Jean-Baptiste Drouet d'Erlon
| Jean-Baptiste Drouet | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. července 1765 Remeš |
| Úmrtí | 25. ledna 1844 (ve věku 78 let) Paříž |
| Povolání | politik, důstojník a voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie maršál Francie rytíř Řádu svatého Ludvíka jména vepsaná pod Vítězným obloukem |
| Funkce | Governor of Algeria (1834–1835) francouzský pair člen Komory pairů |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Baptiste Drouet, hrabě d'Erlon (29. července 1765 v Remeši – 25. ledna 1844 v Paříži) byl francouzský generál a maršál Francie.
Život
Jeho otec i děd byli tesaři, on sám se vyučil zámečníkem. Roku 1797 vstoupil do královské armády a sloužil v ní pět let. Poté roku 1792 se zapsal do dobrovolnického praporu a stal se pro své rozsáhlé armádní zkušenosti pobočníkem generála Lefebvrea, s nímž prodělal tažení v letech 1793–1796. Od roku 1799 brigádní generál, roku 1803 povýšen na divizního generála. V tažení 1805 velel divizi ve sboru maršála Bernadotta a účastnil se na centrálním úseku bitvy u Slavkova. V kampani 1806–1807 se vyznamenal v bitvě u Jeny a u Friedlandu. V roce 1809 se podílel na potlačení povstání v Tyrolsku. Od 1810 sloužil pod Massenou jako velitel divize ve Španělsku. Porazil anglického generála Hilla přinutil jej k ústupu k Lisabonu. Roku 1813 velel ve Španělsku armádnímu sboru a po bitvě u Vittorie ustoupil spořádaně přes Pyreneje, aby v roce 1814 patřil k předním velitelům armády maršála Soulte bránícího vstup do Francie – bitvy u l'Adouru, d'Orthezu a Toulouse. Po První restauraci se stal velitelem 16. pěší divize. V březnu 1815 byl jako spoluviník povstání v departementu du Nord zatčen a vsazen do citadely v Lille. Ve zmatku způsobeném Napoleonovým triumfálním vítáním při jeho návratu z Elby utekl z vězení a s důstojnickým sborem divize se postavil na stranu císaře. Ten jej jmenoval pairem a pověřil jej velením I. armádního sboru. V bitvě u Waterloo (18. června 1815) vedl statečně, ale takticky nešťastně hlavní útok na střed britské sestavy („úder kladiva“), který, jak známo, selhal. Po kapitulaci Paříže, se stáhl za Loiru. Zatčení se vyhnul útěkem do Bavorska. Ve Francii byl odsouzen in absentia k trestu smrti. V bavorském exilu žil poblíž Bayreuthu, a založil i provozoval pivovar. Po amnestii 28. května 1825 se vrátil do Francie a uvítal roku 1830 Červencovou revoluci. V roce 1834 převzal velení 12. pěší divize. V letech 1834–1835 byl generálním guvernérem Alžírska. Poté opět převzal velení 12. divize. V květnu 1843 byl jmenován maršálem Francie a zemřel 25. ledna 1844. Je pohřben v Reims na hřbitově Cimetière du Nord.
Jeho osobně psané memoáry „Vie militaire“ byly vydány posmrtně v roce 1844. Na jeho počest město Reims zřídilo jeho sochu vytvořenou Louisem Rochetem, která dnes stojí na rohu boulevardu Victor Hugo a boulevardu Henry Vasnier. Jeho jméno je vyryto na Vítězném oblouku v Paříži.
Fotogalerie
Jean-Baptiste Drouet, comte d'Erlon
Jean-Baptiste Drouet d'Erlon
Illustrierte Zeitung (1843) – Marschall Drouet Graf d’Erlon
Rytina jeho jména na Vítězném oblouku (Arc de Triomphe)
Jeho socha v Remeši
Jeho socha v Remeši zezadu
Jeho hrob v Remeši (Cimetière du Nord; Reims)
_-_MV_1179.jpg)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Baptiste Drouet na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Rama
More information on how to use my images, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Details of the Arc de Triomphe. Eastern pillar, columns 13, 14.
Autor: Gérald Garitan, Licence: CC BY-SA 3.0
Revers de la Statue en hommage à Jean-Baptiste Drouet d'Erlon à l'angle des boulevards Vasnier, Hugo et Pasteur de Reims. Elle fut construite en 1849 par souscription nationale et sculpté par Louis Rochet.
_11_161_1_Marschall_Drouet_Graf_d%e2%80%99Erlon.PNG)
Marschall Drouet Graf d’Erlon.
.JPG)
Autor: Fab5669, Licence: CC BY-SA 3.0
Northern cemetery in Reims (Marne, France) : monument to Drouet, count of Erlon (1765-1844)
Autor: Gérald Garitan, Licence: CC BY-SA 3.0
Statue en hommage à Jean-Baptiste Drouet d'Erlon à l'angle des boulevards Vasnier, Hugo et Pasteur de Reims. Elle fut construite en 1849 par souscription nationale et sculpté par Louis Rochet.
Jean-Baptiste Drouet, comte d'Erlon (1765-1844). Chef d'état-major du maréchal Lefebvre puis du maréchal Lannes, il participe à la soumission du Tyrol puis prend part à la guerre d'Espagne. Commandant en chef du 1er corps de l'armée du Nord pendant les Cent-Jours, il oscille entre les batailles de Ligny et des Quatre-Bras, le 16 juin 1815, sans participer à aucune. Le 18 juin, à Waterloo, il dirige l'attaque principale française contre la Haye-Sainte, mais ses troupes sont sévèrement repoussées par la cavalerie lourde britannique. Tombé en disgrâce sous la Restauration, il en est tiré par le roi Louis-Philippe en 1830, qui fait Drouet d'Erlon maréchal de France en 1843. Ce dernier s'éteint le 25 janvier 1844.