Jean-Baptiste Desmarets, markýz de Maillebois

Jean-Baptiste Desmarets, markýz de Maillebois
Guvernér v Alsasku
Ve funkci: 1748 – 1762
Narození	3. května 1682 Paříž
Úmrtí	7. února 1762 (ve věku 79 let) Paříž
Rodiče	Nicolas Desmarets
Děti	Yves Marie Desmarets de Maillebois Marguerite Henriette Desmaretz de Maillebois
Profese	důstojník a diplomat
Ocenění	maršál Francie (1741) rytíř Řádu sv. Michala rytíř Řádu svatého Ducha
Commons	Jean-Baptiste Desmarets
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Baptiste François Desmarets, markýz de Maillebois (též des Marets nebo des Maretz, známý také jako maršál Maillebois) (3. května 1682, Paříž – 7. února 1762, Paříž) byl francouzský vojevůdce. Od šestnácti let sloužil v armádě a jako člen vlivné šlechtické rodiny dosáhl již za války o španělské dědictví hodnosti generála, uplatnil se také jako diplomat a ve vysokých funkcích u dvora. Za dobytí Korsiky získal hodnost maršála Francie (1741). Za války o rakouské dědictví bojoval mimo jiné v Čechách, později se střídavými úspěchy velel francouzsko-španělské armádě v Itálii, odkud byl nakonec donucen k ústupu. Od roku 1748 zastával funkci guvernéra v Alsasku.^[1]

Životopis

Patřil k úřednické šlechtě (noblesse robe), pocházel z početné rodiny ministra financí Nicolase Desmaretse (1648–1721), byl též prasynovcem a kmotřencem Jeana-Baptista Colberta, významného státníka z doby Ludvíka XIV. Do armády vstoupil v roce 1698 ke královským mušketýrům, již o rok později byl podporučíem pěchoty. Vojenskou kariéru zahájil za války o španělské dědictví pod velením maršálů Vendôma, Villarse, Tallarda. Nejprve se zúčastnil bojů ve Flandrech a již v roce 1703 byl plukovníkem. Poté byl převelen do Itálie, kde se zúčastnil několika bitev proti Evženovi Savojskému. V roce 1708 dosáhl hodnosti brigádního generála, téhož roku se vyznamenal při obléhání Lille. Od roku 1713 byl místodržitelem v Languedocu (tuto hodnost převzal po svém tchánovi, maršálovi d'Alègre), zároveň začal zastávat hodnosti u dvora. V roce 1718 byl jmenován do hodnosti maréchal de camp a poté byl guvernérem v Saint-Omer. V roce 1724 obdržel Řád sv. Ducha a v roce 1726 byl mimořádným vyslancem v Bavorsku, poté byl vrchním velitelem v Dauphiné.

V roce 1731 byl povýšen do hodnosti generálporučíka (général lieutenant) a poté úspěšně bojoval v Itálii během války o polské následnictví (1733–1735). V roce 1739 se na žádost Janovské republiky podílel na potlačení povstání na Korsice. Korsiku obsadil a dobyl během tří týdnů a za to obdržel hodnost maršála Francie (1741). Na počátku války o rakouské dědictví operoval v Německu, poté dostal příkaz osvobodit posádku maršála Belle-Isle obklíčenou v Praze rakouskou armádou. Dostal se ale jen do Chebu a po neúspěšném proniknutí k Praze údolím Ohře se stáhl zpět do Falce.^[2] Později byl převelen do severní Itálie, kde ve spolupráci se Španělskem dosáhl úspěchů. V září 1745 vybojoval významné vítězství u Bassignany, během následujícího roku ale ztratil zásobovací komunikace a v červnu 1746 utrpěl drtivou porážku u Piacenzy od rakouských generálů Lichtenštejna a Browna. Po dalším střetu u Rottofredda s rakouským generálem Botta-Adornou v srpnu 1746 nakonec severní Itálii vyklidil. Po skončení války byl jmenován guvernérem v Alsasku (1748) a tuto funkci zastával až do smrti.

V roce 1713 se oženil s Louisou d'Alégre (1692–1756), dcerou maršála Yvese d'Alègre (1653–1733), která byla dvorní dámou dcer Ludvíka XV. a zemřela ve Versailles. Z jejich manželství pocházely čtyři děti, jediný syn Yves Marie Desmarets, markýz de Maillebois (1715–1791) byl též vojákem, za války o rakouské dědictví se uplatnil jako diplomat a v armádě nakonec dosáhl hodnosti generálporučíka.

V 17. a 18. století byl majetkem rodu zámek Château de Maillebois v departmentu Eure-et-Loir poblíž Dreux, od nějž byl také odvozen titul markýze.

Odkazy

Reference

Literatura

• Heslo Jean-Baptiste Desmarets, marquis de Maillebois in: Dictionnaire historique et biographique des généraux français, Paříž, 1823; díl 7.; s. 350–359 dostupné online
• KOVAŘÍK, Jiří: Války v krajkách. Bitvy a osudy válečníků VII. 1709–1748; Praha, 2021; 428 s. ISBN 978-80-7497-340-6
• TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Baptiste Desmarets, markýz de Maillebois na Wikimedia Commons
• Jean-Baptiste Desmarets, markýz de Maillebois in: Enciclopedia Italiana