Ještěrka zelená

Ještěrka zelená
	Ještěrka zelená (Lacerta viridis), Pálava
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	ještěři (Sauria);
Čeleď	ještěrkovití (Lacertidae);
Rod	ještěrka (Lacerta);
Binomické jméno
	Lacerta viridis; (Laurenti, 1768)
	Rozšíření ještěrky zelené (Lacerta viridis) – modře, ještěrky dvoupruhé (Lacerta bilineata) – zeleně Rozšíření ještěrky zelené (Lacerta viridis) – modře, ještěrky dvoupruhé (Lacerta bilineata) – zeleně
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrka zelená (Lacerta viridis (Laurenti, 1768)) je největší ze čtyř druhů ještěrek Česka, dorůstá délky až 40 cm. Její výskyt je omezen na nejteplejší oblasti země. V Česku je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.^[2]

Popis

Samice ještěrky zelené (*Lacerta viridis*)

Dospělí jedinci jsou převážně zeleně zbarvení, samci mají v době rozmnožování tyrkysově zbarvené hrdlo. Mladí jedinci mohou být světle hnědí. Samice jsou zbarveny odlišně (pohlavní dimorfismus) – jsou hnědavé až zelené, s tmavšími skvrnkami podél dvou žlutavých podélných pruhů po stranách hřbetu. Břicho mají bělavé.^[3]

Taxonomie

Nové výzkumy ukázaly, že ještěrka zelená v dřívějším pojetí je tvořena dvěma biologickými druhy. Jedinci z areálu v jihozápadní Evropě patří ke druhu Lacerta bilineata, hybridní zóna mezi oběma druhy leží v severovýchodní Itálii a přilehlé části Slovinska. Populace z chorvatského ostrova Cres jsou reliktní populací L. bilineata. Plodnost kříženců je redukovaná.^[4]

Výskyt

Je rozšířená v jihovýchodní Evropě od severozápadní Itálie a Rakouska přes jižní Ukrajinu a černomořské pobřeží Turecka po Kaspické moře. Tři izolované populace žijí v povodí Labe v Braniborsku (Německo).^[5]

Výskyt v Česku

Ještěrka zelená je teplomilný druh, který se vyskytuje v České republice ve dvou samostatných areálech, oddělených Českomoravskou vrchovinou:^[6]

střední Čechy – reliktní populace rozdělená do tří subpopulací (dolní Polabí, Poohří a povodí Vltavy, Berounky a Sázavy)
jižní Morava – výběžek souvislého areálu v jihovýchodní Evropě. Vyskytuje se zejména v CHKO Pálava, v NP Podyjí (v hojném počtu na Šobesu), v NPP Váté písky u Bzence, v NPR Mohelenská hadcová step, skalnatý výběžek nad soutokem řek Oslavy a Chvojnice, hojně v PR Mohelnička a PR Velká skála u řeky Jihlavy po celém toku a přilehlých suchých místech, pozorována také na Přírodní památce „Šidlovy skalky“, k.ú. Olbramovice u Mor. Krumlova, Hády u Brna.

Obě populace spolu podle genetických výzkumů souvisely, k jejich izolaci došlo teprve nedávno.^[7]

Samec ještěrky zelené (u řeky v chatové oblasti Biskoupky)

Prostředí

Dává přednost prostředím lesostepního charakteru – obývá suché, výslunné křovinaté stráně, okraje teplých lesů, zaříznutá údolí řek s členitým reliéfem. Vyskytuje se také v krajině přetvořené člověkem, jako jsou železniční a silniční náspy, vinice, opuštěné lomy, zanedbané zahrady a sady atd.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění
↑ ^a ^b Vlašín M., Mikátová B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ZO ČSOP Veronica Brno. ISBN 978-80-254-1344-9
↑ Joger U., Fritz U., Guicking D., Kalyabina-Hauf S., Nagy Z. T., Wink M., 2007: Phylogeography of western Palaearctic reptiles – Spatial and temporal speciation patterns. Zoologischer Anzeiger 246: 293-313.
↑ Böhme M. U., Schneeweiss N., Fritz U., Schlegel M., Berendonk T. U., 2007: Small edge populations at risk: genetic diversity of the green lizard (Lacerta viridis viridis) in Germany and implications for conservation management. Conservation Genetics 8: 555-563.^{[nedostupný zdroj]}
↑ Šandera M. (2008): Mapa rozšíření Lacerta viridis v ČR. BioLib
↑ Böhme M., Moravec J., 2005: Genetic status of Lacerta viridis populations in the Czech Republic. SEH, Bonn, 2005. Poster^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Lacerta viridis – ještěrka zelená, s. 147–177.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrka zelená na Wikimedia Commons
Galerie ještěrka zelená na Wikimedia Commons
Taxon Lacerta viridis ve Wikidruzích

[595b27b41db94da46675271a879bc7831184c37b-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[2] Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění

[Vlasin-3] Vlašín M., Mikátová B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ZO ČSOP Veronica Brno. ISBN 978-80-254-1344-9

[4] Joger U., Fritz U., Guicking D., Kalyabina-Hauf S., Nagy Z. T., Wink M., 2007: Phylogeography of western Palaearctic reptiles – Spatial and temporal speciation patterns. Zoologischer Anzeiger 246: 293-313.

[5] Böhme M. U., Schneeweiss N., Fritz U., Schlegel M., Berendonk T. U., 2007: Small edge populations at risk: genetic diversity of the green lizard (Lacerta viridis viridis) in Germany and implications for conservation management. Conservation Genetics 8: 555-563.^{[nedostupný zdroj]}

[6] Šandera M. (2008): Mapa rozšíření Lacerta viridis v ČR. BioLib

[7] Böhme M., Moravec J., 2005: Genetic status of Lacerta viridis populations in the Czech Republic. SEH, Bonn, 2005. Poster^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály