Jean-François Clervoy

Jean-François Clervoy
Jean-François Clervoy (2004)
Jean-François Clervoy (2004)
Astronaut CNES, od 1992 ESA
Státní příslušnostFrancie
Datum narození19. listopadu 1958 (64 let)
Místo narozeníLongeville-les-Metz, Francie
Předchozí
zaměstnání		Vojenský pilot a inženýr
Čas ve vesmíru28 dní 3 hodiny a 6 minut
Kosmonaut od8. září 1985
MiseSTS-66, STS-84/Mir, STS-103
Znaky misíSTS-78 STS-84 STS-103
Kosmonaut dodosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-François Clervoy (* 19. listopadu 1958, Longeville-les-Metz, Francie) je astronaut Evropské kosmické agentury. Začínal jako vojenský pilot, roku 1985 se dostal mezi astronauty francouzské kosmické agentury CNES, do vesmíru vzlétl poprvé roku 1994, už jako astronaut ESA. Do roku 1999 absolvoval tři kosmické lety – mise STS-66, STS-84, STS-103 – všechny na palubě amerických raketoplánů Space Shuttle. Let STS-84 směřoval k ruské orbitální stanici Mir, STS-103 byla servisní mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Mezi lety pracoval v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu, od roku 2001 se vrátil do Francie a podílel se na vývoji kosmické nákladní lodi ATV.

Život

Jean-François Clervoy se narodil 19. listopadu 1958 v západofrancouzské městě Longeville-les-Metz, dětství a mládí prožil v Toulouse. Roku 1976 dokončil bakalářské studium na Collège Militaire de Saint Cyr l' École. O tři roky později absolvoval Polytechnickou školu (École Polytechnique) v Paříži a roku 1985 Národní vysokou školu letectví a kosmonautiky (École Nationale Supérieure de l' Aéronautique et de l' Espace) v Toulouse. Roku 1987 získal kvalifikaci zkušebního letového inženýra na (École du Personnel Navigant d'Essais et de Reception) v Istres.[1][2]

Roku 1984 se přihlásil do druhého náboru astronautů francouzské kosmické agentury CNES, uspěl a v září 1985 se stal jedním ze sedmi nových astronautů.[2] V letech 1987–1992 vedl program parabolických letů (lety v beztíži) ve středisku v Bretigny-sur-Orge, zapojil se do přípravy pilotovaných letů na evropském raketoplánu Hermes.[1]

Roku 1991 absolvoval stáž v ruském Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku.[1] Už roku 1990 se zúčastnil druhého náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), do oddílu ESA přešel 15. května 1992.[2]

V srpnu 1992 odletěl do Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu, kde zahájil přípravu na let raketoplánem Space Shuttle. V září 1992 byl oficiálně jmenován jedním z letových specialistů mise STS-66.[2] Do vesmíru odstartoval 3. listopadu 1994 v raketoplánu Atlantis. Let STS-66 trval 10 dní, 22 hodin a 34 minut. Úkolem astronautů bylo sledování atmosféry Země přístroji laboratoře ATLAS-3 a vypuštění a po osmi dnech opětné zachycení družice CRISTA-SPAS.[3]

Podruhé se do vesmíru dostal jako letový specialista mise STS-84 raketoplánu Atlantis, která proběhla ve dnech 15. – 24. května 1997. Cílem letu bylo spojení s ruskou vesmírnou stanicí Mir a výměna amerického člena posádky Miru, doprava zásob na stanici a rovněž provádění experimentů v laboratoři Spacehab umístěné v nákladovém prostoru raketoplánu.[4]

Ke třetímu letu odstartoval 20. prosince 1999 v raketoplánu Discovery. Cílem mise byla údržba Hubbleova vesmírného dalekohledu. Let trval 7 dní, 23 hodin a 12 minut.[5]

Mezi lety Clervoy pracoval na různých pozicích v Johnsonově středisku v Houstonu. Roku 2001 se vrátil do Francie, kde se v následujících sedmi letech zapojil do vývoje kosmické nákladní lodi ATV ve středisku v Les Mureaux. Začátkem roku 2010 vedl Novespace, pobočku CNES, která v Bordeaux-Mérignac organizovala parabolické lety imitující stav beztíže.[1]

Jean-François Clervoy je ženatý, má syna a dceru.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Astronaut biography. Jean-François Clervoy [online]. ESA, rev. 2010-2 [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie ESA
  2. ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-1-20 [cit. 2012-03-17]. Kapitola Jean-François Clervoy. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-8-24 [cit. 2012-03-17]. Kapitola STS-66 At/F-13. [Dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ Holub. Rev. 1997-9-1 [cit. 2012-03-17]. Kapitola STS-84 At/F-19. 
  5. ↑ Holub. Rev. 2000-1-27 [cit. 2012-03-17]. Kapitola STS-103 Di/F-27. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sts-66-patch.png

STS-66 Mission Insignia

Designed by the mission crew members, the STS-66 emblem depicts the Space Shuttle Atlantis launching into Earth orbit to study global environmental change. The payload for the Atmospheric Laboratory for Applications and Science (ATLAS-3) and complementary experiments were part of a continuing study of the atmosphere and the Sun's influence on it. The Space Shuttle is trailed by gold plumes representing the astronaut symbol and is superimposed over Earth, much of which is visible from the flight's high inclination orbit. Sensitive instruments aboard the ATLAS pallet in the Shuttle payload bay and on the free-flying Cryogenic Infrared Spectrometers and Telescopes for the Atmospheric-Shuttle Pallet Satellite (CHRISTA-SPAS) that gazed down on Earth and toward the Sun, are illustrated by the stylized sunrise and visible spectrum.
Sts-84-patch.png
The STS-84 emblem depicts the Space Shuttle Atlantis launching into Earth orbit to join the Russian Space Station Mir as part of Phase One (Shuttle-Mir) of the International Space Station program. The names of the eight astronauts who flew onboard Atlantis, including the two who changed their positions onboard Mir for a long duration flight, are shown along the border of the patch. The STS-84/Mir-23 team will transfer 7,000 pounds of experiments, Station hardware, food and clothing to and from Mir during the five-day period of docking. The Phase One program is represented by the rising Sun and by the Greek letter Phi followed by one star. This sixth Shuttle-Mir docking mission is symbolized by the six stars surrounding the word Mir in Cyrillic characters. Combined, the seven stars symbolize the current configuration of Mir, composed of six modules launched by the Russians and one module brought up by Atlantis on a previous docking flight.
STS-103 Patch.svg
Designed by the crewmembers, the STS-103 emblem depicts the Space Shuttle Discovery approaching the Hubble Space Telescope (HST) prior to its capture and berthing. The purpose of the mission is to remove and replace some of the Telescope's older and out-of-date systems with newer, more reliable and more capable ones, and to make repairs to HST's exterior thermal insulation that has been damaged by more than nine years of exposure to the space environment. The horizontal and vertical lines centered on the Telescope symbolize the ability to reach and maintain a desired attitude in space, essential to the instrument's scientific operation. The preservation of this ability is one of the primary objectives of the mission. After the flight, the Telescope will resume its successful exploration of deep space and will continue to be used to study solar system objects, stars in the making, late phases of stellar evolution, galaxies and the early history of the universe. HST, as represented on this emblem was inspired by views from previous servicing missions, with its solar arrays illuminated by the Sun, providing a striking contrast with the blackness of space and the night side of Earth.
  • The NASA insignia design for Shuttle flights is reserved for use by the astronauts and for other official use as the NASA Administrator may authorize. Public availability has been approved only in the form of illustrations by the various news media. When and if there is any change in this policy, which is not anticipated, it will be publicly announced.
Jean-Francois Clervoy.jpg
Portrait astronaut Jean-François Clervoy