, English Remains The EU’s Most Spoken Language By Far. Forbes [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-01-06 [cit. 2021-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-06. 
  34. ↑ FAQ for trainees who are applying: - European Commission. web.archive.org [online]. 2016-02-05 [cit. 2023-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-05. 
  35. ↑ Sprache: Warum Deutsch in der EU diskriminiert wird - WELT. DIE WELT [online]. 2015-10-02 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ EU-Kommission soll Deutsch als Sprache nutzen - WELT. DIE WELT [online]. 2011-11-15 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ Chirac upset by English address. news.bbc.co.uk. 2006-03-24. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. (anglicky) 
  38. ↑ French language losing its cachet? Au contraire! | Financial Times | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-10. 
  39. ↑ We’ll all be speaking German soon [online]. 2020-06-26 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Jazyky, mnohojazyčnost, jazyková politika │ Evropská unie. european-union.europa.eu [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 

Související články

  • Jazyky v Evropě
    • Angličtina v Evropě
    • Francouzština v Evropě
    • Němčina v Evropě
  • Evropský komisař pro mnohojazyčnost
  • Evropský den jazyků - 26. září
  • Jazyky Africké unie
  • Jazykové otázky týkající se eura
  • Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CDT) - Interaktivní terminologie pro Evropu (IATE)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Eu-official-languages-tree.svg
Autor: Azerty82, Licence: CC BY-SA 4.0
Family tree of E.U. official languages
Eurozone.svg
Eurozone
 
Countries using the Euro de jure
 
Countries and territories using the Euro de facto
 
EU member states that are outside the Eurozone
European stars.svg
The twelve golden European Union stars.
EP 2009 PIE.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of the 2009 European election by the groups in Parliament, intended to replace Image:Composition of the European Parliament.svg.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (EPPD)
 
Conservatives only (ECR)
 
Social Democrats (S&D)
 
Communist/Far-Left (EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (ALDE)
 
Green/Regionalist (,G/EFA)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (,EFD)
European Union legislative triangle.svg
Autor: aJAX, Licence: CC BY-SA 4.0
The legislative triangle of the European Union
EP Groups 1979-2009.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of each European election by their group in Parliament, intended to replace Image:Ep1979-2004.png.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The chart has no exact percentages on it because exact percentages vary dependent on which source you're looking at: the problems inherent in assembling results from multiple member states, who supply results in different languages at different dates, using different methods, means that even reliable sources differ slightly when compared to each other. To get around this problem, the percentages depicted are based on the agreed average on English Wikipedia.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (CD,EPP (79-92),EPP (92-99),FE,EPP-ED)
 
Conservatives only (C,ED,ECR)
 
Social Democrats (S,SOC,PES,S&D)
 
Communist/Far-Left (COM,LU,EUL,EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (L,LD,LDR,ERA,ELDR,ALDE)
 
National Conservatives (UDE,EPD,EDA,UFE,UEN)
 
Greens only (G)
 
Green/Regionalist (RBW (84-89),RBW (89-94),G/EFA)
 
Heterogeneous (CDI,TGI)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (EN,I-EN,EDD,IND/DEM,EFD)
 
Far-Right Nationalist (ER,DR,ITS)
Schengen Agreement map.svg
Autor: Ssolbergj; description by Martinvl, Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the extent of theSchengen Agreement.
 
Signatories to the Schengen Agreement
 
Signatories to the Common Travel Area (Cooperates with the Schengen Area)
 
Legally bound to join the Schengen Area