Jeřáb barrandienský

Jak číst taxoboxJeřáb barrandienský
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
PodčeleďAmygdaloideae
Rodjeřáb (Sorbus)
PodrodTorminaria
Binomické jméno
Sorbus barrandienica
Vít, M. Lepší et P. Lepší, 2012
Synonyma
  • Karpatiosorbus barrandienica
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb barrandienský (Sorbus barrandienica) je opadavý listnatý strom, endemit Českého krasu. Je hybridogenní apomiktický druhtriploidní sadou chromozomů, který vznikl ustáleným křížením jeřábu mukujeřábem břekem. Byl na základě pečlivé biosystematické revize odlišen od velice podobného jeřábu krasového a popsán českými biology až roku 2012.[2][3][4]

Rozšíření

Tento druh není hojný a je zastoupen jen malými populacemi. Stromy jeřábu barrandienského rostou celkem na deseti místech ve středních Čechách, na území mezi Berounem a Prahou. Devět z nich se rozkládá na levém břehu řeky Berounky a osm z nich je v Národní přírodní rezervaci Karlštejn, mezi městysem Karlštejnem a obcí Hostim u Berouna. Nejvýchodnější místo výskytu je u Karlštejna, nejsevernější i nejzápadnější u obce Svatý Jan pod Skalou a nejjižnější je izolovaná lokalita na pravém břehu Berounky na kopci Mramor poblíž obce Liteň. Střed současného rozšíření je v blízkosti vrchu Doutnáč (433 m n. m.) mezi obcemi Srbsko a Bubovice. Největší vzdálenost dělící jednotlivé lokality není větší než 8 km.

Roste v regionu s teplým a mírným klimatem, s průměrnou roční teplotu od 7 do 9 °C a srážkami v toleranci 500 až 600 mm. Středoevropskou zimu strom bez poškození přežívá. Průměrná nadmořská výška se pohybuje od 340 m n. m. (vrch Plešivec) do 450 m (vrch Mramor).[3][4][5][6]

Ekologie

Jeřáb barrandienský je světlomilný druh vyskytující se většinou na vápenitých a živinami bohatých, obvykle skeletovitých půdách na bazickém podloží, většina jeho lokalit je situována na jižní a jihozápadní svahy. Roste v teplomilných a mezofilních dubohabrových lesích na nevysokých skalnatých svazích. Vyskytuje se na vrcholcích kopců, obvykle v otevřených lesích či po zalesněných okrajích trávníků a křovin, někdy také v suchých travních porostech mezi kameny. Ve stínu neplodí a při silném nedostatku světla hyne, proto bývá v lesním podrostu sterilní a neprodukuje plody.[2][3][7]

Popis

Strom dorůstá do 12 m výšky a mívá kmen s obvodem do 0,55 m a se šedou, v mládí hladkou kůrou. Mladé výhony jsou nejprve řídce plstnaté, potom olysávají. Pupeny jsou úzce vejčité až vejčité, dlouhé 7 až 14 mm a široké 3 až 6 mm, šupiny mají zelené s úzkými hnědými okraji.

Listy na asi 2 cm řapících jsou jednoduché, víceméně elipsovité, ploché, slabě lesklé, svrchu jsou tmavě zelené a vespod žlutavě šedozelené. Jejich čepel dlouhá 8,8 až 10,3 cm a široká 6,7 až 7,4 cm je nejširší ve 29 až 42 % délky, měřeno od špičky. Čepel je pravidelně laločnatá, laloky ukončující sedm až devět hlavních žilek jsou pilovité nebo dvojitě pilovité s  podstatně většími, ostře zahrocenými zuby; ostatní zuby jsou menší. Zářez mezi druhým a třetím lalokem směrem od řapíku je poněkud delší, nejčastěji bývá velký od 4,5 do 6 mm.

Květy jsou bělavé, vonné, pětičetné a vytvářejí kompaktní květenství chocholík, obsahující padesát až šedesát oboupohlavných květů. Kališní lístky jsou zelené, bývají dlouhé 2,5 až 3,5 cm, široké 2,8 až 3 mm, trojúhelníkovitého tvaru se zahroceným vrcholem a po odkvětů neopadají, ale zůstanou suché a vzpřímené na plodu. Korunní lístky jsou bělavé, dlouhé 6,2 až 6,9 mm, široké 4,5 až 4,9 mm, bývají široce vejčité až široce eliptické, konkávní a mají krátký dráp. V květu bývá asi dvacet tyčinek s bělavými nitkami a světle žlutými prašníky. Dvě čnělky nesou ploché blizny asi 0,7 mm široké.

Plod je téměř kulovitá, oranžová až oranžově červená malvice dlouhá 12 až 13 mm a široká 12 až 12,5 mm. Na povrchu je lysá, lesklá a má okrové lenticely, obsahuje obvykle jedno chlupaté semeno. Přestože květy produkují nektar a bývají navštíveny hmyzem, plody se vyvíjejí převážně apomikticky. Malvice jsou lidem nechutné a se stromu je s nastupující zimou sezobávají ptáci, kteří roznášejí semena po okolí. Přezrálé plody opadají a jsou potravou drobným hlodavcům.[2][3][7]

Možnost záměny

Jeřáb barrandienský roste společně s dalšími druhy. Nejpodobnějším je jeřáb krasový, jehož čepele jsou vejčité až široce eliptické, někdy lžícovitě prohnuté, na bázi většinou zaokrouhlené nebo široce klínovité, zářez mezi druhým a třetím lalokem má kratší než 4 cm a plody jsou často stejně široké jak dlouhé, někdy dokonce i širší. Tvarem listů je sice podobný jeřábu muku, ty ale nemají laločnatou čepel. Někdy roste i ve společnosti jeřábu dunajského, jenž se zase vyznačuje nápadně tuhými kosočtverečnými listy.[2][3]

Ohrožení

Hlavní hrozbou pro tento druh jsou změny v lesním hospodaření, které v minulosti tradičně udržovalo světlý, otevřený les. Nyní dochází ke změnám ve skladbě lesů a zahuštěný les s vysokými stromy není vhodný pro jeho reprodukci a přežití. Je druhem velmi náročným na světlo a ve stínu nekvete a nemá plody. Vyskytuje se na ploše asi 20 km² a je tvořen přibližně padesáti jedinci, mnozí z nich jsou již staří a na většině lokalit chybí nové semenáče.

Jeřáb barrandienský je veden v "Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-cévnaté rostliny" z roku 2017 v kategorii kriticky ohrožených druhů (C1b). Obdobně je hodnocen i Mezinárodním svazem ochrany přírody IUCN.[2][5][7][8][9]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
  2. a b c d e MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jeřáb barrandienský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 27.05.2013 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  3. a b c d e VÍT, Petr; LEPŠÍ, Martin; LEPŠÍ, Petr. There is no diploid apomict among Czech Sorbus species: a biosystematic revision of S. eximia and discovery of S. barrandienica. S. 71–96. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012-01-26 [cit. 2022-05-10]. Roč. 84, čís. 1, s. 71–96. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  4. a b BURIÁNEK, Václav; NOVOTNÝ, Petr. Metodická příručka k určování domácích druhů jeřábů [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i, rev. 2019-07 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  5. a b KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. S. 459–544. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2016 [cit. 2022-05-10]. Roč. 88, s. 459–544. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  6. POWO: Sorbus barrandienica [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Sorbus barrandienica [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  8. GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2022-04-04]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné online. ISSN 1211-3603. 
  9. BEECH, E.; RIVERS, M. C. IUCN Red List of Threatened Species: Sorbus barrandienica [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2017 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
No living being photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějícího obrázku živého tvora v češtině
Status iucn3.1 CR cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5