Ještěrka zelená
![]() | |
---|---|
![]() Ještěrka zelená (Lacerta viridis), Pálava | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | ještěři (Sauria) |
Čeleď | ještěrkovití (Lacertidae) |
Rod | ještěrka (Lacerta) |
Binomické jméno | |
Lacerta viridis (Laurenti, 1768) | |
![]() ještěrky zelené (Lacerta viridis) – modře, ještěrky dvoupruhé (Lacerta bilineata) – zeleně Rozšíření ještěrky zelené (Lacerta viridis) – modře, ještěrky dvoupruhé (Lacerta bilineata) – zeleně | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ještěrka zelená (Lacerta viridis (Laurenti, 1768)) je největší ze čtyř druhů ještěrek Česka, dorůstá délky až 40 cm. Její výskyt je omezen na nejteplejší oblasti země. V Česku je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.[2]
Popis

Dospělí jedinci jsou převážně zeleně zbarvení, samci mají v době rozmnožování tyrkysově zbarvené hrdlo. Mladí jedinci mohou být světle hnědí. Samice jsou zbarveny odlišně (pohlavní dimorfismus) – jsou hnědavé až zelené, s tmavšími skvrnkami podél dvou žlutavých podélných pruhů po stranách hřbetu. Břicho mají bělavé.[3]
Taxonomie
Nové výzkumy ukázaly, že ještěrka zelená v dřívějším pojetí je tvořena dvěma biologickými druhy. Jedinci z areálu v jihozápadní Evropě patří ke druhu Lacerta bilineata, hybridní zóna mezi oběma druhy leží v severovýchodní Itálii a přilehlé části Slovinska. Populace z chorvatského ostrova Cres jsou reliktní populací L. bilineata. Plodnost kříženců je redukovaná.[4]
Výskyt
Je rozšířená v jihovýchodní Evropě od severozápadní Itálie a Rakouska přes jižní Ukrajinu a černomořské pobřeží Turecka po Kaspické moře. Tři izolované populace žijí v povodí Labe v Braniborsku (Německo).[5]
Výskyt v Česku
Ještěrka zelená je teplomilný druh, který se vyskytuje v České republice ve dvou samostatných areálech, oddělených Českomoravskou vrchovinou:[6]
- střední Čechy – reliktní populace rozdělená do tří subpopulací (dolní Polabí, Poohří a povodí Vltavy, Berounky a Sázavy)
- jižní Morava – výběžek souvislého areálu v jihovýchodní Evropě. Vyskytuje se zejména v CHKO Pálava, v NP Podyjí (v hojném počtu na Šobesu), v NPP Váté písky u Bzence, v NPR Mohelenská hadcová step, skalnatý výběžek nad soutokem řek Oslavy a Chvojnice, hojně v PR Mohelnička a PR Velká skála u řeky Jihlavy po celém toku a přilehlých suchých místech, pozorována také na Přírodní památce „Šidlovy skalky“, k.ú. Olbramovice u Mor. Krumlova, Hády u Brna.
Obě populace spolu podle genetických výzkumů souvisely, k jejich izolaci došlo teprve nedávno.[7]

Prostředí
Dává přednost prostředím lesostepního charakteru – obývá suché, výslunné křovinaté stráně, okraje teplých lesů, zaříznutá údolí řek s členitým reliéfem. Vyskytuje se také v krajině přetvořené člověkem, jako jsou železniční a silniční náspy, vinice, opuštěné lomy, zanedbané zahrady a sady atd.[3]

Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění
- ↑ a b Vlašín M., Mikátová B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ZO ČSOP Veronica Brno. ISBN 978-80-254-1344-9
- ↑ Joger U., Fritz U., Guicking D., Kalyabina-Hauf S., Nagy Z. T., Wink M., 2007: Phylogeography of western Palaearctic reptiles – Spatial and temporal speciation patterns. Zoologischer Anzeiger 246: 293-313.
- ↑ Böhme M. U., Schneeweiss N., Fritz U., Schlegel M., Berendonk T. U., 2007: Small edge populations at risk: genetic diversity of the green lizard (Lacerta viridis viridis) in Germany and implications for conservation management. Conservation Genetics 8: 555-563.[nedostupný zdroj]
- ↑ Šandera M. (2008): Mapa rozšíření Lacerta viridis v ČR. BioLib
- ↑ Böhme M., Moravec J., 2005: Genetic status of Lacerta viridis populations in the Czech Republic. SEH, Bonn, 2005. Poster[nedostupný zdroj]
Literatura
- MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Lacerta viridis – ještěrka zelená, s. 147–177.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrka zelená na Wikimedia Commons
Galerie ještěrka zelená na Wikimedia Commons
Taxon Lacerta viridis ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ještěrka zelená, Pálava.
Autor: Martin Tesar, Licence: CC BY-SA 4.0
Lacerta Viridis, located near Biskoupky in Czech republic
Ještěrka zelená, Pálava (samice).
Ještěrka zelená, Pálava.
Autor: Christian Fischer / User:Jrockley, Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution of the Western and the Eastern Green Lizard, Lacerta bilineata (green areas) and Lacerta viridis (blue areas), in Europe. The yellow area marks a zone of hybridism between both species in NE Italy. Note: The real distribution is much less continuous than the map tells!
References: Arnold & Burton (1979), Günther (1996) and newer literature.