Ještěři

Jak číst taxoboxJeštěři
Stratigrafický výskyt: Perm až recent, před 260 miliony let - současnost
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
PodtřídaLepidosauria
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Lacertilia)
Günther, 1867
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěři (Lacertilia, též Sauria) jsou skupina živočichů z řádu šupinatých charakteristických plně vyvinutými končetinami, středním uchem a pohyblivými očními víčky. Jde o významnou skupinu současných plazů a vyskytují se prakticky na celém světě. Nejstarší prokazatelní zástupci kladu Sauria se objevili v prvohorním permu, v době před zhruba 260 miliony let.[1]

Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[2]

Charakteristika

U ještěrů jsou většinou plně vyvinuté končetiny, v případě jejich redukce zůstávají vždy alespoň zbytky pletenců a prsní kosti. Na lebce je výrazná streptostylie, to znamená, že quadratum je k lebce připojeno elastickými vazy a spojení je tak pohyblivé. Horní jařmový oblouk je redukovaný, tvrdé patro chybí, je vytvořeno jen pouzdro Jacobsonova orgánu. V evoluci ještěrů je patrný sklon ke splývání párů malých lebečních kostí, což pomáhá identifikaci jednotlivých skupin.

Mají vyvinutý bubínek, oční víčka jsou většinou pohyblivá, zornička kulatá nebo štěrbinovitá. Někdy se zachovávají zbytky temenního oka. Ocas ještěrů je často lámavý, se schopností autotomie – po odlomení se ještě chvíli mrská, čímž odláká pozornost predátora od unikajícího ještěra. Často mají schopnost regenerace končetin a odlomeného ocasu, jedná se o pozoruhodnou výjimku v rámci amniot.[3]

Většinou jsou vejcorodí a snášejí vejce s blanitou skořápkou, někteří jsou živorodí. Pářícím orgánem je párový hemipenis, některé druhy mají schopnost partenogeneze. Některé druhy se dokážou efektivně pohybovat pouze po zadních nohou a dosahovat tak i poměrně vysokých rychlostí běhu.[4]

Recentní (dnes žijící) druhy jsou zpravidla menšího vzrůstu, kromě robustních varanů, avšak ještěrka perlová, jejíž domovinou je Pyrenejský poloostrov, dorůstá délky téměř jednoho metru a váhy až 0,5 kg. Zástupci některých vymřelých skupin však dosahovali značné délky. Největšími zástupci byli zřejmě někteří mosasauři, např. rod Tylosaurus, Hainosaurus nebo samotný Mosasaurus, dosahující délky více než 15 metrů a hmotnosti kolem dvaceti tun.

Až do roku 2006 se uvádělo, že jen dva druhy ještěrů jsou jedovaté (korovec jedovatý a korovec mexický). Nicméně nedávno provedený rozsáhlý výzkum tento předpoklad zcela vyvrátil s tím, že jedovatých je mnoho desítek, možná i několik stovek z celkem více než 6500 druhů ještěrů.[5][6] Převážně jde o varany.[5]

Ještěři v Česku

V Česku žije několik druhů ještěrů, všechny jsou považovány za ohrožené druhy a jsou chráněné. Jedná se o slepýše křehkého (Anguis fragilis) z čeledi slepýšovití a čtyři druhy ještěrekještěrku obecnou (Lacerta agilis), ještěrku zelenou (Lacerta viridis), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a ještěrku zední (Podarcis muralis). Zavlečeným a vzácným druhem je gekon turecký (Hemidactylus turcicus).

Taxonomická poznámka

Ještěři jsou zřejmě parafyletickou skupinou, tedy na základě vnější podobnosti uměle vytvořeným taxonem, neboť někteří z nich jsou spíše příbuzní hadům či dvouplazům (pahadům)[zdroj?!].

Klasifikace

ještěrka zelená, Lacerta viridis
bazilišek zelený, Basiliscus plumifrons
slepýš křehký, Anguis fragilis
korovec jedovatý, Heloderma s. suspectum
varan smaragdový, Varanus prasinus

Podřád Lacertilia (Sauria)

  • †Čeleď Bavarisauridae
  • †Čeleď Eichstaettisauridae
  • Nadčeleď Iguania
    • †Čeleď Arretosauridae
    • †Čeleď Euposauridae
    • Čeleď Corytophanidae - baziliškovití
    • Čeleď Iguanidae - leguánovití
    • Čeleď Phrynosomatidae - ropušníkovití
    • Čeleď Polychrotidae - anolisovití
    • Čeleď Tropiduridae - trnoleguánovití
    • Čeleď Crotaphytidae - leguánovcovití
    • Čeleď Opluridae oplurovití
    • Čeleď Hoplocercidae hoplocerkovití
    • †Čeleď Priscagamidae
    • †Čeleď Isodontosauridae
    • Čeleď Agamidae - agamovití
    • Čeleď Chamaeleonidae - chameleonovití
  • Nadčeleď Gekkota
    • Čeleď Gekkonidae - gekonovití
    • Čeleď Pygopodidae - dvounožkovití
    • Čeleď Dibamidae - beznožkovití
  • Nadčeleď Scincomorpha
    • †Čeleď Paramacellodidae
    • †Čeleď Slavoiidae
    • Čeleď Scincidae - scinkovití
    • Čeleď Cordylidae - kruhochvostovití
    • Čeleď Gerrhosauridae - ještěrkovcovití
    • Čeleď Xantusiidae - xantusiovití
    • Čeleď Lacertidae - ještěrkovití
    • †Čeleď Mongolochamopidae
    • †Čeleď Adamisauridae
    • Čeleď Teiidae - tejovití
    • Čeleď Gymnophthalmidae - tejovčíkovití
  • Nadčeleď Anguimorpha
    • Čeleď Anguidae - slepýšovití
    • Čeleď Anniellidae - hadovcovití
    • Čeleď Xenosauridae - krokodýlovcovití
  • Nadčeleď Varanoidea
    • Čeleď Varanidae - varanovití
    • Čeleď Lanthanotidae varanovcovití
    • Čeleď Helodermatidae korovcovití
    • †Čeleď Mosasauridae - mosasauři

Odkazy

Reference

  1. Christopher T. Griffin, Michelle R. Stocker, Caitlin Colleary, Candice M. Stefanic, Emily J. Lessner, Mitchell Riegler, Kiersten Formoso, Krista Koeller & Sterling J. Nesbitt (2020). Assessing ontogenetic maturity in extinct saurian reptiles. Biological Reviews. doi: https://doi.org/10.1111/brv.12666
  2. SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. října 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. Lorenzo Alibardi (2019). Tail regeneration in Lepidosauria as an exception to the generalized lack of organ regeneration in amniotes. Journal of Experimental Zoology Part B: Molecular and Developmental Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/jez.b.22901
  4. Chase T. Kinsey & Lance D. McBrayer (2018). Forelimb position affects facultative bipedal locomotion in lizards. Journal of Experimental Biology: jeb.185975. doi: 10.1242/jeb.185975
  5. a b Venomous lizards - Venomous, Poisonous, Dangerous, and other Wonders. sites.google.com [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  6. Species Statistics (2018). www.reptile-database.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Green.tree.monitor.lizard.arp.jpg

Green tree monitor lizard Varanus prasinus at Bristol Zoo, Bristol, England. There are two here, head to tail.

Photographed by Adrian Pingstone in September 2005 and released to the public domain.
Gila.monster.arp.jpg

Gila (pronounced "Heela") monster Heloderma s. suspectum at Bristol Zoo, Bristol, England.

Photographed by Adrian Pingstone in May 2005 and released to the public domain.
Lacerta viridis.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Anguidae.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Haeckel Lacertilia.jpg
Haeckel Lacertilia big spots.jpg
  1. Chamaeleon montium (Buchholz) = Trioceros montium/Chamaeleo montium Buchholz, 1874 (See Trioceros montium)
  2. Lophyrus tigrinus (Duméril) = Gonocephalus chamaeleontinus Laurenti, 1768 (See Gonocephalus chamaeleontinus)
  3. Draconellus volans (Linné) = Draco volans Linnaeus, 1758 (See Draco volans)
  4. Phrynosoma cornutum (Wiegmann) = Phrynosoma cornutum (Harlan, 1825) (See Phrynosoma cornutum)
  5. Ptychozoon homalocephalum (Kuhl) = Ptychozoon kuhli Stejneger, 1902 (See Ptychozoon kuhli)
  6. Basiliscus americanus (Daudin) = Basiliscus basiliscus (Linnaeus, 1758) (See Basiliscus basiliscus)
  7. Chlamydosaurus kingii (Gray) = Chlamydosaurus kingii Gray, 1827 (See Chlamydosaurus kingii)
  8. Moloch horridus (Gray) = Moloch horridus Gray, 1841 (See Moloch horridus)

English:

  1. Cameroon Sailfin Chameleon
  2. Chameleon Forest Dragon
  3. Flying Dragon
  4. Texas Horned Lizard
  5. Kuhl's Flying Gecko
  6. Common Basilisk
  7. Frill-necked Lizard
  8. Thorny Devil

The 79th lithographic plate from Ernst Haeckel's Kunstformen der Natur (1904) depicts a variety of lizards, or Lacertilia. In terms of evolutionary relationships, these eight lizards demonstrate the diversity of the suborder Lacertilia, which has been replaced by an array of new suborders and infraorders in recent classifications. Unusual species of chameleon and gonocephalus are at the top; the second row has a flying dragon and a Texas horned lizard; the third row has a flying gecko and a common basilisk; on the bottom row are the aptly named frill-necked lizard and the Thorny Devil. As in many of Haeckel's prints, the colors and spatial composition are more of an aesthetic choice than a reproduction of nature; the lithographer Adolf Glitsch worked directly from Haeckel's sketches rather than from first-hand specimens.
(Olaf Breidbach (2004): Visions of Nature: The Art and Science of Ernst Haeckel. Prestel, New York, USA.)

Full text description (in German):