Jeřáb rajský

Jak číst taxoboxJeřáb rajský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenStrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
TřídaPtáci (Aves)
PodtřídaLetci (Neognathae)
ŘádKrátkokřídlí (Ralliformes)
ČeleďJeřábovití (Gruidae)
RodJeřáb (Anthropoides)
Binomické jméno
Anthropoides paradiseus
A. A. H. Lichtenstein, 1793
Synonyma
  • Anthropoides paradisea
  • Grus paradisea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb rajský (Anthropoides paradisea, příp. Anthropoides paradiseus, nebo také Grus paradisea) je šedobíle zbarvený pták s černým ocasem, vysoký asi 115 cm, původem z Jihoafrické republiky. Je také považován za národního ptáka Jihoafrické republiky. Poprvé jej v roce 1793 popsal A. A. Lichtenstein.

Popis

(c) kally333, CC BY 2.0 de
Hlava jeřába rajského

Jeřáb rajský je vysoký pták, který žije se zdržuje především u země. Na výšku má okolo 100 až 120 cm, rozpětí křídel je 180 až 200 cm a váží 3,6 až 6,2 kg. Samotné křídlo měří okolo 55 cm. Výška, váha i rozpětí křídel záleží na tom, kde daný jednotlivec žije a na potravě a jejím množství. Tento jeřáb má světle modrošedé barvy, které směrem k hlavě tmavnou. Na rozdíl od většiny ostatních jeřábů má relativně velkou hlavu a poměrně tenký krk. Mláďata jsou o něco světlejší se žlutohnědým zbarvením na hlavě, a bez dlouhého ocasního peří.

Výskyt a preferované prostředí

Tento pták se vyskytuje především v jižní Africe, výjimečně i na jihovýchodě tohoto kontinentu.

Jařáb rajský vyhledává především suché travnaté pahorkatiny s řídkým stromovým porostem, kde se může v případě potřeby schovat. V době hnízdění dávají přednost hnízdění v horských nebo mokřadních oblastech, přestože běžně vyhledávají suchá místa. Běžně se nacházejí v nadmořské výšce 1300 až 2000 metrů. Jedná se o stěhovavé ptáky, takže na zimu je můžeme vidět i v nížinách. Poslední dobou se jim daří v okolí zemědělských oblastí Western Cape, kde jejich počty rostou, přesto se stále jedná o ohrožený druh.

Hlava jeřába rajského zpředu
Hlava jeřába rajského zpředu

Ekologie

Jeřáb rajský se mimo období rozmnožování shromažďuje do skupin, kde vládne přísná hierarchie. Dominantní jsou vždy dospělí samci a nemusí se jednat jen o příslušníky druhu jeřáb rajský, ale i o jiné jeřáby. Během období hnízdění jsou poměrně agresivní vůči jiným zvířatům, i vůči býložravcům, jiným jeřábovitým, nebo i lidem.

Hnízdí od října do prosince. Hnízdo má kupovitý tvar, často je umístěno v mělké vodě. Samice snáší dvě vejce, která inkubuje asi po dobu 30 dní. Po vylíhnutí oba rodiče vodí mláďata asi 4 měsíce. Již dva dny po vylíhnutí umí mláďata dobře chodit i plavat. Krmí je většinou matka, a to vyvržením natrávené potravy. Při dalším obdobím rozmnožování je rodiče vyženou a mláďata si najdou vlastní skupinu.

Živí se travinami nebo ostřicemi, v době hnízdění, kdy mají omezené možnosti, se ale krmí i jinými rostlinami, které rostou v okolí mokřadů. Často se živí i hmyzem, třeba kobylkami. Stravu svoji i svých mláďat si zpestřují i pomocí krabů, hlemýžďů, žab nebo ještěrek.

Jestřábi rajští v kultuře

Xhosové nazývají tyto ptáky indwe a obecně platí, že "správný válečník" by se měl zdobit pery právě jeřábů rajských. Ceremoniál, při kterém muž dostane vlastní pera jeřábů rajských, se v xhoštině nazývá ukundzabela.

Chov v zoo

Tento druh jeřába byl v srpnu 2019 chován přibližně v šesti desítkách evropských zoo. Největší zastoupení má v zoo ve Spojeném království a Německu. V Česku jej chovají jen dvě zoo: Zoo Dvůr Králové a Zoo Praha. V minulosti byl chován také v Zoo Chleby a Zooparku Vyškov.[2]

Chov v Zoo Praha

V Zoo Praha se prvně tento druh objevil v roce 1955. Jednalo se o dva jedince, kteří byli součástí tehdejších tranzitních transportů. Jeřábi získaní v roce 1984 byli prvními, které mohli obdivovat návštěvníci, neboť se dostali do expozice. Tehdy dovezená samice Káča byla v pražské zoo do roku 2003 a odchovala několik mláďat. První úspěšný odchov (byť umělý) byl zaznamenán v roce 1987. Přirozený odchov se podařil o další dva roky později (1989) a roku 1990 se odchov pod rodiči podařil opět. Tehdy narozená samice Julča je součástí osazenstva Zoo Praha i v současnosti.[3] Ke konci roku 2018 byli chováni dva samci a jedna samice.[4][5]

Tento druh je chován v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[3]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Zootierliste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-08-05]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  3. a b Jeřáb rajský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  5. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 VU cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Paradieskranich Anthropoides paradisea Tierpark Hellabrunn-5.jpg
Autor: Rufus46, Licence: CC BY-SA 3.0

, Tierpark Hellabrunn, München

Paradieskranich (Anthropoides paradisea), Tierpark Hellabrunn, München
Anthropoides paradiseus head.jpg
(c) kally333, CC BY 2.0 de
Blue Crane at a Zoo
Paradieskranich Anthropoides paradisea Tierpark Hellabrunn-6.jpg
Autor: Rufus46, Licence: CC BY-SA 3.0
Paradieskranich (Anthropoides paradisea), Tierpark Hellabrunn, München
Jeřáb rajský hlava.jpg
Autor: Dusan mybox, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlava jeřába rajského zblízka
Anthropoides paradiseus -Birmingham Nature Centre, Cannon Hill Park, England-8a.jpg
Autor: Tony Hisgett from Birmingham, UK, Licence: CC BY 2.0
A Blue Crane at Birmingham Nature Centre, Cannon Hill Park, England.