Jde v kráse

Jde v kráse
Anne Beatrix Wilmotová
Anne Beatrix Wilmotová
AutorGeorge Gordon Byron
Původní názevShe Walks in Beauty
PřekladatelJaroslav Vrchlický a Josef Václav Sládek
Jazykangličtina
Žánrlyrická báseň
Datum vydání1814
Česky vydáno1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde v kráse (1814, She Walks in Beauty) je krátká lyrická báseň anglického romantického básníka Georga Gordona Byrona napsaná v jambickém tetrametru. Tématem básně je výjimečná fyzická i vnitřní krása ženy bez jakéhokoliv náznaku vztahu mezi básníkem a touto ženou.[1]

K napsání básně byl Byron inspirován krásou paní Anne Beatrix Wilmotové, manželky Byronova bratrance sira Roberta Wilmota, se kterou se seznámil 11. června roku 1814 na jednom londýnském večírku. Báseň Byron ještě téhož roku poskytl ke zhudebnění židovskému skladateli Isaacu Nathanovi pro jejich společný cyklus Hebrejské melodie (1815, Hebrew Melodies), vzniklý převážně na motivy starozákonních textů.[2]

V průběhu času inspirovala báseň ke zhudebnění další skladatele, například Jeana Coultharda[3] nebo Erica Barnuma.[4] Britský hudební soubor Mediæval Bæbes zpívá celou báseň na svém albu The Huntress z roku 2012.[5]

Anglický text básně

She walks in beauty, like the night
Of cloudless climes and starry skies;
And all that's best of dark and bright
Meet in her aspect and her eyes
Thus mellow'd to that tender light
Which heaven to gaudy day denies.

One shade the more, one ray the less,
Had half impair'd the nameless grace
Which waves in every raven tress,
Or softly lightens o'er her face;
Where thoughts serenely sweet express
How pure, how dear their dwelling-place.

And on that cheek, and o'er that brow,
So soft, so calm, yet eloquent,
The smiles that win, the tints that glow,
But tell of days in goodness spent,
A mind at peace with all below,
A heart whose love is innocent!

České překlady

Báseň byla knižně uveřejněna v následujících knihách:

Jaroslav Vrchlický

Jde v kráse jak noc zářící,
jež bez mraků a plna hvězd;
stín s jasem v luzné směsici
jí v zrak i pohled vetkán jest
v to měkké světlo blažící,
jímž zářný den sám nemůž kvést.

O paprsk míň, neb o stín víc
a zpola čár je seslaben,
jenž vlá v havraním lesku kštic
a na čele plá přitlumen,
kde myšlének dí na tisíc,
jak dráh a čist jim stánek ten.

Na čele tom, na tvářích těch
vyprávi v tichu výmluvném
i luzný smích i barev žeh,
jak dobro sila v žití svém.
o duši, jíž vlá míru dech,
o srdci v lásce nevinném.[6]

Josef Václav Sládek

Jde v kráse, noc jak plná hvězd
bez jediného oblaku;
co v tmě i záři kouzla jest
má v zjevu svém i ve zraku
v tak měkkém světle, jak se nést
můž na zem jenom v soumraku.

Tu hlubší stín, tu mdlejší svit
by nevýslovný zmenšil lad,
jenž v havraních je vlasech skryt,
jejž měkce vidět v líci plát,
kde myšlének dí sladký klid,
jak blaze jim tu přebývat.

A na té tváři, na čele
tak něžném, klidném, výmluvném
vděk úsměvu, zář úběle
jen vypráví o dobru všem,
o duši v míru veselé
a srdcí v lásce nevinném.[6]

Hana Žantovská

Jde v kráse, jako chodívá
tma noci hvězdnou oblohou
a světla krása zářivá
i krása tmy v ní jedno jsou:
přísvitu něžná přediva,
jež pestré dny znát nemohou.

Snad každý stín, snad každý třpyt
navíc by půvab umenšil,
jenž v havraním je vlasu skryt,
zábleskem tvář jí osvětlil,
kde myšlenky se zdají dlít
tak čisté, jak zdroj čistý byl.

A na tváři a na čele
poklidném, mírném, výmluvném,
prozradí úsměv nesměle
dobro, jež je tu domovem,
dny v čisté lásce probdělé
a srdce vlídné k tvorům všem.[7]

Václav Z. J. Pinkava

Kráčí kol, plna noci krás
bezmračných končin hvězdnatých;
a výběr tmy a světla svaz
má v držení a očích svých:
Tak lahodí ji měkký jas
nebem dni upřen, než by ztich.

Stín přidat, paprsek či vzít,
krátil bych půvab bez jména,
havraní kadeř rozvlnit,
kol skrání lehce prostřena;
tvář, sladkých úvah dýše klid
mysli, jež v ní dlí, zasněna.

Na líci její, čele, kdež,
je lad a tichá výřečnost,
usměv zve, z něj nezáří než
dobrota zažitá a ctnost,
duše, jež mír všem snáší též,
a srdce lásky nevinnost![8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ She Walks In Beauty. Poetry by Heart.Dostupné online
  2. ↑ BONTEMPO, Eric. Isaac Nathan. Victorian Jewish Writers Project. Dostupné online
  3. ↑ She walks in beauty, like the night. The LiederNet Archive Dostupné online
  4. ↑ Student Composer Competition. Chanticleer. Dostupné online
  5. ↑ Mediæval Bæbes - "The Huntress". Femme Metal Webzine. Dostupné online
  6. ↑ a b Lorda Byrona Hebrejské melodie. Praha: František Šimáček 1890, dvojí překlad Jaroslava Vrchlického a Josefa Váckava Sládka. S. 6-9.
  7. ↑ Poutník z Albionu. Praha: Československý spisovatel 1981. Překlad Hana Žantovská. S. 51.
  8. ↑ Kráčí kol v kráse. Vybrané překlady básní z angličtiny. Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Anne Wilmot-Horton (née Horton) by Walker and Boutall c1890s (cropped).png
Photogravure of Lady Anne Wilmot-Horton made around the 1890s from an earlier lithograph. She was the subject of the 1814 poem She Walks in Beauty by Lord Byron.
According to Lane, William Coolidge (ed.) A.L.A. portrait index : index to portraits contained in printed books and periodicals, Volume II (1906) p. 718,[1] the work is derived from a previous creation by Sir Thomas Lawrence.