Ježkovice

Ježkovice
Panorama Ježkovic
Panorama Ježkovic
Znak obce JežkoviceVlajka obce Ježkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0646 593125
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVyškov
Okres (LAU 1)Vyškov (CZ0646)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel381 (2022)[1]
Rozloha11,68 km²
Katastrální územíJežkovice na Moravě
Nadmořská výška412 m n. m.
PSČ683 04
Počet domů172 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJežkovice 31
683 04 Drnovice
obec.jezkovice@tiscali.cz
StarostaJosef Pořízek
Oficiální web: www.obecjezkovice.cz
Ježkovice na mapě
Ježkovice
Další údaje
Kód obce593125
Kód části obce59480
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ježkovice (německy: Jeschkowitz) jsou obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov s 381[1] obyvateli. Nacházejí se 9 km západně od města Vyškov na jižních svazích Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 450 m n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves, zužující se k severozápadu, a protéká jí potok Drnůvka ústící do potoka Rostěnického. Dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá vodní nádrž Opatovice, zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí.

Ježkovice byly po značnou část své historie součástí račického panství. V obci v těsném blízkosti hřbitova stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavená v roce 1939. Dnešní obec je od roku 2000 součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce.

Historie

Počátky obce

Erb Šternberků

Obec s ježkovickým panským dvorem byla po značnou část své historie součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) Račice.[3][4] První písemná zmínka o obci pochází z 13. prosince 1375, kdy litomyšlský biskup Albrecht Aleš ze Šternberka a jeho příbuzný Petr ze Šternberka dosvědčili, že budou respektovat výrok soudu, který Albrechtovi ukládal převést račické panství i s Ježkovicemi na Petra ze Šternberka.[5]

Do rukou pánů ze Šternberka se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albrecht ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí Račice i Ježkovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal Petrovi z Kravař a Plumlova, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic. Po jeho smrti zdědil račické panství jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova, který padl v roce 1420 v bitvě pod Vyšehradem. Panství zdědil jeho bratranec Petr z Kravař a Strážnice, který stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad.[4]

Novověk

Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Ježkovice, Račice i s hradem, Petr z Konice a Vok V. z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař a Strážnice. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.[4] Jejím manželem byl Václav z Boskovic, který zemřel již roku 1482 a tak Kunka roku 1510 odkázala račické panství svému synovi Ladislavovi z Boskovic. Ten zemřel již o deset let později a panství zdědil jeho synu Kryštof z Boskovic. Ten pak své majetky rozprodával a račiské panství přenechal Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze ho získal Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.[4]

Janův syn Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Ježkovice i Račice Janu Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostaly panské dvory v Račicích i Ježkovicích do rukou Haugviců z Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž Račice i Ježkovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym.[4]

Bernardův synovec Hanuš nechal panství zvelebit a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše na zámku připomíná pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku. Panství račické pak koupil Karl Willinger ze Schonenperku a ten jej obratem i s obcí Ježkovice prodal roku 1630 slezskému komornímu radovi Horaciovi Forno. Jeho syn Karel František Forno roku 1670 prodal panství račické hraběti Julianu Braida-Ronsecca et Corigliano, jenž pocházel z Kalábrie v neapolském království.[3]

Italský rod Braidů vlastnil račické panství včetně Ježkovic po dlouhých 130 let (1670–1800). Poslední z rodu Braidů Karel Antonín prodal račické panství Janu Františku Heinischovi z Haydenburku. V roce 1802 byl majitelem račického panství i panského dvoru v Ježkovicích Jan Huška z Račitzburku a v roce 1830 Antonín Hermann.[4]

Industrializace

Detail pomníku kapitulace

Ježkovice byla spjata s račickým panstvím až do roku 1926, kdy byly během pozemkové reformy z panství vyčleněny dvory v Ježkovicích a v Podomí. V místních volbách v roce 1929 zvítězila komunistická strana a v roce 1935 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu před komunisty a národními socialisty, kteří obdrželi stejný počet hlasů. Během druhé světové války zasáhly boje i obec Ježkovice, kdy zde bylo sestřeleno sovětské bombardovací letadlo a vedl se i pouliční boj v obci. Němci byli tehdy z obce vytlačeni směrem k Ruprechtovu. V poslední den války, 9. května 1945, vyvěsili Němci na okraji lesa asi 300 metrů severně od obce bílý prapor kapitulace. Na tomto místě dnes stojí pomník.[6]

V prvních volbách po druhé světové válce zvítězila v obci se 152 hlasy komunistická strana.[7] V obci tak začaly postupně vznikat masové organizace jako byl Svazarm, Československý svaz mládeže nebo Svaz československo-sovětského přátelství. V roce 1953 vznikla v obci kulturní organizace Osvětová beseda. Kino od roku 1950 promítalo filmy jednou za 14 dní. V následujících letech byla založena Mateřská škola či Lidová knihovna.[7]

Současnost

Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. Je zde evidováno 74 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[8] Obec byla elektrifikována v roce 1933 a plynofikována v roce 1999. Vodovod byl zbudován v devadesátých letech z rakoveckého údolí zásobující pitnou vodou obce Ježkovice a Ruprechtov. Dnes je v obci přibližně 170 popisných čísel, z čehož třetina slouží k rekreaci a chalupaření.[9]

Politika

Obecní úřad a bývalá škola (2008)

Zastupitelstvo a starosta

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Zastupitelé pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Ježkovicích volební účast 58,8 %[10] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci KDU-ČSL):[11]

Volby 2006Počet hlasůPočet mandátů
KDU-ČSL10287

Starostou tak byl zvolen pro funkční období 2006–2010 Josef Pořízek z KDU-ČSL a místostarostkou Anežka Kocourková z téže politické strany. Josef Pořízek byl opětovně zvolen starostou také na ustavujícím zasedání zastupitelstva v roce 2014.

Vlajka a znak

Obecní znak a prapor byl Ježkovicím udělen usnesením poslanecké sněmovny dne 12. září 2002. Popis znaku zní: V modrém štítě na zeleném návrší stříbrný ježek nesoucí na bodlinách tři zlatá jablka.[12] Popis vlajky zní: List tvoří dva svislé pruhy, modrý a pilovitý bílý s pěti zuby. V modrém pruhu tři žlutá jablka pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[12]

Slavnostní svěcení obecních insignií, tedy praporu a znaku, proběhlo 5. června 2004 v ježkovické kapli Nejsvětějšího Srdce Páně. Světící obřad provedl brněnský biskup Vojtěch Cikrle za účasti dalších významných osobností z oblasti světské i duchovní. Autorem ježkovických insignií je Miroslav J. V. Pavlů.[13]

Přírodní poměry

Pohled na kapli Nejsvětějšího Srdce Páně a okolní krajinu

Obec Ježkovice leží 9 km západně od okresního města Vyškov na území katastru o rozloze 1169 hektarů, z toho 835 ha lesa, 239 ha polí, 37 ha luk a 3 hektary pastvin. Řadí se mezi největší katastry vyškovského okresu.[14] Sousedí na západě s obcí Ruprechtov, na severu s Rychtářovem a Pařezovicemi, na východě s Drnovicemi a Vyškovem a na jihu s Račicemi a Pístovicemi.

Jeden ze dvou rybníčků

Obec leží v průměrné nadmořské výšce 400 m n. m. Ze všech světových stran je obklopena lesy a je považována za vstupní bránu Drahanské vrchoviny.[15] Nejvyšším bodem katastrálního území obce je vrch hradiska Černov o výšce 504 m n. m.[16] Nachází se přibližně 5 km od Ježkovic směrem na Ruprechtov poblíž pomníku sovětských letců. V Ježkovicích pramení potok Drnůvka, který ústí do Rostěnického potoka a dále pak do řeky Haná. Západním směrem od obce jsou dva malé rybníčky zbudované jako hasičské nádrže a dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá vodní nádrž Opatovice, zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. Na západ od Ježkovic je oblast přírodního parku Rakovecké údolí.

Klimatické podmínky

Podnebí na celém Vyškovsku patří klimatologicky do oblasti Českomoravské vrchoviny. Projevuje se zde blízkost Drahanské vysočiny s pravidelnými a častými větry přinášejícími čerstvý vzduch z lesů Drahanské vysočiny. Nejčastěji zde vanou západní a severní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních s průměrnou rychlostí 3 m/s.[17]

Ježkovice leží v mírně teplé oblasti, kde je za rok v průměru 40–50 letních dní, 110–130 mrazových dní, lednová teplota je zde –2 až –3 stupňů Celsia a v červenci 17–18 stupňů. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 400 až 450 mm a v zimním období 200 až 250 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 50–60 za rok.[5]

Obyvatelstvo

Struktura

Ježkovice jsou malou horskou obcí, jež v roce 1930 měla 623 obyvatel s absolutní většinou české národnosti.[18] O třicet let později v roce 1960 poklesl počet obyvatel na 591 osob, 286 mužů a 305 žen.[5] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 381 obyvatel. Z nich bylo 188 mužů a 193 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,9 let.

Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 368 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,2 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 12,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,9 %. Z celkem 321 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,2 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,5 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 197 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67 % patřilo mezi zaměstnance, 3 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,3 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[19] Úhrnem 184 obyvatel obce (což je 50 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 106 obyvatel bylo Moravanů a 1 Slováků. Celých 152 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[19]

Kaple u hřbitova (2008)

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[20][21][22]

Místní části1791183418691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatelčást Ježkovice (dříve Ješkovice)374548638696725739716685623550591503484394382368
Počet domůčást Ježkovice52808590106115118118128139138132133155155162
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Věková struktura obyvatel obce Ježkovice roku 2011

Náboženský život

Obec Ježkovice spadá pod římskokatolickou farnost Drnovice v děkanství slavkovském. Náleží tak pod správu farního kostela svatého Vavřince v Drnovicích. V těsné blízkosti obecního hřbitova stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z třicátých let 20. století. Ke vzniku této kaple značnou měrou přispěl páter Korčián.[9] Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 se k víře hlásí 150 obyvatel, z toho 110 k římskokatolické církvi, 24 k Církvi československé husitské a jeden k Českobratrské církvi evangelické.[23]

Rodáci a další osobnosti

Školství a kultura

Od roku 1854 měla obec vlastní obecní školu jednotřídku a od roku 1900 byla rozšířena na dvojtřídku a posléze na trojtřídku. Škola v dnešní době není funkční a v bývalé budově dnes sídlí obecní úřad a mateřská škola, která je v provozu jako příspěvková organizace od roku 1953. Děti tak dojíždí do základních škol v Račicích, Drnovicích nebo do některé z vyškovských škol.[24]

V obci působilo před druhou světovou válkou několik společenských organizací: Čtenářský spolek Svornost od roku 1885, Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1887, korporace místního odboru Národní jednoty vznikla v roce 1908 a sokolská organizace v obci působí od roku 1921. Poté byla založena i Dělnická tělocvičná jednota propojená s komunistickou stranou a v roce 1924 zde působil spolek Domovina. Dnes v Ježkovicích stále působí organizace Sokol a s ní spojené oddíly tenisu a kopané.[5][25]

Obec každoročně pořádá menší kulturní akce, jako je únorový masopust, červnový den dětí či prosincovou mikulášskou nadílku. Pro konání kulturních akcí je možné využívat malou tělocvičnu nebo obecní knihovnu.[26] V obci se nachází tenisový areál sloužící tenisovému klubu TJ Sokol Ježkovice. Areál má dva antukové tenisové kurty, jeden kurt pro nohejbal a volejbal a tenisovou tréninkovou stěnu. Nad tímto areálem je fotbalové hřiště patřící ježkovickému oddílu kopané.[27]

Doprava, průmysl a zemědělství

Začátkem 19. století se v obci začala rozvíjet soukenická výroba. Byly zde vybudovány dvě malé továrny až s dvaceti stavy. O pár let později zde byla zahájena výroba perleťových knoflíků. V roce 1933 bylo v Ježkovicích vytvořeno lesní družstvo, které od račického velkostatku odkoupilo 10 ha lesa a od roku 1948 provozovalo i svou pilu.[28] V roce 1950 bylo v obci založeno zemědělské družstvo s 35 členy, které obhospodařuje dodnes většinu polí na katastrálním území obce. V roce 1956 byl v areálu družstva postaven nový kravín a adaptován vepřín. O tři roky později byly přistavěny dvě drůbežárny.[14]

Dopravní struktura a obslužnost je zajištěna komunikací druhé třídy (II/379), již lze označit za dopravní osu SO Drahanská vrchovina,[18] neboť vychází z Vyškova a vede přes Drnovice, Ježkovice, Ruprechtov a Podomí do Blanska. Od 1. ledna 2004 je obec napojena na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Do obce tak zajíždí linka č. 167 dopravců ČSAD Vyškov a ČAD Blansko zajišťující pravidelné spojení měst Vyškova a Blanska s návazností na Brno.[29]

Na katastrálním území Ježkovic se dnes nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je zakázková výroba plastových obalů nebo sídlo firmy pro vnitrostátní a mezistátní autodopravu.[30]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
Pomník kapitulace německé armády z 2. světové války.

Na začátku obce směrem na Drnovice stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavená v roce 1939. V obci a jejím blízkém okolí je zaznamenáno 7 drobných sakrálních památek.[31] Na konci obce směrem na Ruprechtov se nachází pomník kapitulace německé armády z druhé světové války. Tento kamenný hranol stojící u lesa symbolizuje ukončení války. Ve středu obce, naproti obecnímu úřadu stojí zvonička s obrazem svatého Floriána a kamenným křížem z roku 1860. V Ježkovicích stojí dva kamenné kříže, jeden uprostřed hřbitova z roku 1884 a druhý před hřbitovem na výjezdu z Ježkovic směrem na Drnovice. Ve středu obce je též pomník obětem první světové války, na němž je plastika ženy s dítětem a osmnáct vytesaných jmen obětí války. V lese, přibližně 5 km od Ježkovic směrem na Ruprechtov, stojí pomník dvou sovětských letců, kteří zde byli sestřeleni dne 25. dubna 1945 v bombardovacím letadle Douglas A-20.[6]

Na katastru obce jsou významná archeologické lokality – dvě keltská hradiště (starší "Černov" ze starší doby laténské, datované do doby kolem r. 400 př. n. l., a mladší hradiště Na Zbitých z pozdní doby laténské, z 2. a 1. století př. n. l.), dále pak významná lokalita a zřícenina hradu Kuchlov.[31]

Region

Rekreace a turistický ruch

Turistický rozcestník

Zvlněná krajina katastrálního území Ježkovic, jejíž nadmořská výška se pohybuje v intervalu 300–500 m n. m., skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. Přes obec prochází zelená turistická značka z Vyškova do Ruprechtova a žlutá turistická značka vedoucí do oblasti Moravského krasu a opačným směrem k vodní nádrži Opatovice. Obec též protíná cyklostezka Srdcem jižní Moravy číslo 5071 z Blanska do Vyškova.[32]

Mikroregion Drahanská vrchovina

Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[33] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[34] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanské vrchoviny vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[35]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b Z historie obce [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008 [cit. 2008-04-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 407–410. 
  5. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 349. 
  6. a b KLETEČKA, Zdeněk. Po stopách protifašistického boje na Vyškovsku. Vyškov: OV KSČ Vyškov, 1987. S. 45-46. 
  7. a b Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov: Vyškov, 1960. 
  8. Veřejná databáze ČSÚ [online]. ČSÚ, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-09-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. a b Informační tabule v obci Ježkovice na souřadnicích 49°17'57.048"N, 16°53'34.905"E
  10. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Ježkovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online. 
  11. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Ježkovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online. 
  12. a b Rekos [online]. Praha: Poslanecká sněmovna ČR, 2002-9-12, rev. 2002-9-12 [cit. 2008-08-26]. Dostupné online. 
  13. Slavnostní svěcení obecních insignií [online]. Ježkovice: Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003 [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. 
  14. a b Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov: Vyškov, 1960. 
  15. Vlastivědná příručka soudního okresu Vyškovského. Vyškov: Budeč, 1925. 
  16. http://www.mapy.cz (Loc: 49°18'35.673"N, 16°51'59.998"E)
  17. Nekuda str. 24–26
  18. a b Strategický plán Leader na období 2007-2013 [PDF]. www.spolecnacesta.cz, 2007, rev. 2007 [cit. 2008-09-05]. S. tab.č.3. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. a b Ježkovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 
  20. Ježkovice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-08-05]. Dostupné online. 
  21. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Ježkovice, s. 489. 
  22. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. 
  23. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Ježkovice: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24 [cit. 2008-08-24]. Dostupné online. 
  24. BARTOŠ, Josef; MACHAČ, Jan. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava: Profil, 1986. S. 196. 
  25. Historie obce [online]. Ježkovice: Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003 [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. 
  26. Kultura [online]. www.drahanska-vrchovina.cz, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  27. Sport Ježkovice [online]. Ježkovice: Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003 [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. 
  28. Mikroregion - obec Ježkovice [online]. www.drahanska-vrchovina.cz, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  29. IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-05-05]. Dostupné online. 
  30. Firmy Ježkovice [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. 
  31. a b Drobné sakrální stavby v Ježkovicích [online]. Ježkovice: Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003 [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. 
  32. Cyklostezka srdcem Jižní Moravy [online]. cyklistika.infocesko.cz, 2006-2-27, rev. 2006-2-27 [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. 
  33. Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-26. 
  34. Mikroregion Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné online. 
  35. Zdravý mikroregion - Základní informace [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • BARTOŠ, Josef; MACHAČ, Jan. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava: Profil, 1986. S. 196. 
  • KLETEČKA, Zdeněk. Po stopách protifašistického boje na Vyškovsku. Vyškov: OV KSČ Vyškov, 1987. 
  • Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov: Vyškov, 1960. 
  • Vlastivědná příručka soudního okresu Vyškovského. Vyškov: Budeč, 1925. 
  • Drahanská vrchovina - mikroregion. Vyškov: Sdružení obcí, 2001. 

Související články

Externí odkazy

Růžice kompasuRuprechtovRychtářovPařezoviceRůžice kompasu
BukovinkaSeverOpatovice
Západ   Ježkovice   Východ
Jih
RačicePístoviceVyškov

Média použitá na této stránce

Ježkovice znak.jpg
Znak obce Ježkovice, okres Vyškov. V modrém štítě na zeleném návrší stříbrný ježek nesoucí na bodlinách tři zlatá jablka.
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
Vlajka jezkovice.svg
Autor: Jana Lusková, Licence: CC BY 3.0
Vlajka obce Ježkovice
Ježkovice - rybník.JPG
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - rybník (Vyškov- Czech republic)
Panorama Jezkovice.jpg
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY 2.5
celkový pohled Ježkovice (Vyškov- Czech republic)
Znak Sternbergů.jpg
Barevný znak Sternbergů
Ježkovice mapa.png
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC-BY-SA-3.0
Hranice Ježkovice (Vyškov- Czech republic)
Ježkovice - obecní úřad.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - obecní úřad(Vyškov- Czech republic)
Ježkovice - pomník kapitulace německé armády.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - pomník kapitulace německé armády z 2. světové války (Vyškov- Czech republic)
Ježkovice kaple u hřbitova.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - kaple u hřbitova(Vyškov- Czech republic)
Ježkovice - detail pomníku.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - detail pomníku (Vyškov- Czech republic)
Ježkovice pohled.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice -krajina (Vyškov- Czech republic)
Ježkovice - rozcestník.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Ježkovice - rozcestník v obci (Vyškov- Czech republic)